V Česku toto číslo zná pouhých 52 % obyvatel, v Evropské unii ví jen pětina obyvatel, jak evropská tísňová linka 112 funguje. Přitom její provoz stojí ročně miliony. Tyto varovné údaje vycházejí z průzkumu Eurobarometr z letošního ledna. Nejlepší znalosti o lince mají Poláci, kde o čísle 112 vědělo 56 % respondentů ankety.
Od 1. ledna 2003 je funkční mezinárodní číslo tísňového volání i z pevné telefonní sítě, provozované Českým Telecomem. Čísla 150 pro hasiče, 155 pro zdravotnickou záchrannou službu a 158 pro policii (národní tísňová čísla) zůstala a je doporučeno, aby je tuzemští občané používali. Důvodem je zejména to, že linka 112 je určena především pro cizince. Je to jednotná tísňová linka pro celou Evropskou unii. Její použití při potížích v Česku je částečně nepraktické, linka totiž plní spíše zprostředkovatelskou funkci. Když ji vytočíte, operátor na druhé straně vás sice vyzpovídá, ale pak vás stejně přepojí na zdravotnické operační středisko.
Další otázkou jsou náklady na provozování této linky. Podle údajů z roku 2006 stojí provoz tísňové linky 112 ročně 88 miliónů korun. Vyčíslené náklady zahrnují použití vyspělých technologií, linek a servisu kolem samotného provozu.
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání se česká vláda usnesla v dubnu 2000. Vybudováním operačních středisek a organizací bylo pověřeno Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) Ve výběrovém řízení byl jako provozovatel vybrán Českým Telecomem, který zajišťuje technické vybavení operačních středisek. K 1. 1. 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR. Už zařízení linky 112 nebylo levnou záležitostí. Při zřizování linky prozradil deníku Právo šéf středočeských hasičů Jan Žižka, že přesnou částku pořizovacích a provozních nákladů nezná, ovšem říkalo se, že technické vybavení linky 112 vyjde na půl miliardy.
