Dohoda o prodeji Sunu společnosti Oracle vstupuje do sedmého měsíce své existence. Přestože by akvizice měla spět ke zdárnému konci, neděje se tak. Všechno připomíná spíše pouťový kolotoč, jehož kolotočář byl ze své pozice sesazen a nahrazen Evropskou komisí. Ta nyní točí a točí a nikdo vlastně neví, jakým směrem. A to vytváří další problémy, v Rusku, na burze i uvnitř samotných firem. Existuje vůbec ještě šance, aby se akvizice uskutečnila?
V posledních dnech se v médiích objevily zprávy, že Evropská komise (EK) může ještě celým plánovaným obchodem docela zamávat. Společnost Oracle údajně odmítla přistoupit na požadavky evropských regulátorů, a proto se očekává, že v nejbližší době vznesou k akvizici v hodnotě 7,4 miliardy dolarů námitky. Minulý týden o tom na svém webu informoval list Financial Times a odvolával se přitom na osobu blízkou celému procesnímu jednání.
Nesmyslné průtahy EU nebo nutnost?
Otázkou zůstává, co vlastně komisi k tomuto jednání vede. Už samotný fakt, že evropský orgán rozhoduje o budoucnosti dvou amerických firem, přičemž tamní ministerstvo spravedlnosti už akvizici posvětilo, je přinejmenším zarážející. Oba orgány se přitom v posledních letech snaží o užší spolupráci a koordinaci svých rozhodnutí, aby nedošlo k podobné neshodě jako v roce 2001, kdy General Electric plánovalo akvizici společnosti Honeywell. Tehdy také americké ministerstvo obchod posvětilo, ale po zamítavém rozhodnutí Evropské komise z něj nakonec sešlo.
Do kontrastu celou záležitost staví také skutečnost, že v letech 2004 až 2008 byly z celkového počtu více než 1600 plánovaných dohod zamítnuty pouze dvě a v obou případech šlo o evropské firmy. Také samotná argumentace EK, která se víceméně opírá pouze o osud databáze MySQL, vyznívá v celém gigantickém obchodu docela malicherně. Larry Ellison, výkonný ředitel společnosti Oracle přitom již několikrát uvedl, že chce do projektu investovat. Vše navíc podpořil i bývalý šéf MySQL Marten Mikos, a to dopisem adresovaným přímo do rukou komisařky Neelie Kroesové, která má záležitost na starosti.
„Jedná z věcí, kterou jsme o EU zaznamenali, jsou samotné stížnosti, které vždy vypadají, jako by je pro ni napsala nějaká společnost,“ hledá další možný důvod Martin Reynolds, analytik společnosti Gartner. Podle něj se komise nehoní za věcmi, když na jejich konci nejsou nějaké peníze. „Možná je tam nějaká evropská firma, která by chtěla koupit MySQL,“ uvedl Reynolds pro americký server InternetNews.com.
Trpící Sun, bojující Ellison
Průtahy EK v každém případě způsobují mnohem více problémů, než by se mohlo zdát. A nejvíce se to dotýká přímo společnosti Sun. Na její zákazníky totiž zahájila hon konkurence v čele s IBM a HP. Larry Ellison v nedávném projevu vyčíslil tyto škody na 100 milionů dolarů za měsíc. Sun navíc koncem října oznámil, že musí propustit na 3 tisícovky zaměstnanců, tedy celou desetinu.
Klesající prodeje se zákonitě musí promítnout také do finančních výsledků. Za poslední čtvrtletí oznámil Sun meziroční pokles tržeb o 25 procent na 2,24 miliardy dolarů. Celková ztráta tak činila 120 milionů dolarů, tedy 16 centů na akcii. Oproti stejnému období v minulém roce jde přesto o významné zlepšení, tehdy ztráta přesáhla 1,6 miliardy dolarů. „Naše první čtvrtletí nového fiskálního roku je stále ovlivněno nepříznivou ekonomickou situací, nejistotou panující kolem akvizice společností Oracle, rostoucí konkurencí a odkládáním investic na straně zákazníků,“ uvedla společnost ve své prohlášení.
Nepříznivě na celou situaci pochopitelně reagují také akcie. Jen za poslední měsíc je možné pozorovat propad jejich hodnoty o více než 10 procent. Současně se akcie obchodují za 8,1 dolarů, což je hluboko pod částkou 9,5 dolarů, kterou v rámci akvizice v dubnu nabídla společnost Oracle. Investor, který akcie koupil nyní, by tedy dosáhl zisku kolem 15 procent. Pokud se tedy obchod uskuteční, protože problémy se vynořují také na další frontě.
Malé trable ve velkém Rusku
Oracle s největší pravděpodobností bude muset stáhnout svou žádost o povolení podnikání na ruském trhu po uskutečnění akvizice Sunu. Ruský antimonopolní orgán (Federal Antimonopoly Service) totiž ukládá, že pokud je jednou plánovaný obchod oznámen, musí ho obě zainteresované společnosti dokončit během 90 pracovních dnů. To se však právě kvůli Evropské komisi nemusí stihnout. Tamní regulační orgány jsou v tomto směru docela přísné a Oracle musí jednat, pokud nechce riskovat záporné rozhodnutí.
Jak ruské orgány rozhodnou, se bude do jisté míry odvíjet právě od konečného rozhodnutí Evropské komise. Přestože se objevily některé neoficiální informace, že by mohlo padnout už v průběhu tohoto týdne, nelze na ně spoléhat. Už pro samotnou nevypočítatelnost Neelie Kroesové i z důvodu, že má komise na rozhodnutí čas až do 19. ledna. Nejmenované zdroje sice hovoří, že Oracle plánuje podat žádost v nejbližší možné době, Rusové si však podle listu The Wall Street Journal zřejmě počkají až na evropský verdikt.
Oracle: Budeme investovat a rozšiřovat
Všechny strasti a starosti bohužel padají na bedra společnosti Sun, která je v současné době v podstatě bez vedení. Jonathan Schwartz, výkonný ředitel Sunu, prakticky od oznámení akvizice veřejně nevystoupil a ani Larry Ellison toho v současné době příliš nezmůže. Proto se Oracle snaží situaci zklidňovat, kde se dá. Posledním takovým počinem je vydání pětistránkového dokumentu, který obsahuje plány společnosti s jednotlivými produkty Sunu.
Opominuta nebyla prakticky žádná oblast, i když jde do jisté míry o stejné informace, které se Oracle snaží sdělovat zákazníkům poslední měsíce. Jde především o plány pro navýšení investicí na vývoj systému Solaris, procesorů SPARC i samotného MySQL. Oracle se také podle dokumentu zavazuje podporovat open-source, potažmo komunitu kolem projektů aplikačního serveru GlassFish či vývojového prostředí NetBeans.
„Oracle chce po dokončení transakce pokračovat ve vývoji a poskytování open-source databáze MySQL,“ stojí v dokumentu s tím, že společnost plánuje přidat MySQL k současnému portfoliu databázových produktů. Ostatně začlenění nebo integrace mezi vlastní řešení se dá očekávat i v dalších případech, například u virtualizačních produktů jako VDI, Secure Global Desktop, Sun Ray či VirtualBox. V případě akvizicí Oracle jde totiž o běžnou praxi, kdy společnost většinou získaný produkt nenabízí samostatně. Otázkou je, zda EK vychází při svých analýzách právě z této skutečnosti.
Všechno nyní vypadá pěkně, Oracle může podrobně vykreslovat růžovou budoucnost všech produktů Sunu a konejšit akcionáře obou společností. Přesto není stoprocentně jisté, zda bude akvizice dokončena. Postoje Oraclu a jednání vůči Evropské komisi sice naznačují nezkrotnou snahu o realizaci, ovšem vývoj situace kolem Sunu v posledních letech nám nedovolí vynést jakékoliv definitivní a konečné konstatování.
Přečtěte si také
Evropská brzda: Co přinese podrobné šetření akvizice Oracle-Sun?
Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Co bude se Sunem pod vládou Oraclu?
Po odkoupení Sunu se ozývají hlasy za osamostatnění OpenOffice.org
