IS ADIS provozuje finanční správa už od roku 1993, a jedná se tak podle NKÚ o jeden z nejzastaralejších informačních systémů státu.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na pořizování a využívání ICT pro podporu agendy daňového řízení v ČR. Kontroloři podle tiskové zprávy NKÚ prověřili, jak Generální finanční ředitelství (GFŘ) v letech 2011 až 2017 vynakládalo peníze na provoz, podporu a rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému (IS ADIS). V něm Finanční správa ČR jen v roce 2017 spravovala daně ve výši téměř 800 miliard korun.
GFŘ podle NKÚ v rámci provozu a rozšíření IS ADIS zadávalo zakázky bez soutěže formou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), pro což podle NKÚ často nebyl důvod, případně diskriminovalo možné uchazeče podmínkami otevřené soutěže. Tím GFŘ podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 428 milionů korun. GFŘ zároveň prohloubilo závislost na dodavateli IS ADIS a pořídilo také technologie, které nepotřebovalo.
Vytvoření samostatného informačního systému pro elektronickou evidenci tržeb (EET) zadalo GFŘ dodavateli IS ADIS, a to neoprávněně bez soutěže pomocí JŘBU. Pro takové zadání nebyly splněny zákonné podmínky – samostatný informační systém mohly dodat i jiné společnosti, a GFŘ tím tak podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 61 milionů korun. Kromě toho zbytečně prohloubilo závislost na dodavateli IS ADIS. Navíc takto postupovalo, aniž by získalo kladné stanovisko hlavního architekta eGovernmentu, což je podmínkou pro významné státní ICT projekty.
Pro potřeby zavedení EET se GFŘ rozhodlo pořídit hardwarové vybavení a další ICT produkty. Podmínky soutěže GFŘ připravilo tak, že o účasti potenciálních uchazečů rozhodovala společnost dodávající IS ADIS – dodávku a instalaci hardwaru GFŘ podmínilo tím, že uchazeč bude od této firmy mít autorizaci. Pro to ale nebyl objektivní důvod a jednalo se o jeden z postupů, kterými GFŘ v této zakázce diskriminovalo možné uchazeče. V tomto případě se tak dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši 186 milionů Kč.
V rámci této zakázky pak GFŘ pořídilo informační technologie v hodnotě 70 milionů Kč, které přitom nepotřebovalo – potřebný výkon mohlo zajistit již pořízeným vybavením. Průměrná míra využití výpočetního výkonu serverů pořízených pro zpracování dat z EET v hodnotě 48 milionů korun byla jen 1,4 procenta. Pokud by alespoň GFŘ výkon těchto serverů dokupovalo postupně podle skutečných potřeb, ušetřilo by peníze – NKÚ vypočítal, že meziročně cena nakoupené technologie klesla téměř o 12 procent. Za pozáruční podporu serverů pak GFŘ zaplatilo dalších 6,6 milionu korun. Ve většině případů se jednalo o jednoduché úkony typu vypojení a opětovného zapojení optického kabelu, vygenerování klíče podle návodu, update firmwaru aj. Jeden takový zásah v průměru vyšel na 824 tisíc korun.
GFŘ navíc uzavřelo některé smlouvy spojené s provozem IS ADIS, na jejichž základě nebylo možné uložit dodavateli systému sankce, když včas nezajistí jeho funkčnost – například po výpadku. V řadě případů k prodlení ze strany dodavatele docházelo.
Zadávání prostřednictvím JŘBU se týkalo i dalších zakázek. GFŘ tento způsob zvolilo i v případě nákupu ICT vybavení pro kontrolní hlášení, čímž se podle NKÚ dopustilo porušení rozpočtové kázně za více než 79 milionů Kč, a také v případě aplikace Mini one stop shop, kde se jednalo o téměř 100 milionů Kč.
IS ADIS provozuje finanční správa už od roku 1993, a jedná se tak podle NKÚ o jeden z nejzastaralejších informačních systémů státu. Oproti některým evropským zemím extrémně zatěžuje pracovníky rutinní správou daňových účtů vedených v tomto systému, a to na úkor podpory daňových subjektů a daňové kontroly. Zatímco v Belgii, Rakousku či Estonsku představuje správa účtů a provádění jiných daňových úkonů 4 až 10 % pracovní doby zaměstnanců, v ČR se jednalo v roce 2015 o více než 55 %.
