České firmy přistupují k využívání umělé inteligence opatrněji než jejich slovenští sousedé. Zářijový průzkum společnosti SAP mezi 350 vedoucími pracovníky ukázal, že AI už reálně používá téměř polovina slovenských firem, zatímco v Česku jen čtyři z deseti. Hlavními překážkami rychlejší adopce jsou obavy z bezpečnosti dat a provozních výpadků. Přesto už každý desátý manažer v Česku důvěřuje umělé inteligenci natolik, že by jí svěřil rozhodování i na úrovni top managementu.
„U českých firem je dnes jasně vidět rozdíl mezi těmi, které sledují trendy, testují a pilotují nové AI technologie, a těmi, které je zatím vnímají spíš jako riziko nebo nezralou technologii. Ta propast se bude dál prohlubovat. Firmy, které začaly včas, získají náskok, který nebude jednoduché dohnat. Pro SAP je AI přirozenou evolucí byznysových aplikací a jasným směrem, kam se budou dále vyvíjet. Dává nám to příležitost posouvat aplikace tam, kde je dnešní svět potřebuje,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.
Odvážnější Slováci
V současné době využívá podnikový software s AI 41 % českých firem. To je méně než na Slovensku, kde kladně odpověděla téměř polovina dotázaných. Konzervativnější jsou Češi i při plánování – pouze každá jedenáctá firma v tuzemsku považuje AI za klíčovou součást své strategie a 42 % s ní experimentuje. Na Slovensku jde o každou desátou, přičemž testování už zahájilo 46 %.
Pozitivní zprávou je, že v obou zemích více než polovina firem počítá s AI jako součástí své dlouhodobé strategie.
Obavy o data
Česko i Slovensko také spojují obavy o bezpečnost dat. Jejich zneužití nebo únik vnímá mezi největšími hrozbami polovina dotázaných z obou zemí. S tím úzce souvisí i strach, že firemní údaje, které umělá inteligence zpracovává, zneužije buď konkurence nebo samotní tvůrci AI řešení. Obavy panují i na straně spolehlivosti. Každou třetí českou firmu zneklidňuje, že by AI mohla způsobit výpadek nebo technický problém, a tím tak ochromit chod celé firmy.
Čtvrtina firem v Česku se také obává, že AI bude stát za rozhodnutím, které negativně dopadne na firmu. To se promítá i do ochoty svěřit AI rozhodovací pravomoci ve firmě. K němu se staví zdrženlivě dva ze tří dotázaných. Pozitivněji se k delegaci běžných rozhodnutí staví 19 % dotázaných. Každý desátý už AI důvěřuje natolik, že by ji nechal rozhodovat i na úrovni top managementu.
„Ukazuje se, že manažeři dnes věří v zásadní dopad umělé inteligence na byznys. Zatím však chybí konkrétní výsledky, měření i jasný obraz toho, jak velký tento dopad skutečně je. Velkým úkolem lídrů proto je proměnit tuto víru v reálný přínos. To už ale není jen o technologiích – výzkum ukazuje, že lidé mají také řadu obav a nejistot. Právě proto je klíčové, aby lídři rozvíjeli nový mindset a dovednosti, tzv. AI-first leadership,“ říká Radka Dohnalová, zakladatelka a CEO ATAIRU.
Zvědavost i frustrace
Podle dat z průzkumu vyvolává AI u vedoucích pracovníků nejvíce zvědavost. To potvrdilo 84 % respondentů. Téměř polovina vnímá mezi benefity i úlevu a snížení stresu. K nové technologii se ale staví spíše s odstupem. Pouze 44 % uvedlo, že AI vnímá s nadšením. U 55 % vyvolává obavy a téměř sedm z deseti cítí pochybnosti a nejistotu. Každý třetí pak uvedl, že ho složitost AI frustruje.
„Je to typická ukázka učební křivky. Zvědavost a zároveň obava z neznámého. Většina z nás už tuší, že nám AI může výrazně ulehčit rozhodování v komplexním a rychlém světě. Stejně tak začíná být jasné, že neznalost a nekompetence v této oblasti je a bude zásadní konkurenční nevýhodou. Takže už víme, že vlak jede a nemá smysl ho brzdit,“ říká psycholog Zbyněk Rozbořil.
Klíčovou roli dnes hraje schopnost najít spolehlivé zdroje informací a relevantních zkušeností v záplavě obsahu, který kolem umělé inteligence vzniknul. „Nalezení relevantního mentora, který má přístup ke globálním zkušenostem, datům a kontaktům a který je schopný ukotvující a povzbuzující manažersko-podnikatelské diskuse, vnímám jako kritickou taktickou iniciativu progresivních leadership týmů,“ doplňuje Rozbořil.
Více šetřit než vydělávat
Při hledání výhod využívání AI se čeští manažeři zaměřují hlavně na úspory. Schopnost ušetřit peníze hodnotí kladně 72 % z nich. Pouze každý druhý ale věří, že jim AI dokáže peníze vydělat. Ještě intenzivněji vnímají vedoucí pracovníci úsporu času, což potvrdilo 82 % dotázaných. Nejde přitom jen o zefektivnění práce. Dva ze tří manažerů se shodli, že jim AI pomáhá vytvářet kvalitnější výstupy.
„Přidaná hodnota, kterou AI přináší, jde daleko za hranici pouhých úspor. Klíčem k jejímu získání je propojení dat, aplikací a AI napříč celou firmou. Tím vznikne jednotná platforma, která firmám umožňuje rychleji růst a pružně reagovat na potřeby trhu i samotných zákazníků,“ uzavírá Hana Součková.
Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
