Konzulární služby, jejichž součástí jsou žádosti o víza a cestovní doklady, se dlouhodobě nedaří převést do fungující digitální podoby. Systémy ministerstev vnitra a zahraničních věcí jsou nedostatečně propojené, což vyžaduje ruční přepisování dat i využívání kurýrů. Nasazování nových systémů je v nedohlednu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz vydaných na informační podporu vízových služeb a dalších konzulárních činností.
Kontroloři zamířili na ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra. Kontrola se týkala let 2016 až 2025. Ministerstvo vnitra na dotaz ČTK odpovědělo, že čekalo na zajištění financování, které umožnil až Národní plán obnovy. Podle ministerstva zahraničních věcí (MZV) se u víz digitalizace zdržela kvůli napadení zakázky u antimonopolního úřadu a u dlouhodobých pobytů zase závisí na změně zákona. U pasů je integrace nového systému dokončená, řekl mluvčí ministerstva Daniel Drake.
Kontrolní úřad uvádí, že vývoj nové informační podpory za 732 milionů korun ještě nezačal. „V případě informačního systému zajišťujícího vízové služby museli úředníci stejná data opakovaně ručně přepisovat, tisknout elektronické dokumenty a posílat spisy se žádostmi ze zahraničí komerční kurýrní službou,“ informuje NKÚ.
Jako příklad uvádí vyřizování žádosti o dlouhodobé vízum, kdy zaměstnanec kopíruje papírové dokumenty a do několika různých systémů, které spolu nekomunikují, musí zadávat stejná data. Poukazuje na to, že na podporu a rozvoj nynější informační podpory vízových a konzulárních služeb zaplatilo ministerstvo zahraničí víc než 67 milionů korun. „U víz se projekt nového systému výrazně zdržel kvůli napadení veřejné zakázky u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, přičemž postup i termíny jsou nyní závislé na jeho rozhodnutí. U dlouhodobých pobytů MZV postupuje podle platné legislativy a plná elektronizace závisí na změně zákona a vývoji systému v gesci ministerstva vnitra,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Drake.
Nedostatky mělo odstranit pět nových informačních systémů, ale podle zjištění NKÚ z kontroly nelze s jejich spuštěním v dohledné době počítat. Důvodů tohoto stavu je podle NKÚ několik, a to od nedodržování vlastních termínů až po pozdě přípravné zákony.
„Příprava nového informačního systému, který umožní plnou digitalizaci cizinecké agendy, byla vázána na zajištění financování, které umožnil až Národní plán obnovy. Ministerstvo začalo na legislativě pracovat okamžitě poté, co vznikla tato možnost financování projektu, tedy v roce 2019,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. „Naší prioritou aktuálně je rychlé projednání zákona v Parlamentu tak, aby bylo možné na novém systému začít pracovat co nejdříve,“ dodal.
Ani ministerstvo zahraničí podle kontrolorů nezvládlo přechod na nový informační systém pro cestovní doklady, za který zaplatilo téměř 127 milionů korun. V době, kdy měl být spuštěný, ho ministerstvo nasadilo jen na 12 z celkových 86 zastupitelských úřadů. Muselo prodloužit provoz původního systému a muselo kvůli tomu uzavřít novou smlouvu s dodavatelem. Celkové roční náklady na podporu tohoto systému po uzavření smlouvy vzrostly z původních 1,2 milionu korun na víc než 15 milionů korun ročně.
Kombinací násobně dražší nové smlouvy s provozováním dvou systémů současně vzrostly náklady na informační podporu cestovních dokladů 22krát na téměř 26 milionů korun ročně. Agenda se přitom věcně ani rozsahem nezměnila, konstatoval NKÚ. „V oblasti pasů MZV dokončilo integraci do centrálního systému státu a dočasný souběh dvou systémů byl nutný, aby bylo možné bez přerušení vydávat cestovní doklady občanům na všech zastupitelských úřadech,“ dodal mluvčí ministerstva.
