Využívání jazykových modelů v právu se projevuje rostoucím množstvím i délkou právních textů a výrazně snižuje náklady na jejich tvorbu. Digitalizace tak může zahltit spravedlnost automaticky generovanými dokumenty, které nebude reálně možné podrobit kritické analýze. Náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher to uvedl při dnešním zahájení Sjezdu českých právníků, který se letos věnuje digitalizaci a vztahu práva a umělé inteligence.
Digitální technologie včetně umělé inteligence mohou podle Anzenbachera přispět k tomu, že spravedlnost bude rychlá, konzistentní a dostupná. Dokážou totiž zajistit převážnou část právní administrativy i řadu úkonů rozhodovacího procesu: jednak automatizují běžné úkony, jednak umí efektivně vyhledávat a zpracovávat velké množství informací.
Využívání zejména generativní umělé inteligence však podle náměstka přináší rizika. „Spravedlnost se může stát nejistou, až ve špatném slova smyslu oslepenou,“ řekl s tím, že tytéž nástroje umí produkovat i zkreslující či přímo záměrně lživé informace, často s vysokou mírou přesvědčivosti. Starou otázku, jak poznat pravdu, tak technologický pokrok uvádí do nových kontextů, řekl Anzenbacher.
Na první pohled jednoduchým řešením by podle něj bylo nasadit proti umělé inteligenci jinou umělou inteligenci, která bude ověřovat pravdivost jednotlivých informací. „Takové řešení by ale mělo být využíváno velmi uměřeně. Jinak bude při pohledu zvenku rozhodování o právu fungovat efektivně a bezchybně, ale uvnitř systému nezbyde žádný rozpoznatelný proces nalézání samotné spravedlnosti,“ varoval.
Zástupci právních profesí se chtějí na dvoudenním sjezdu v pražském Karolinu zabývat právními souvislostmi digitalizace – od nástupu umělé inteligence přes tzv. deep fakes, digitální identitu až k ochraně soukromí. Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozornil v úvodu akce za pořádající Jednotu českých právníků, že už je obtížné rozeznat a rozlišit lidský faktor od jeho technicistní náhražky.
Advokáti a podnikoví právníci se tak budou na věnovat otázkám, do jaké míry lze soudce a soudcovské rozhodování nahradit zapojením technologie a jak to může být prospěšné, nebo naopak nebezpečné. Notáři a exekutoři chtějí řešit digitální administrativu – tedy elektronické písemnosti a jejich důvěryhodnost, elektronická právní jednání či automatizaci práce se spisy. Státní zástupci spolu s brněnskými akademiky představí elektronické trestní řízení a debatovat budou nad dokazováním a zjišťováním pravdy v digitálním prostředí. Soudci a pražští akademici se pak hodlají zaměřit na etické otázky a to, zda lze i v nové realitě zaručit spravedlivý proces pro všechny – uvádí totiž, že digitalizace vytváří novou skupinu slabých a handicapovaných lidí.