Guvernér České národní banky Aleš Michl měl podle premiéra Petra Fialy (ODS) vládu předem informovat o kritizovaném záměru, podle něhož by centrální banka mohla mít až pět procent rezerv v kryptoměně bitcoin. Fiala to dnes uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. I když je ČNB institucí nezávislou na vládě, její guvernér by měl takovéto kroky s kabinetem konzultovat, míní Fiala. Michl hovořil o tom, že navrhne vypracování analýzy možností nakupovat bitcoin jako nástroj další diverzifikace portfolia devizových rezerv, nikoli že předloží návrh jako takový, reagovala ČNB.
„Určitě je to věc, o které by s námi mělo vedení centrální banky nebo guvernér hovořit,“ uvedl premiér. Poznamenal, že guvernér ani nechodí na jednání vlády, zastupují ho tam podle něj jiní pracovníci, například viceguvernérka.
„Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání schválila návrh na provedení analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Na základě výsledků analýzy následně bankovní rada rozhodne o dalším postupu. Do té doby žádné změny v této oblasti nenastanou. Pokud bude mít premiér Petr Fiala zájem, ČNB mu analýzu poskytne,“ sdělila banka ČTK.
Michl v rozhovoru pro středeční vydání listu Financial Times řekl, že předloží plán investic do bitcoinu bankovní radě. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč), podíl až pět procent. Podmínil to později nutností promyšlené analýzy.
Proti Michlovu plánu se postavila ve čtvrtek prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Uvedla, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.
ČNB by se v případě realizace Michlova plánu stala zřejmě první západní centrální bankou, o které je známo, že má v rezervách kryptoměny. Centrální banky tradičně mají své rezervy v konzervativních aktivech, jako jsou americké státní dluhopisy a další formy vysoce ceněných dluhopisů.
Fiala dnes k činnosti ČNB uvedl, že by jako předseda strany doporučil rychlejší snižování úrokových sazeb centrální bankou, jako ministerský předseda ale respektuje její nezávislost. Podle Michla je pravděpodobné, že banka sníží úrokové sazby pouze o čtvrt procentního bodu, tedy na 3,75 procenta.
