Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který ve Spojených státech umožní vytvořit strategické rezervy z bitcoinů a dalších zabavených kryptoměn. Učinil tak před setkáním s manažery z kryptoměnového průmyslu v Bílém domě. Cena bitcoinu ale po oznámení Trumpova nařízení klesla, protože trh zklamalo, že vláda neplánuje žádné nákupy kryptoměn, uvedla agentura AFP.
Pokyn ke zřízení vládní rezervy bitcoinů označila agentura AP za klíčový krok na cestě této kryptoměny k potenciálnímu mainstreamovému přijetí. Trumpovo rozhodnutí zvyšuje důvěryhodnost aktiva, často kritizovaného kvůli své spekulativní povaze a nevhodnosti pro směňování a transakce.
Podle Trumpova nařízení si americká vláda ponechá odhadovaných 200.000 bitcoinů, které již úřady zabavily v trestním a občanskoprávním řízení, uvedl Trumpův hlavní expert na kryptoměny David Sacks.
„Spojené státy neprodají žádné bitcoiny uložené do rezervy,“ uvedl Sacks a novou strategickou rezervu přirovnal k „digitálnímu Fort Knox pro digitální zlato“. Odkazoval tím na pevnost Fort Knox, kde je uložena velká část zlatých rezerv Spojených států.
Americká vláda podle Sackse prodala za posledních deset let asi 195.000 bitcoinů za 366 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy Kč). Kdyby si je ponechala, měly by nyní hodnotu kolem 17 miliard dolarů (téměř 400 miliard Kč). Nynější Trumpův příkaz podle Sackse umožňuje ministerstvu financí a obchodu „vyvinout rozpočtově neutrální strategie pro získání dalších bitcoinů“.
Dnes ráno se bitcoin podle specializovaného serveru CoinDesk prodával zhruba za 88.000 dolarů. Za posledních 24 hodin tak odepisoval asi čtyři procenta. Bezprostředně po oznámení Trumpova kroku jeho cena klesla až k 85.000 USD. Odpoledne kolem 15:00 SEČ už se bitcoin obchodoval přibližně za 90.000 USD.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa vytvořit strategické rezervy z bitcoinů a dalších zabavených kryptoměn podle ředitele společnosti Bit.Plus Martina Stránského ukazuje, že vlády už nemohou ignorovat význam digitálních aktiv. Přesto trh zareagoval negativně, protože investoři očekávali spíše aktivní nákupy než jen uchovávání již zkonfiskovaných kryptoměn.
„Tento krok potvrzuje rostoucí institucionalizaci bitcoinu, ale zároveň naznačuje, že regulace a kontrola nad kryptoměnovým trhem budou dál sílit. České obchodování zatím zásadně nepoznamenal. Reakce ceny bitcoinu jen potvrzuje, jak citlivé je toto aktivum na politická rozhodnutí a očekávání trhu,“ řekl Stránský ČTK.
Trump býval dlouho vůči kryptoměnám skeptický, ale v předvolební kampani radikálně změnil postoj. Bohatí hráči v kryptoprůmyslu mu to vrátili a přispěli na Trumpovu kampaň částkou více než 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy Kč), připomínají tiskové agentury.
O nákupu bitcoinů do devizových rezerv uvažuje guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Bitcoiny by podle něj mohly mít na celkových rezervách ČNB, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč), podíl až pět procent. To by odpovídalo v přepočtu více než sedmi miliardám dolarů. Začátkem února Michl řekl, že bankovní rada ČNB čeká na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Časový horizont pro vypracování analýzy podle něj není stanoven.
Proti Michlovu plánu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.
Bitcoin jako devizovou rezervu nyní používají dva státy – Salvador a Bhútán. Salvador v září 2021 jako první země světa zavedl kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu, a to vedle amerického dolaru. Na konci letošního ledna ale salvadorský parlament schválil reformu zákona o bitcoinu, podle které už bitcoin nebude oficiální měnou. Bitcoinové rezervy však zůstávají. Vláda v Bhútánu přišla s nápadem zařadit bitcoin do devizových rezerv centrální banky s cílem diverzifikovat devizové rezervy a podpořit hospodářský růst v roce 2020.
