Procesorům patřila ve světě hardwaru vždy přední pozice. Určovaly z převážné většiny výpočetní výkon a často také spotřebu. Rozhodovaly o tom, který operační systém a aplikace na počítači rozběháte. Jednotlivé architektury se střídali, rostla frekvence a počet jader. V jaké situaci jsou a budou procesory v následujících měsících a letech a jaké jsou na ně kladené požadavky?
Bob Baker, viceprezident pro technologii a „wafry“, představuje čipy
vyrobené 22nm výrobní technologií (zdroj: Intel).
XP mód není pro každého, rozhoduje procesor
Současné platformy nejsou založeny na jednom čipu. Nestačí jen přijmout, zpracovat a prezentovat data. Celá řada funkcí dnešních počítačů se zakládá na softwarové i hardwarové bázi, která se zakládá na určité specifikaci. Vezmeme-li si kupříkladu dynamické přetaktování, musí jej podporovat sám procesor (případně jiná komponenta) a zároveň součást systému starající se o danou oblast. Tyto případy nutí navzájem všechny strany se přizpůsobovat a spolupracovat na jednotlivých technologiích. Jen potom můžeme považovat počítač za efektivní a navzájem kompatibilní celek. Poslední dobou řeší tuto záležitost i výrobci procesorů, konkrétně společnost Intel. Nejnovější operační systém společnosti Microsoft, Windows 7, totiž přichází s tzv. XP módem.
Ten umožňuje uživateli spouštět aplikace určené právě pro Windows XP. Celá záležitost je pochopitelně sama o sobě velmi hardwarově náročná a tak se vývojáři rozhodli využít podporu hardwarové virtualizace přímo v procesoru. Celá věc má sama o sobě velké „ale“. Celá řada procesorů totiž tuto funkci nepodporuje a v tom případě má uživatel daného počítače smůlu. Nemusí se totiž jednat pouze o starší nebo snad archaické procesory. I v současné době je jich na trhu celá řada a podle čistého hrubého výkonu je tak nepoznáte. Řada z těchto procesorů je totiž relativně výkonná a na většinu aplikací více než dostačující.
Skutečnost nutné podpory vizualizace ze strany Windows 7 vyvolala také reakci ze strany výrobců. Lze tak předpokládat, že budou v následujících měsících postupně stahovány procesory bez této funkce. První velkou reakci na tuto skutečnost jsme mohli zaznamenat už v první polovině září ze strany Intelu. Uvedený procesor Celeron řady E3000 má totiž za úkol nahradit v nabídce staré modely bez podpory virtualizace. Nejedná se, však, jak již bylo řečeno ani zdaleka o žádné archaické modely. Virtualizaci na Windows 7 totiž nespustíte ani s celou řadou procesorů Core Duo, případně Core 2 Duo (včetně mobilních platforem).
Čtyřjádrový procesor AMD Phenon je na špici nabídky pro
desktopy od AMD (zdroj: AMD).
Výkon až na druhém místě
Není tomu tak dávno, kdy jsme si procesory vybírali téměř výhradně podle jejich výpočetního výkonu. To je dnes již mnohdy překonaný přístup, čemuž odpovídají i nejnovější směry vývoje. Vždyť největší taháky na trhu představují malé a úsporné počítače. Jejich výkon dostačuje maximálně na brouzdání po internetu, kancelářské aplikace a přehrávání filmů v běžné kvalitě. Výkon sám o sobě dnes nepoutá tolik pozornosti. Budoucí vývoj běžných počítačů tak nebude zaměřen pouze na hrubý výkon. Výborným příkladem je přicházející systém Windows 7, který je šitý přesně pro samotné uživatele. Ti chtějí pěkně vypadající a intuitivní interface. Na druhou stranu nejsme příliš ochotni ustupovat z rychlosti systémů a práce s ním. Výrobci softwaru jsou tak často nuceni na tyto požadavky přistupovat a psát aplikace efektivněji. Rychlý hardware totiž ještě neznamená rychlý systém a naopak.
Většina současných operačních systémů je náročná spíše na velikost operační paměti. Tu využívají často mnohem více než právě hrubý výkon procesoru. Navíc je technologicky náročné neustále zvyšovat integraci čipů dle Moorova zákona. I z nedávné konference Intel Developer Forum již byly slyšet hlasy o to, že je sice dodržován, avšak v období dvou let (dříve se uváděl rok či 18 měsíců). V souvislosti s tím bylo oznámeno také zahájení výroby procesorů 22nm výrobním procesem. Toho se dočkáme již v roce 2011 a s ním opět menších a úspornějších procesorů.
Čtyřjádra pro masy
Ačkoliv nejsou čtyřjádrové procesory žádnou novinkou, přes dostupnou cenu se dodnes neprosazovaly v masovém množství a nebyly chápány jako samozřejmost. Tento fakt se snaží změnit společnost AMD. Doufá, že na levná čtyřjádra naláká mnohem více zákazníků. Vždyť nejlevnější model AMD Athlon II X4 620 se pohybuje na stodolarové hranici bez daně. Běžný uživatel si tak může koupit již za lidových 2 200 korun čtyřjádrový procesor o frekvenci 2,6 GHz vyrobený 45 nm výrobní technologií. Cena je dokonce zhruba o tisíc korun nižší než u vyšší modelové řady Phenon. A Athlony byly vždy oblíbené a známé, proto slabší modely bez šance určitě nejsou. Zvláště s přihlédnutím, že se může jednat o výborné využití v rámci reklamy. Svoje želízka v ohni má samozřejmě také Intel. Z pohledu levných čtyřjádrových procesorů se jedná zejména o modely Intel Core 2 Quad Q8200 a Intel Core i5-750 za 2 500, respektive 3 500 korun bez daně (ceny se mohou mírně lišit, platí pro začátek října 2010).
Intel suverénní?
Po nástupu architektury Intel Core 2 Duo to jde s AMD stále více z kopce. Současnou situaci nejvíce charakterizuje, že za nejdražší procesor od tohoto výrobce nezaplatíte ani pět tisíc korun. Nastalá situace má pochopitelně více důvodů. Tím nejzávažnějším samozřejmě je fakt, že AMD nedokáže Intelu konkurovat v oblasti high-endových procesorů. Svou vinu nese také cenová politika prvně jmenovaného výrobce, který se v naději za lepší tržbou snaží držet ceny při zemi a nepouštět se do vyšších segmentů. AMD se tak opět soustředí zejména na low-endové a mainstreamové procesory do stolních počítačů.
Přečtěte si také
IBM je největším prodejcem serverů za druhé čtvrtletí 2009
Microsoft vyvíjí vlastní tablet PC
