Česká republika by v nejhorším možném případě mohla kvůli špatně fungující digitalizaci stavebního řízení přijít na základě sankcí z EU až o 13,7 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO). Problémem by mohlo být hlavně nesplnění cílů (tzv. milníků), ve kterých se ČR zavázala zkrátit proces povolování staveb nejméně o dva roky, či dodat plně funkční agendový informační systém. Vyplývá to z právní části auditu digitalizace zpracované společnostmi MT Legal a Portos. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ale uvedlo, že je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí a že Česko o evropské prostředky nepřijde.

Digitalizace stavebního řízení je financována konkrétně z části 1.6. NPO a vyčleněno na ní je zhruba 1,45 miliardy korun. Při nesplnění či neprokázání splnění milníků a cílů je pak Evropská komise oprávněná uložit sankce za nesplnění daných milníků a cílů, uvedli auditoři ve zprávě. Nejvyšší možnou sankcí je 13,7 miliardy Kč, u jednotlivých částí se však pohybují v řádu desítek až vyšších stovek milionů korun. Paušální částka za jeden nesplněný milník či cíl pak činí zhruba 635 milionů Kč.

Ze šesti hlavních milníků je největší riziko nesplnění u dodání funkčního systému stavebního řízení. Nové systémy stavebního řízení byly spuštěny loni 1. července a od počátku úředníkům a stavebníkům způsobovaly komplikace nebo zcela bránily v práci. Na jejich zřízení bylo z NPO vyčleněno 330,6 milionu Kč. Pokud by EU určila, že systém nebyl řádně dodán, může zkrátit příjmy z NPO buď o vyčleněnou částku, nebo až o 635 milionů Kč.

„Bez ohledu na funkčnost systému nebude pravděpodobně možné celkovou částku proplatit. Důvodem nemožnosti proplacení je porušení zákonných pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek,“ uvedli k milníku auditoři ve zprávě.

Ještě větší finanční postih by mohl nastat, pokud by EU neuznala, že se proces povolování staveb zkrátil nejméně o dva roky. Tato podmínka je součástí cíle společně s uvedením v platnost nového stavebního zákona a zahájení činnosti nové struktury stavebních úřadů. Celkem je na tyto tři části vyčleněno 915 milionů korun. Při nesplnění by ale ČR mohla přijít o 3,2 až o 13,7 miliardy Kč. ČR musí dokázat zkrácení povolování o dva roky do konce roku 2025. Uvedení stavebního zákona v platnost a zahájení činnosti úřadů auditoři považují za formálně splněný.

„MMR je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí, které výrazně snižuje riziko jejich nesplnění. I v případě milníku č. 75, který přímo souvisí s náklady na digitalizací stavebního řízení, Česko o evropské prostředky nepřijde. Vyčleněná částka už byla převedena na jiné digitální projekty,“ uvedlo MMR v tiskové zprávě.

Auditoři dále upozornili, že kvůli digitalizaci by mohly být zasaženo také 23 dalších částí (subkomponent) NPO. Podle MMR se ale jedná o maximalistické pojetí dopadů digitalizace.

Shrnutí plnění jednotlivých milníků a cílů

Číslo milníku	Název milníku	Finanční alokace	Teoretický rámec sankcí	Stav podle auditorů
72.	Vstup nového stavebního zákona v platnost	915,6 mil. Kč (společně milníky 72. – 74.)	3,2 mld. Kč – 13,734 mld. Kč (společně milníky 72. – 74.)	Formálně splněný
73.	Zahájení činnosti nové struktury stavebních úřadů	915,6 mil. Kč (společně milníky 72. – 74.)	3,2 mld. Kč – 13,734 mld. Kč (společně milníky 72. – 74.)	Formálně splněný
74.	Zkrácení procesu povolování staveb nejméně o dva roky	915,6 mil. Kč (společně milníky 72. – 74.)	3,2 mld. Kč – 13,734 mld. Kč (společně milníky 72. – 74.)	Cíl má termín splnění stanoven na konec roku 2025 – Zatím nelze určit
75.	Plná funkčnost agendového informačního systému	330,6 mil. Kč	330,6 mil. Kč – 635 mil. Kč	Bez ohledu na funkčnost systému nebude pravděpodobně možné celkovou částku proplatit
76.	Vytvoření standardizované databáze dokumentace územního plánování	34,8 mil. Kč	17,4 mil. Kč – 317,5 mil.Kč	Z veřejně dostupných zdrojů je patrné značné zpoždění při plnění – Zatím nelze určit
77.	Plná funkčnost IT systémů podporujících digitalizaci procesu povolování staveb	165,3 mil. Kč	82,65 mil. Kč – 317,5 mil. Kč	Zatím nelze určit