Výzkumníci předvedli v Plzni zařízení k přeměně nejběžnější české tramvaje typu T3 na autonomní vozidlo. Může tak sama automaticky popojíždět na konečné, řidič si odpočine, což může zabránit kolizím po nedobrzdění z únavy. Jde o projekt fakult elektrotechnických ČVUT a Západočeské univerzity a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Shodně ČTK sdělili, že je to ojedinělé řešení v Evropě.
„Je to první krok k tomu, abychom dokázali řidiče jednou ne úplně nahradit, ale abychom jim dali správnou podporu v provozu. Začínáme tím, že zkoušíme pohyb po konečných, pak by se to rozšířilo na pohyb po vozovně a možná i na méně vytížených tratích,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháně. Šlo by o linie, kde mají tramvaje vlastní dráhy, typicky z Bor na univerzitu a od lékařské fakulty na Košutku, kde jsou dráhy chráněné. „V centrech měst je to k té autonomii trochu dál,“ uvedl.
Podle technika PMDP Jiřího Trnky zařízení vylepší odpočinek řidičů. „Ale má ještě antikolizní systém a umí zareagovat na nečekanou překážku,“ řekl. Podle něj se tím vyřeší nehody na konečných, kde řidič po průjezdu města ztrácí koncentraci, ale musí přitom každé dvě minuty popojíždět pár metrů. „A stává se, že vůz nedobrzdí. A tomu bychom měli také zabránit,“ uvedl.
PMDP poskytl data z vozidel, výzkumníci sestavili program a před třemi měsíci začali vyvinuté zařízení v Plzni zkoušet. „Máme hardwarový interface (od ZČU). Na předku tramvaje je senzor, který sbírá informace a uvnitř je počítač, které je vyhodnocuje a říká tramvaji, co má dělat,“ řekl Jaroslav Šíp z ČVUT. Senzor je podle Tomáše Krajníka z ČVUT, která vyvinula software, laserový dálkoměr. „Poskytuje velice přesné 3D informace o okolí a z nich si můžeme zmapovat, jak vypadá konkrétní konečná a známe pozici tramvaje v každém místě na centimetry. A je velmi jednoduché specifikovat, když už vůz na konečně není,“ řekl.
Podle Pavla Turjanici ze ZČU má zařízení budoucnost, protože starších vozů T3 jezdí v ČR několik tisíc. „Je řádově levnější než nová tramvaj,“ řekl. Zařízení přišlo na desetitisíce korun, ale sériová výroba ho zlevní. PMDP má 18 tramvají T3 a bude je využívat ještě minimálně deset let.
Podle Turjanici demonstrátor ukázal, že zadání je technologicky řešitelné, ale ještě se musí dořešit legislativa. Právě na ní nejvíce záleží termín uvedení do reálného provozu. K tomu se musí najezdit zkušební kilometry na nasbírání provozních dat, po jejichž vyhodnocení by ho schválil Drážní úřad. „Takže tady se bavíme o roce, možná o dvou,“ uvedl.
Podle šéfa městské Správy informačních technologií Luďka Šantory se Plzeň rozhodla, že bude tzv. living labem (živou laboratoří). „Autonomní mobilitu a mobilitu propojíme s komunitou mladých, které si vychováváme v TechToweru (technologickém centru). A letos připravujeme testovací kopii celého systému, který v Plzni řídí dopravu. A uvolníme ho právě mladým a firmám, které mají zájem si v Plzni zkoušet své nové technologie pro dopravu. Přitáhneme firmy, jimž vychováváme mladé lidi, které potřebují,“ uvedl.
V Plzni loni v červenci předvedly jiné fakulty ZČU i ČVUT a firmy podobný tříletý projekt Didymos (řecky Dvojče), který je ale určený pro nově vyráběné vozy. „Ukázal, že tramvaj umí sama brzdit před překážkou a komunikuje s dalšími účastníky provozu,“ uvedl Macháně.
