Automatické drony a umělá inteligence budou od ledna příštího roku pomáhat hledat závady na sloupech a vedení velmi vysokého napětí distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON. Firma uvedla, že tuto technologii v Česku testuje jako první, dnes zkoušela drony poblíž Hustopečí na Břeclavsku.
EG.D má na svém distribučním území přes 10.000 stožárů, čtvrtinu z nich musí každoročně zkontrolovat lezci. „Zařízení je zapotřebí vypnout a provést lezeckou kontrolu ocelové konstrukce i elektrické části zařízení. Samotné vedení se kontroluje vizuálně při obchůzkách pomocí dalekohledu,“ popsal současný způsob Josf Basík, vedoucí provozu sítě velmi vysokého napětí EG.D. Proud společnost dodává v Jihomoravském a Jihočeském kraji a také v částech Zlínského a Olomouckého kraje a na Vysočině.
Před letem dronu je pro něj třeba vytvořit detailní 3D model trasy, kterou bude kontrolovat. Tento model pořídí manuálně ovládaný dron s takzvaným lidarem – laserovým měřicím zařízením, které zmapuje na centimetr přesně celou trasu.
„Model trasy ve 3D nám dává jistotu, že nedojde ke kolizi s nějakou překážkou nebo naším vedením. Piloti tento model stáhnou do ovladače dronu, nastaví výšku letu a délku kontrolovaného úseku a poté dron manuálně navedou na počáteční bod kontroly. Poté přejdou do automatického režimu a dron se sám pohybuje po definované trase a pořizuje snímky stožáru i vedení s předem určených úhlů a míst. Tato data pak poslouží umělé inteligenci k učení, aby na snímcích později mohla upozornit na vady,“ řekl Jan Čech, který za projekt automatických dronů zodpovídá.
V současnosti platí, že dron se smí pohybovat pouze v dohledu pilota, při dobré viditelnosti ale může zkontrolovat samostatně i pět až sedm stožárů a vedení mezi nimi. V budoucnu by se to ale mohlo změnit. „Je třeba získat zkušenosti s letem mimo dohled pilota, na tom nyní spolupracujeme s experty z ČVUT,“ dodal Čech. V budoucnu by tak mohlo být možné trasy, po kterých bude dron moci samostatně létat, prodloužit až na 50 kilometrů vedení velmi vysokého napětí.
