Japonská ekonomika je druhou největší na světě. Mezi nejvíce rozvinutá průmyslová odvětví patří mimo jiné elektronika a výroba robotů. Japonští zaměstnavatelé vyžadují od svých pracovníků vysoké nasazení. Není také neobvyklé, když lidé celý život pracují pro jednu firmu. Čechy možná překvapí dlouhá, velmi podrobná jednání a diskuse. Uvažuje se opravdu o každé maličkosti. Když je rozhodnuto, začne konečně důkladná a pečlivá práce. Tyto i další kulturní odlišnosti čekají české IT firmy, které se rozhodnou rozšířit své podnikání do Japonska.
Začátkem dubna uspořádalo sdružení Tuesday Business Network odborný seminář s názvem Japonská vlna high-tech – příležitost pro české firmy?. Zástupci několika českých IT společností seznámili přítomné se svými zkušenostmi, které jejich firmy získaly při vstupu na japonský trh.
Japonsko se po druhé světové válce ocitlo doslova v ruinách, místní vláda se proto rozhodla podpořit rozvoj vědy a techniky. Začalo tím dlouhodobé budování „znalostní ekonomiky“. Školy po roce 1960 dokončovala nová generace inženýrů a vědců, kteří dokázali rozumět západním technologiím. Šedesátá léta byla označována jako japonský ekonomický zázrak, hrubý domácí produkt vzrostl o deset procent a tento příznivý stav trval až do 80. let. Začátkem devadesátých let se v zemi vycházejícího slunce objevily první problémy. Ceny pozemků výrazně vzrostly a nebylo neobvyklé, když jeden metr čtvereční stál 1,5 milionů dolarů. V roce 1998 byla ekonomická situace nejhorší od druhé světové války.
Během této krize přijal japonský parlament zákon o vědě a technice, na jehož základě vznikl pětiletý cyklus investic do těchto odvětví. Ekonomika se začala zlepšovat až o čtyři roky později. První vědecko-technický plán stanovil investice do vědy a techniky ve výši 17 bilionů jenů a druhý rozpočet počítal s částkou 24 bilionů. Celkem 46 procent z rozpočtu bylo vyčleněno na podporu výzkumu společenských věd, informačních a telekomunikačních technologií, životního prostředí, nanotechnologií a materiálů.
Ministerstvo pro vědu a technika
V březnu roku 2001 bylo 68 národních výzkumných ústavů přeměněno do nezávislých organizací. Národní univerzity se o tři roky později změnily na společnosti. Došlo rovněž k prohloubení spolupráce mezi komerčním sektorem, akademickou sférou a vládou. Třetí vědeckotechnický plán s rozpočtem 25 bilionů jenů byl založen na podpoře veřejně a společensky prospěšných projektů.
Zájmy vědy a techniky hájí v japonské vládě Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií, které je známé spíše pod zkratkou MEXT. Toto ministerstvo řídí univerzity i výzkumné ústavy a úzce spolupracuje s ostatními ministerstvy v případě, že se některý z projektů týká právě vědy a techniky. Ministerstvo má také zvláštní strategii. Zabezpečuje a napomáhá s organizací pobytů odborníků v zahraničí, kde si zvyšují své vzdělání. Podporuje rovněž základní výzkum a inovace.
Výsledky této politiky se dostavily již v roce 2000. Unikátní výzkum vytvořil nový trh s obratem několika miliard jenů, čtyři japonští vědci obdrželi Nobelovu cenu a výrazně se zlepšil vývoz technologií. Japonci stojí za objevem nového způsobu léčení rakoviny pomocí urychlovače těžkých iontů, vytvoření materiálů pro kostní náhrady, vznikem solárních článků s nejvyšší účinností na světě a dalšími technologickými vynálezy.
Japonsko pro váš byznys
Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2005 na vývozu z České republiky do Japonska nejvíce podílely stroje a dopravní prostředky. Celkový objem exportu dosáhl hodnoty 4,4 miliard korun. Velký podíl na tomto 56% exportu mají japonské firmy, které vyvážejí značnou část svých výrobků a zboží zpět do Japonska. Země vycházejícího slunce je pro české podnikatele zajímavým a rozsáhlým trhem s vysokou spotřebou surovin, spotřebou potravin, průmyslových materiálů a polotovarů, spotřebního zboží, strojního zařízení a komponentů pro průmyslovou potřebu.
Pokud chcete na tento náročný trh proniknout, zúčastněte se některého z 200 odborných veletrhů. Jejich databázi poskytuje vládní organizace JETRO. Tato organizace umožňuje podnikatelům vyhledávat ve více než 25000 obchodních příležitostech. Další informace vám předá také japonská obchodní komora CIN.
Na konferenci vystoupil také Petr Maňas ze společnosti LCS International, který ve svém příspěvku srovnával rozdíly mezi japonským a českým zaměstnancem. V japonské firmě je například v zásobách polotovarů k výrobě pořádek, čeští zaměstnanci jsou často více kreativní a využívají nachystané materiály k jiným účelům. Kromě věrnosti k zaměstnavatelům a vysokého pracovního nasazení jsou však japonští pracovníci více stresovaní, a tak nikoho asi nepřekvapí vysoký počet sebevražd. Odlišná je i doba obchodních jednání. Japonci dokonce vyžadují po firmách, aby si v jejich zemi otevřely na dva roky pobočku a teprve poté je považují za rovnocenné partnery.
Když se zástupci firmy LCS International rozhodli vstoupit na japonský trh, připravili nejprve japonsky psané webové stránky a propagační materiály. Na využití angličtiny totiž musíte dopředu zapomenout. Společnost také zaměstnala japonského pracovníka a zároveň se pokusila získat první reference u japonských firem. Podle Petra Maňase nemají české firmy šanci v oblastech výroby automobilů, foto a video techniky. Podnikatelé by se měli připravit na neobvykle dlouhá jednání. Pokud se však Japonci dohodnou na byznysu, neradi své partnery mění.
Konkurence přichází z ostrovů
Čeká naši zemi příliv investorů z Japonska? Na tyto a další otázky se pokusili odpovědět účastníci panelové diskuse. Podle Petra Hanzlíka, jednatele a generálního ředitele Olympus C&S, se Češi mohou pokusit se zahraničními firmami soutěžit, protože máme schopné zaměstnance. Robert Kiml ze společnosti TPCA Kolín upozornil na dvě výhody, které s japonskými firmami souvisí. Japonské firmy přinášejí do ČR know-how a nový způsob práce. Jako nevýhoda byl často jmenován odlišný postoj českých zaměstnanců k práci, jazyková bariéra a příliš malá přizpůsobivost jinému stylu zaměstnání.
Japonský trh představuje nejen pro české IT firmy značný potenciál. Firmy se však musí připravit na vysoké počáteční investice, odlišný styl jednání a zcela jinou kulturu. Zástupci japonských společností jsou často zaskočeni nezájmem českých zaměstnanců. V souladu s tradicí své země hodlají pracovníky vzdělávat a do této strategie jim příliš nezapadá časté střídání zaměstnání i prakticky žádná věrnost firmě.
Související odkazy
LCS International: Japonská mise
Velvyslanectví České republiky v Japonsku
Ekonomická charakteristika země
Profesionální dráha v japonské firmě. Ano či ne?
Japonsko (Wikipedia)
