Podle nejnovějších dat Evropské komise hospodářský útlum v eurozóně pomalu odeznívá a dokonce se očekává, že v probíhajícím čtvrtletí by HDP mohlo růst až o 0,2 procenta. Celkové předpovědi pro letošní rok však nejsou příliš optimistické, počty nezaměstnaných v Evropě rostou a celé oživení ekonomiky mají na svědomí především miliardové stimuly jednotlivých vlád.
Evropská komise v pondělí zveřejnila své nejnovější odhady týkající evropské ekonomiky. Podle nich by se ve 3. čtvrtletí mohl zastavit jej propad a HDP by v sedmi největších ekonomikách EU mohlo zvýšit o 0,2 procenta.
„Situace se zlepšila, slabé hospodářství však bude mít i nadále negativní dopad na zaměstnanost i veřejné finance,“ uvedl k nejnovější prognóze Joaquín Almunia, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti. Relativně optimistická předpověď pro zbytek roku je totiž podle něj do značné míry důsledkem rozsáhlých finančních stimulů ze státních rozpočtů a centrálních bank.
Přímý dopad krize na trh práce je oproti vývoji HDP opožděn zhruba o dvě až tři čtvrtletí. Proto ani výsledky posledního šetření Evropského statistického úřadu (Eurostat) v této oblasti nepůsobí příliš optimisticky. Za poslední rok přibylo v Evropské unii více než pět milionů nezaměstnaných. Jen za července přišlo o práci 225 tisíc lidí a míra nezaměstnanosti tak stoupla na 9 procent. Jakékoliv oslavy mírného hospodářského oživení jsou proto podle komise předčasné.
„Musíme pokračovat v realizaci opatření majících za cíl obnovu růstu v letech 2009 a 2010, musíme urychlit uzdravení finančního odvětví tak, aby banky mohly poskytovat půjčky za přijatelných podmínek, až budou podniky a domácnosti opět investovat,“ říká Joaquín Almunia. Podle něj by měly finanční stimuly pokračovat ještě v příštím roce, nicméně jednotlivé členské státy musí najít také strategie, které pomohou zvládnout nebývale rostoucí deficity státních rozpočtů.
Krizi se zvládají také ve světě
Že se možná blýská na lepší časy, však kromě EU potvrzují také další zdroje. Podle vyjádření Mezinárodního měnového fondu (MMF) z počátku minulého týdne by se v dohledné době mohla uzdravit celá světová ekonomika. MMF odhaduje, že zlepšení by mělo přijít o tři měsíce dříve, než naznačovaly původní prognózy.
„Celý rok jsme říkali, že oživení světové ekonomiky by se mohlo uskutečnit v první polovině roku 2010. Pravděpodobně to však bude už v prvním čtvrtletí, což je dobrá zpráva,“ uvedl v rozhovoru pro italský list Il Sole 24 Ore ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Dodal také, že si je nyní jistý tím, že hluboká finanční krize a riziko dalších velkých bankovních krachů typu Lehman Brothers už pominulo. Podobně jako Almunia však upozorňuje, že ještě rozhodně nejsme z krize venku.
Vývoj sedmi největších evropských ekonomik
Díky stimulům se daří velkým ekonomikám
Už ve 2. čtvrtletí se překvapivě k ekonomickému růstu vrátily největší evropské ekonomiky. Pro to aktuální se v případě Německa očekává růst až o 0,7 procenta, případě Francie pak o 0,4 procenta. Nejnovější prognózy však naznačují, že za celý rok 2009 se německé hospodářství propadne o 5,1 procenta a francouzské o 2,1 procenta. Také u Polska komise předpověď výrazně zlepšila (očekává jednoprocentní růst), státy jako Španělsko, Itálie, Velká Británie a Nizozemsko si naopak pohoršily.
Informace o růstech hned dvou sousedních států samozřejmě může samozřejmě pozitivně zapůsobit také na Českou republiku. Sama se totiž zatím topí v červených číslech. Propad HDP dosáhl ve 2. čtvrtletí 5,5 procenta, což je nejvíce v novodobé historii. Podle analytiků, které oslovil server iHNed.cz, pokles ekonomiky za celý letošní rok dosáhne 4 až 5 procent. V roce 2010 by se pak podle odhadů ministerstva financí a ČNB měl růst HDP pohybovat pod úrovní 0,7 procenta.
Podnikatelé: politici krizi neřeší
Dopady recese na státní rozpočet a možná východiska z krize diskutovalo také na 400 českých zaměstnavatelů s premiérem Janem Fischerem a dalšími ministry, a to u příležitosti zahájení letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
„Stát svou výkonností dlouhodobě zaostává za ekonomickou sférou, což je limitujícím faktorem pro překonání dopadů krize,“ říká Jaroslav Míl, šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj je potřeba, aby politici a členové současné vlády přistoupili k zásadním řešením důležitých otázek týkající se výkonnosti státu a jeho budoucnosti.
S tímto názorem souhlasil i Jan Fischer. „K efektivní státní správě máme daleko. Na druhé straně například české předsednictví EU prokázalo, že máme schopné úředníky, kteří pokud jsou motivováni, dokážou být výkonní. Je ale skutečností, že vertikální struktury jsou velmi rozvětvené,“ uvedl premiér.
Rozhodně nechceme provizórium
Diskutována byla také hrozba rozpočtového provizoria pro rok 2010. Jeho delší trvání by podle ministra financí Eduarda Janoty zmrazilo či výrazně omezilo čerpání evropských fondů a ohrozilo stabilitu českých veřejných rozpočtů.
„Je to bolestivé rozhodnutí, ale z hlediska firem je státní dluh ve výši 1,35 bilionu korun nepřijatelný,“ říká Janota. Podle něj přináší riziko neúměrného zvyšování daní, zhoršení ratingu země, omezení prostoru pro aktivní politiku státu. Rizika si uvědomuje i nynější vláda, která by ráda dosáhla deficitu ve výši 160 miliard korun. Hrozící deficit překračující 230 miliard by totiž Českou republiku neúměrně zatížil.
Nepříznivý vývoj je možné zaznamenat také na trhu práce. Na ten i přes náznaky zlepšení plně dopadají důsledky ekonomické krize. Tématu jsme se věnovali v pondělním článku.
Přečtěte si také
Trh práce: Platy stagnují, poklesla fluktuace ve firmách
Efektivní řízení rizik může firmy vyvést z krize
