V IT rostly nejvíce mzdy programátorům

Po letech nafukování mzdové bubliny se zastavil růst mezd oboru informačních technologií.  Z pohledu uchazečů o práci stále platí, že není ani tak podstatné, kolik si vydělají, ale na jakém projektu a s jakými technologiemi budou pracovat. Z hlediska firem pak mají na úroveň mzdy vliv zejména dovednosti a znalosti technologií. Délka předchozí praxe hraje roli jen u pozic, které snoubí IT a manažerské dovednosti. Nástupní mzdu ve výši 100 tisíc Kč a výše nabízí dnes 8 z 53 sledovaných pozic v Praze a jedna v Brně, na Královéhradecku a Pardubicku. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

Informační technologie a telekomunikace dlouhodobě patří mezi obory s největším nedostatkem kvalifikovaných expertů. Do značné míry to souvisí i s digitalizačními projekty, které probíhají napříč všemi sektory české ekonomiky a v době pandemie koronaviru ještě získaly na důležitosti. Mnoho IT rolí je tak nabízeno i ve firmách, které dříve s informačními technologiemi neměly nic společného, a mnoho ne-IT pozic se transformuje do podoby, která znalost technologií nově vyžaduje.

Roste zájem o vývojáře, chybí bezpečností experti

Pětici nejčastěji nabízených pracovních pozic představují datový analytik, SW programátor, automatizovaný tester, infrastrukturní expert a databázový specialista/administrátor. Největší meziroční nárůst poptávky ze strany zaměstnavatelů je však patrný u vývojářských pozic, především Java a C programátorů, dále pak u back-end a databázových vývojářů. Zvýšená poptávka panuje letos také po uchazečích pro projektový management, zkušených byznysových a datových analyticích, pracovnících technické podpory, Windows administrátorech či architektech bezpečnosti. Nejvíce nedostatkoví jsou přitom uchazeči na pozice bezpečnostních expertů, IT expertů se znalostí německého či francouzského jazyka, cloud architekti, mobilní programátoři (iOS, Android) a programátoři v nových technologiích.

Technologie důležitější než délka praxe

„Zajímavým fenoménem oboru informačních technologií je smazávání rozdílů v letech praxe. Mnohé technologie jsou totiž nové, a proto i 2leté zkušenosti jsou považované a také ohodnocené jako seniorní. Pro zaměstnavatele je taky velmi důležité vědět, na jakých projektech uchazeč o práci v minulosti pracoval,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, s tím, že
mezi uchazeči meziročně nejvíce roste zájem o pozice vyžadující znalosti produktů a technologií jako AngularJS, Docker, Git, Jira, JSON, MongoDB, Node.js, Python, React.js, REST či TypeScript.

„Samozřejmě i nadále platí, že nástupní mzda u čerstvého absolventa se pohybuje níž než u člověka s praxí. Je to však dáno náplní práce,“ vysvětluje Jitka Součková. Například vývojář s nejvýše třemi lety zkušeností je zodpovědný za jednodušší programování a kódování, pokročilejší programátor se 3-5 lety zkušeností je zodpovědný za programování na vyšší úrovni. Zkušený vývojář s více než pětiletou praxí k tomu navíc může přidávat koordinaci aktivit na vývojových projektech, mentoring juniorních kolegů či podílení se na architektuře řešení. Dle toho pak vypadá i mzda, například Java vývojář s 0-3 lety zkušeností má v Praze nástupní mzdu 50-80 tisíc, s praxí v rozmezí 3-5 let 80-120 tisíc a s více než pětiletou praxí 100-150 tisíc.

V případě výše postavených pozic jsou vedle znalostí technologií a zkušeností důležité i jazykové znalosti a měkké dovednosti. Mezi pět nejžádanějších měkkých dovedností přitom patří přizpůsobivost, strukturované a logické myšlení, analytické a strategické myšlení, kreativita a ochota učit se novým věcem.

Typické a rekordní mzdy

Nejtypičtější nástupní mzda v informačních technologiích v Praze je letos v rozmezí 50-90 tisíc korun hrubého měsíčně, v regionech se pohybuje mezi 35 a 70 tisíci korun.
Rekordmanem co do nejnižší IT mzdy v České republice v roce 2020 je Specialista Technické podpory 1. stupně, který si v Jihočeském kraji vydělá mezi 25-35 tisíci a v Ústeckém kraji 26-35 tisíc. V dalších sedmi krajích (Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Vysočina, Liberecký, Pardubický a Královéhradecký) si měsíčně odnese 28-35 tisíc. Celkem tedy ve zhruba dvou třetinách regionů jeho mzda začíná pod hranicí 30 tisíc. Jde tak jednoznačně o nejhůře placenou pozici napříč republikou.
Na opačné straně žebříčku stojí ředitel IT, který si více než 100 tisíc měsíčně vydělá v Praze (120-250 tisíc), v Brně (100-200 tisíc) a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (100-150 tisíc), na nadprůměrných 90-190 tisíc si přijde ještě v Ústí nad Labem. V ostatních krajích je jeho měsíční mzda nejčastěji mezi 80-120 tisíci korun.

V uplynulých pěti letech mzdy rostly nejvíce programátorům. Například vývojáři v jazycích C/C++, Java/C# či PHP s více než pěti lety zkušeností mohli v roce 2015 dostat nástupní mzdu v rozmezí 50-90 tisíc a letos již 90-150 tisíc. Podobně IT manažer v Praze, který si v roce 2015 přišel na 60-100, se letos pohybuje již na 100-150 tisících.

Nejlépe honorované IT pozice jsou v Praze

• Ředitel IT 120-250
• IT manažer 100-150
• Architekt bezpečnostní infrastruktury 100-150
• Manažer/ředitel SW vývoje 100-150
• SW architekt 100-150
• Vedoucí týmu SW vývoje 110-150
• Java/C# vývojář 5+ let praxe 100-150
• SAP konzultant 5+ let praxe 100-150