Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.
Podle zdrojů RBK blízkých Kremlu jde o definitivní rozhodnutí. Jakou jednu z příčiny zablokování této platformy, kterou si pro komunikaci oblíbili běžní lidé i různá oficiální místa, zmiňují případy najímání lidí, včetně nezletilých, k páchání trestných činů.
Dříve tento měsíc ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor oznámil, že Telegram omezí, protože platforma nedodržuje pravidla, která vyžadují, aby zahraniční platformy ukládaly data ruských uživatelů na serverech umístěných na ruském území. Telegram také podle Roskomnadzoru nedělá dost pro to, aby nebyl využíván ke „kriminálním a teroristickým účelům“.
Telegramový kanál Astra píše, že po tomto oznámení si ruští váleční blogeři stěžovali na zpomalení fungování aplikace. Zástupci ruské armády se obrátili na Roskomnadzor, aby Telegram neblokoval. O několik dnů později pak ministr digitálního rozvoje Maksut Šadajev řekl, že úřady neplánují omezovat fungování komunikační sítě v oblasti takzvané speciální operace, jak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu. Zároveň ale vyjádřil naději, že vojáci časem začnou používat jiné platformy. Uvedl také, že Rusko má potvrzené informace od bezpečnostních složek, že přístup ke zprávám na Telegramu mají cizí tajné služby, například ukrajinské, a využívají je k vojenským cílům. Platforma však toto tvrzení odmítla.
Podle ruských vojenských zdrojů, válečných korespondentů i politiků ruští vojáci Telegram hojně využívají nejen pro kontakt se svými blízkými, ale i pro operační účely.
Ruská státní média tento týden informovala o tom, že zakladatel Telegramu Pavel Durov je v Rusku vyšetřován kvůli podezření k napomáhání terorismu. Tento podnikatel, který v Rusku nežije, uvedl, že ruské úřady se snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu.
Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko stupňuje tlak na média a zahraniční internetové služby. Vede spory se zahraničními technologickými společnostmi ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení. Loni pak ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů.
