Bylo jen otázkou času, kdy se americká internetová společnost Google dostane do hledáčku evropského regulačního orgánu, tedy Evropské komise. Minulý týden se v médiích objevily informace o tom, že bylo zahájeno předběžné zkoumání tří stížností konkurenčních společností, které Google obviňují z neférového a monopolního jednání. Celý spor se však při bližším pohledu jeví spíše jako divadélko, v jehož pozadí se odehrává skutečný nelítostný souboj Googlu a Microsoftu.

Co udělá společnost, pokud je ve svém podnikání úspěšná na domovském trhu? Expanduje. Co se stane s americkou společností, pokud začne být úspěšná také na evropském trhu? Stane se předmětem vyšetřování Evropské komise. To je scénář, jehož jsme v posledních letech svědky poměrně často, přičemž o společnostech působících na trhu informačních technologií to platí dvojnásob. Právě tady je totiž relativně snadné vybudovat si velmi rychle významnou, často i dominantní pozici.

Americké IT firmy se do sporu s Evropskou komisí (EK) dostávají docela často. Ať už to byl dlouholetý spor se společností Microsoft nebo průtahy kolem akvizice Sunu společností Oracle. Bylo jen otázkou času, kdy v této souvislosti budeme hovořit také o internetovém gigantu Google. Ten byl v průběhu února komisí informován o třech stížnostech z pera evropských konkurentů.

Co se opravdu skrývá za stížnostmi?

Podali je britský server zabývající se srovnáváním cen Foundem, francouzský portál specializující se na vyhledávání právní problematiky Ejustice.fr a německá online nákupní síť Ciao!. Fundem a Ejustice ve stížnosti argumentují tím, že Google při vyhledávání neoprávněně znevýhodňuje jejich weby a řadí je ve výsledcích níže, než by si přály. Ciao! si pak stěžuje na praktiky s smluvní podmínky ze strany Googlu v širším záběru.

„V průběhu let na nás Google v souvislosti se smluvními podmínkami vyvíjel nátlak. Praktiky Googlu nám neumožňují najít vhodnou alternativu poskytovatele kontextové reklamy a kvůli tomu přicházíme o příjmy,“ říká Stephan Musikant, generální manažer divize Ciao Commerce Division společnosti Microsoft. Kritika se v tomto případě snáší především na to, že prodej internetové reklamy Googlu je neprůhledná černá skříňka a některé její aspekty jsou značně nejasné.

Google sice obvinění odmítá a bude se bránit (viz. níže). Jak ovšem v záležitosti figuruje Microsoft? Firma Ciao! totiž Microsoftu patří. Koupil ji v roce 2008 za zhruba 486 milionů dolarů s cílem zlepšit svou pozici na trhu internetového vyhledávání a reklamy, kterému dominuje Google. Právě v tomto bodě narážíme ohnisko celého problému. Google je totiž ve svém podnikání úspěšný a to jak na americkém trhu, tak na evropském, kde se mu dokonce daří ještě lépe. Na poli vyhledávání zaujímá zhruba 80procentní podíl, v případě internetové reklamy pak překračuje 90 procent.

Antimonopolní žaloby zbraní konkurence

Tento stav se pochopitelně Microsoftu nelíbí a snaží se hledat nejrůznější způsoby, jak si na úkor Googlu polepšit. Spor s EK se přitom jeví jak docela elegantní řešení, ostatně podávání antimonopolních stížností se již dávno stalo jednou z hlavních zbraní konkurenčního boje technologických firem. Své rivaly se snaží zpomalit zatahováním do právních sporů a nutí je činit ústupky pod taktovkou regulačních orgánů. Google ani nemusí dělat protiprávní kroky a přesto je možné, že bude muset způsob svého podnikání pozměnit a část svých příjmů nedobrovolně přenechat konkurenci.

„Antimonopolní spor v případě Googlu je poněkud nešťastný. Na druhou stranu se dá očekávat, že se podobná šetření budou objevovat stále častěji,“ uvedl pro server MarketWatch Sandeep Aggarwal, analytik společnosti Collins Stewart LLC. Podle něj se Google v Evropě soustředí na zvyšování svých zisků spíše prostřednictvím služeb jako je YouTube, než prostřednictvím dominantního podílu ve vyhledávání. Právě z důvodu, aby se podobným sporům vyhnul. Stížnosti k EK navíc Google staví do nezáviděníhodné pozice, kdy sám musí dokazovat, že nečiní to, z čeho jej konkurence viní.

Další indicii naznačující, že v pozadí všeho stojí Microsoft, je možné nalézt hned ve firmě Foundem . Ta je totiž členem organizace Initiative for a Competitive Online Marketplace (ICOMP), která podle amerického týdeníku časopisu The Economist mimo jiné v komisi lobovala za to, aby se na zmíněné stížnosti podrobněji podívala. Rozhodně pak nepřekvapí, že jejím členem a štědrým finančním přispěvatelem je také Microsoft.

Google: důvody chápeme, budeme se bránit

Na propojení s Microsoftem ostatně v prohlášení upozorňuje také Julia Holtzová, právní poradkyně společnosti Google, podle které vyšetřování představuje pouze jistou formu konkurenčního boje. „Microsoft je náš největší konkurent a to mnohé vysvětluje,“ říká Holtzová.

Google obvinění razantně odmítá s tím, že v případě vyhledávání využívá komplexních algoritmů, které určují pořadí výsledků a umístění jednotlivých webů. Uživatelům tak podle svých slov poskytuje nejlepší možné výsledky vyhledávání. „Chceme předat náš pohled na věc v co nejkratší době. Komise ho důkladně přezkoumá a věřím, neshledá žádné důvody ke vzneseným obviněním,“ řekla Holtzová s tím, že neshledává potřebu, aby EK zahájila úplné vyšetřování.

EK totiž ve svém prohlášení uvedla, že v současné době pouze přijaté stížnosti zkoumá a oficiální vyšetřování zatím nezahájila. Pokud by se tak stalo, je pravděpodobné, že by probíhalo několik měsíců a není vyloučené, že déle než rok. Poté by mohly být vzneseny námitky, na jejichž základě by se přešlo k jednáním, ke kterým mohou být přizvány i třetí strany. Podle některých analytiků však existuje reálná šance, že k samotnému zahájení vyšetřování nedojde.

EK pod americkým drobnohledem

„Evropská komise se v poslední době dostává pod vlnu kritiky amerického Kongresu a Senátu, že vůči americkým technologickým společnostem jedná nepřiměřeně,“ uvedl v rozhovoru pro list The Wall Street Journal John Briggs, který má coby právník ze společnosti Axinn, Veltrop & Harkrider s antimonopolními spory bohaté zkušenosti. Briggs v této souvislosti připomíná průtahy se schvalováním akvizice Oracle-Sun. Kromě politického aspektu zde významnou roli hraje také nový eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia, který v lednu nahradil razantní Neelie Kroesovou. „Předpokládám, že komise bude postupovat velmi obezřetně a nepůjde proti Googlu pokud nenajde něco konkrétního,“ konstatoval Briggs.

Jak už bylo zmíněno, další stížnosti, případně žaloby se dají očekávat, a to jak v Evropě, tak na americkém trhu. Řazení výsledků ve vyhledávání Googlu je ostatně terčem kritiky řady lidí už dlouhou dobu a pokud bude mít spor s EK další vývoj, bude působit doslova jako katalyzátor dalších. Ne nadarmo někteří komentátoři označují Google jako největší antimonopolních cíl nadcházejícího desetiletí.