Regulace umělé inteligence (AI) je částečně potřebná, sektor ale nesmí být přeregulovaný, technologický rozvoj potřebuje určitou svobodu. V diskusním panelu o technologických výzvách budoucnosti na konferenci Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Podle slovinské prezidentky Nataši Pircové Musarové je důležité, že Evropská unie k regulaci přistoupila skrze právní předpis známý jako AI Act, který platí od začátku srpna.
Mezinárodní bezpečnostní prostředí je v současnosti řízeno soutěží mezi demokracií na jedné straně, různými druhy autokracie na druhé, míní prezident. Někde uprostřed je pak poměrně velká skupina zemí a národů, které nejsou rozhodnuté, kterou cestou jít. Mají pragmatickou spolupráci s některými z autokratických režimů, pravděpodobně frustraci z nedostatečné schopnosti demokratických států ohledně prohloubení spolupráce, a zároveň jsou pod vlivem propagandy, která vykresluje demokracii jako systém, který selže.
Technologie jsou a vždy byly nástrojem moci. Ten, kdo v nich dosáhne zásadního průlomu, bude mít velkou výhodu v prosazování svého systému hodnot, domnívá se prezident. Všechny demokratické země se podle něj musí zabývat tím, aby technologie sloužily k podpoře demokratických hodnot a nebyly zneužity těmi, kdo chtějí více kontrolovat své občany a využívat je ke své například vojenské dominanci.
Podle Pircové Musarové musejí technologie a regulace jít ruku v ruce. Existují podle ní tři pilíře regulace AI. První značí to, k čemu nesmí být umělá inteligence využita. Druhý se zaměřuje na potenciálně nebezpečné technologie, jež mají být pod dohledem a regulací, což je právě jádrem evropského aktu. Třetí pak značí odvětví, v němž využití AI neznamená žádnou hrozbu.
Pavel uvedl, že částečně regulaci podporuje, ne však přehnanou, která by omezila technologický vývoj. Pokud by byla regulace přílišná, otevřel by se tím prostor pro konkurenty, kteří by podobnou úroveň omezení nezavedli.
Na Globsecu vystoupil v panelu o kybernetické bezpečnosti a nových technologií včetně umělé inteligence také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V EU je podle něj v oblasti nových technologií a jejich regulace velké množství přístupů a nacházení kompromisu mezi všemi členskými státy není jednoduché. „Jdeme krok za krokem v procesu budování důvěry s mými protějšky z celé Evropy,“ řekl. EU je podle něj aktuálně trochu přeregulovaná. „Jsme přehlceni počtem nových regulací, směrnic a podobně. A nejsme schopni implementovat všechny včas a přicházíme s dalšími,“ dodal.
Během konference byla spuštěna také nová iniciativa Globsecu s názvem GeoTech Center se sídlem ve Washingtonu. Vede jej americký generál John Allen, cílem je efektivnější propojení politických i technologických lídrů Evropy a USA. Má tak vzniknout síť odborníků na technologie, politiků a dalších s cílem sblížit přístup Evropy a USA k využití moderních technologií a zároveň položit základ pro stálou diskusi o dopadech nových technologií na bezpečnost.
Centrum podpořil i prezident společnosti Microsoft Brad Smith, který v diskusi oznámil, že firma poskytne tři miliony dolarů (zhruba 68 milionů korun) na podporu centra v příštích třech letech. Pavel doufá v to, že se k iniciativě připojí například zástupci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu, případně Izraele.
„Cokoli se stane na poli technologií, jako je AI, jako jsou velká data, biotechnologie, bude mít vážný dopad na naše životy a všechny jeho aspekty, ať už v ekonomice, bezpečnosti, ve školství, v sociálním životě,“ uvedl Pavel na pozdější tiskové konferenci. Je podle něj proto důležité diskutovat o těchto záležitostech s privátními společnostmi. Podle Allena se má centrum zaměřit na dvě věci – evropskou aplikaci inovací a propojení Severní Ameriky a Evropy v technologické budoucnosti.
