Svět, v němž žijeme, se v často omílané frázi zmenšuje. Vzdálenosti se díky moderním dopravním prostředkům zkracují, díky internetu pro některé druhy informací úplně mizí. Vize Smarter Planet chce tento zmenšený a propojený svět navíc učinit „chytřejším“: propojit různé procesy a způsoby práce, zefektivnit stávající systémy a sblížit svět informačních technologí s běžnou infrastrukturou.
Jak chytrá může být planeta?
Efektivním využíváním moderních inteligentních technologií je možné společně dosáhnout vyšší kvality života, čistšího životního prostředí a celkově „chytřejší“ planety. Představitelé IBM, která s touto vizí přišla, hovoří přímo o prolínání inteligence do způsobu, jakým svět funguje – do systémů a procesů umožňujících vývoj zboží, jeho výrobu, nákup a prodej, do způsobu poskytování služeb a v podstatě všeho ovlivňujícího naše životy.
Pro naši společnost jsou charakteristické tři tendence. Za prvé, svět je stále více vybavován zařízeními. V příštím roce bude na každého člověka připadat miliarda tranzistorů, hodnota každého z nich bude jedna miliontina centu. Druhý trend je vzájemné propojování. Při miliardě vzájemně propojených věcí, jako jsou cesty, přístroje, léky či dokonce hospodářská zvířata, exponenciálně roste objem informací ze vzájemného působení. A nakonec – všechny procesy jsou „inteligentnější“, nové algoritmy a výkonné výpočetní systémy mohou analyzovat nesmírné množství dat a přetvářet je do reálných rozhodnutí a činů, které mohou pomoci svět zlepšit.
Chytřejší bankovnictví
V současné finanční krizi se „ztrácí“ především peníze na účtech. Hotovost představuje například v USA jen asi 11 procent celkového peněžního oběhu. Z peněz se staly informace, díky čemuž se mohla významně rozšířit střední třída. Stále nedokonalé technické a řídící systémy nás však nedokázaly včas varovat před nahromaděním rizik a překročením únosné míry spekulací. Finanční systémy se však stále vyvíjejí. Pokud by vznikl projekt centralizované služby pro správu rizik, bylo by možné s jeho pomocí budoucí krize odvracet, například včas varovat globální finanční trh prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Žádný systém nemůžete rizik zcela zbavit, nicméně fungující, chytřejší peněžní svět je výhodný pro všechny jeho účastníky.
Na úrovni národních vlád se již nyní objevují první vlaštovky, například nový integrovaný informační systém Ministerstva financí ČR pomáhá stanovit měnovou politiku a efektivněji hospodařit s penězi ze státního rozpočtu a veřejných zdrojů. Pro bankovní skupinu GE zase IBM Česká republika vyvinula projekt DigiFlow na digitalizaci dokumentů, který má zrychlit i zlevnit finanční procesy a standardizovat informace z různých zdrojů.
Chytřejší zdravotnictví
Chytřejší zdravotní péče se vyznačuje vysokým stupněm vzájemného propojení. Lékaři mohou trávit více času s pacienty; digitální systémy jim nejen ulehčí v papírování, ale umožní také efektivnější plánování a zpracování dat o pacientech. Organizace Geisinger Health System v Pensylvánii jako jedna z prvních v USA zavedla elektronickou zdravotní kartu (Electronic Health Record – EHR). Rozsáhlá databáze klinických informací umožňuje jejich používání pro účely výzkumu vedoucího k zásadním objevům na poli léčby a záchrany života. Na ostrově Tristan da Cunha, jehož nejbližší spojení se světem je týdenní plavbou lodí, zase díky kombinaci lékařského zařízení, satelitní komunikace a EHR mají místní obyvatelé umožněn přístup k vyspělé zdravotní péči.
Chytřejší doprava
Naše dopravní infrastruktura přestává současnou dopravní situaci zvládat. Jen v USA ztratí každý rok lidé při stání v dopravních zácpách propálí palivo za 78 miliard dolarů. Řešením je mimo jiné přestat se zaměřovat pouze na fragmenty a „záplatování“ problémů – rozšíření vozovky, zavedení pruhů pro autobusy či podporu odstavných parkovišť. Je třeba nahlížet na souvislosti napříč celým systémem.
I v tomto odvětví už máme příklady z praxe. Dynamický mýtný systém, sledující tok vozidel do města a z města, snížil ve Stockholmu dopravní zátěž o 20 %, zkrátil dobu čekání o 25 % a snížil emise o 12 %. V Singapuru mohou díky datům, která dostávají ze snímačů v reálném čase, modelovat a předvídat dopravní scénáře s přesností 90 %. To je možné díky inteligentnímu řešení celého dopravního systému, tj. propojení ulic, křižovatek a signalizačních zařízení inteligentním systémem. Rychlá a spolehlivá přeprava lidí a nákladů je pro naši planetu velice důležitá – od tradičních obchodních stezek jsme pokročili výstavbou dálnic, rychlostních železnic, a nyní mohou být novým milníkem pokroku „chytré“ dopravní systémy.
New Intelligence
Průmyslová éra byla do značné míry nahrazena érou informační proto, že se konkurenceschopnost posunula k vědomostnímu, odbornému a duševnímu kapitálu. Zásadní hodnota IT nikdy nespočívala ve slovu „technologie“, ale v určení „informační“. Cílem odvětví bylo vždy zpřístupnit lidem co nejvíce informací, pomoci jim, aby věděli o všem, co se děje, a umožnit jim co nejkvalifikovanější rozhodování. S vývojem společnosti se však raketově zvyšuje objem a rozmanitost informací a rychlost rozhodování na chytřejší planetě. Digitální informace rostou každý den rychlostí osminásobku objemu dat uloženého ve všech knihovnách v USA.
Dnes již existují technologie, které umí všechna tato data zachytit, zpracovat a proměnit je nejen do uspořádaných informací či znalostí, ale do skutečné inteligence. Můžeme se zaměřit na podstatu věci v dosud nevídaném detailu. Můžeme zachytit a analyzovat změny na trzích, v trendech a preferencích spotřebitelů rychleji než kdy předtím. Rozšířené analýzy založené na náročné matematice nás začínají posouvat od reakce typu „zaznamenej a reaguj“ přes rozhodování v reálném čase k prognóze.
Jak chytrá asi bude naše planeta v budoucnosti?
