Česká republika se při svém vstupu do Evropské unie zavázala převzít závazky, jejichž cílem je mimo jiné odstranění kontrol na společných vnitřních hranicích zemí Schengenského prostoru. Odstranění těchto kontrol však musí být vyváženo přijetím tzv. kompenzačních opatření, která jsou obsažena v Schengenské prováděcí úmluvě. Mezi tato opatření patří i společná vízová politika členských států a vydávání jednotného schengenského víza jako prostředku pro kontrolu a monitoring pohybu cizích osob mezi členskými státy.
Jan Hobza, obchodní ředitel pro veřejný sektor,
Asseco Czech Republic
Nástroj společné vízové politiky
Vízový informační systém (dále jen „VIS“), který za tímto účelem vzniká v jednotlivých členských státech, je hlavním nástrojem společné vízové politiky členských států. K jeho hlavním úkolům patří:
— přijímání žádostí o víza a vydávání víz pro vstup do Schengenského prostoru
— výměna informací mezi členskými státy o osobách vstupujících do Schengenského prostoru
— kontrola těchto osob při jejich vstupu do EU a při jejich dalším pohybu
Vízové systémy jednotlivých členských států mají být napojeny na centrální vízový systém EU, který spravuje Evropská komise a ve kterém se shromažďují veškeré informace o všech osobách žádajících o víza. Centrální systém tyto informace nejen shromažďuje, ale i poskytuje členských státům za účelem jejich kontroly.
Koncepce tuzemského VIS
Český VIS se skládá ze dvou částí – národního a zahraničního. Ta první shromažďuje informace o vydaných vízech, komunikuje tyto údaje s „Bruselským“ centrálním vízovým systémem a slouží cizinecké policii při kontrole osob. Druhý systém spravuje ministerstvo zahraničních věcí a jeho hlavním úkolem je přijímat žádosti o víza a následně zajistit jejich vydání. Vízový systém České republiky se v současné době buduje a měl by být funkční v termínu požadovaném Evropskou komisí – tedy ve druhé polovině roku 2009.
Ministerstvo zahraničních věcí vydává víza na přibližně 110 zastupitelských úřadech po celém světě. Za minulý rok na těchto úřadech přijali cca 750 000 žádostí o vstup do České republiky – z tohoto počtu bylo necelých 30 000 zamítnuto, ostatním žadatelům bylo vízum vydáno. Víza se podle jednotlivých kategorií vydávají ve lhůtách od několika dnů až po čtyři měsíce. Samotné zpracování žádosti o vízum a jeho vydání trvá pomocí současných technologií v běžné praxi tři dny.
Klientské pracoviště VIS
Při žádosti o vízum bude nový vízový informační systém od žadatele vyžadovat také biometrické údaje, které při kontrole slouží k jednoznačné identifikaci držitele. Jedná se o otisky prstů a fotografii. Tyto biometrické údaje budou centrálně uloženy v evropském vízovém systému a budou dostupné všem členským státům za účelem kontroly pohybu osob.
Ministerstvo zahraničních věcí zahájilo budování nového vízového systému na konci roku 2008 a do konce 2009 by měly být první zastupitelské úřady již vybaveny novými klientskými pracovišti pro sběr žádostí a pro vydávání víz. Ostatní se jimi budou vybavovat postupně až do června 2011. Celkem se bude jednat o 212 pracovišť po celém světě. Česká republika by tak měla dodržet svůj závazek a být v termínu připravena poskytovat údaje o osobách vstupujících do Schengenského prostoru skrze území ČR. Otazníkem však stále zůstává funkčnost centrální evropské části vízového systému, kvůli které může dojít k posunutí termínu spuštění vízových systémů. Diskutuje se o termínu 1. ledna 2010.
Autor článku zastává pozici obchodního ředitele pro veřejný sektor ve společnosti Asseco Czech Republic
