Produkty firmy už používají například společnosti Continental nebo Tieto.
Díky virtuální realitě se mohou pracovníci rychleji naučit výrobní postupy, personalistům zase pomáhá zjistit schopnosti potenciálních zaměstnanců. Virtuální nebo rozšířená realita nachází stále větší uplatnění, firmám šetří peníze i čas. ČTK to řekli , Jana Trdá a René Bujnoch, spolumajitelé ostravské startupové společnosti Virtual Real Life, která se zabývá vývojem virtuální reality hlavně pro výrobní firmy.
Produkty firmy už používají například společnosti Continental nebo Tieto. S virtuální realitou podle Bujnocha zkouší pracovat hodně velkých firem a řada z nich má i vlastní vývojové týmy. „Je to trend, vyloženě bych řekla, že je to momentálně skoro až módní záležitost. Souvisí to hodně s průmyslem 4.0, je to jedna z věcí, které se pro modernizaci výroby hodí,“ řekla Trdá.
Rozšířená realita rozšiřuje skutečnou realitu: přes mobil nebo tablet se člověk dívá například na katalog a vyskočí mu informace o výrobku, zobrazí se produkt nebo si může třeba prohlédnout celý dům. U virtuální reality jde o počítačově vymodelovaný svět, který člověk sleduje speciálními brýlemi a prvky spouští ovladačem nebo speciálními rukavicemi.
„Využití je neobyčejně široké, protože je omezeno pouze fantazií. Využívají to firmy na testování nebo nábor zaměstnanců, ale i při zaučování lidí do výroby,“ řekl Bujnoch. Firma vyvíjí i programy pro rehabilitaci pohyblivých i nepohyblivých pacientů.
Učení ve virtuální realitě je podle Trdé minimálně o třetinu rychlejší než ve skutečném světě. „Paměťová stopa je mnohem hlubší. Mozek si zapamatuje víc, než kdybyste se to učili bez brýlí, samozřejmě když je to dobře naprogramované, a ve skutečném světě to poté lépe funguje. Je jedno, jestli je to oprava stroje nebo cokoliv, když se to lidé naučí ve virtuální realitě, tak je to rychlejší a přesnější, protože stroj je hlídá, jestli hýbou rukou správně, nebo ne,“ uvedla Trdá.
Na brýle se třeba promítá postup, co má člověk dělat, ukazuje to na součástku, kterou má vyměnit. Člověk úkon udělá svýma rukama, přístroj mu ale dá najevo, jestli to dělá správně. „My pracovníky pro firmy učíme spíš svalovou paměť, pohyby, souslednost operací. To znamená, že lidé ví, co mají udělat, první, druhý, třetí krok, čeho se mají dotknout, jakou součástku mají vzít. To je to nejdůležitější. Neučíme je šroubovat, učíme je, kde to mají zašroubovat,“ popsala Trdá.
Využití pro firmy je třeba při výuce oprav nebo práce na nových strojích. Pracovníci se to naučí mimo linku ve virtuální realitě, ve skutečné realitě jim to pak jde lépe. Linka přitom nemá prostoje.
„Do virtuální reality můžeme přenést stroj podle skutečnosti, akorát kdybychom to nahráli do posledního šroubku, tak to chce velký výkon počítače, protože bude vykreslovat spoustu věcí. Takže to spíš zjednodušujeme. Stroj reálně vypadá, ale funkční jsou jenom ty prvky, které zrovna potřebujeme,“ uvedla Trdá.
Programování virtuální reality je finančně poměrně nákladné, nejvíce stojí věci dělané pro firmy přímo na míru. Virtual Real Life se proto nyní soustředí na vývoj univerzálnějších produktů. „Snažíme se vyvíjet produkty, které se můžou prodávat jako takzvaně krabicové, to znamená, že si je může koupit více firem, třeba testy. V tu chvíli výrazně klesnou náklady. Co by jinak platila jedna firma, zaplatí deset firem. Když to uděláme na míru, může to firmu stát milion, když to uděláme univerzálně, může to být 150.000,“ řekla Trdá.
Společnost Virtual Real Life má tři spolumajitele se zkušenostmi s vedením firem i z oblasti vzdělávání. V týmu jsou vývojáři i grafici. Firma existuje necelý rok, programy už ale vyvíjela o rok dříve.
