Americká internetová společnost Google reagovala na hromadný dopis komisařů (zmocněnců) pro ochranu soukromí, v němž shrnuly své obavy ohledně nakládání s osobními daty a možnosti jejich zneužití. Ve své reakci uvádí, že je zavázána v rámci svých produktů v nejvyšší možné míře zajišťovat ochranu soukromí. Zároveň však přiznává například své pochybení při spuštění sociální služby Buzz.

„Jsme si naprosto vědomi důvěry, kterou do nás vkládají uživatelé našich služeb, i odpovědnosti v ochraně jejich soukromí,“ stojí v dopise společnosti Google, pod kterým jsou podepsáni její poradci pro soukromí a ochranu dat Jane Horvathová a Peter Fleischer. Google se cítí být zavázán naprostou transparentností ohledně informací, které o svých uživatelích shromažďuje.

Dopis, který společnost před několika dny zveřejnila, je reakcí na jiný dopis. Ten přibližně v polovině dubna zaslali komisaři a zmocněnci z několika zemí, kteří mají na starost oblast ochrany soukromí. Iniciátorem byla kanadská komisařka Jennifer Stoddartová, ke které se svým podpisem připojili její protějškové z Francie, Německa, Irska, Izraele, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Španělska a Velké Británie. Obávali se, že Google může porušovat základní principy, na základě kterých by měl každý vědět, jak je s jeho osobními daty nakládáno. Kritizovány byly především služby Google Buzz a Street View.

Problematický Google Buzz

Právě spuštění sociální služby Buzz v únoru tohoto roku vyvolalo mezi uživateli vlnu nevole. Služba Buzz, která má být jakousi alternativou například k síti Facebook, byla totiž automaticky a bez souhlasu uživatelů propojena s poštovní službou Gmail, což se ovšem velké části z nich nelíbilo. Google tak urychleně musel službu upravit, aby si ji každý mohl lépe přizpůsobit. V dopise pak přiznává, že šlo o pochybení: „Není možné, abychom vše udělali na 100 procent správně. Proto jsme v případě Google Buzz jednali tak rychle.“

Pochybnosti o dostatečné ochraně soukromí v rámci Google Buzz před časem vyjádřila také skupina amerických zákonodárců. Služba údajně může zpřístupňovat informace o uživatelově zdravotním stavu a minulých léčeních, politických názorech nebo o tom, kde se zrovna nachází. V důsledku toho vyzvali, aby ji prozkoumala americká Federální komise pro obchod (FTC). Zatím se tak ovšem nestalo a do budoucna to ani není příliš pravděpodobné.

Rychlou nápravu problémů se službou Buzz ze strany Googlu sice komisaři ocenili, zároveň však v dopise hovořili o dalších obavách ohledně soukromí. Společnost vyzvali, aby v rámci svých služeb shromažďovala a zpracovávala co možná nejmenší množství osobních dat a informací. Snadněji by se pak totiž dalo sledovat, jak je s nimi nakládáno. Kritizována byla také služba Street View, která nabízí virtuální prohlídku řady světových měst. Podle komisařů byla v některých zemích spuštěna, aniž by byly zcela zváženy právní důsledky a dopady na tamní kulturní normy.

EU chce zpřísnit podmínky ochrany soukromí

Služba Street View se kvůli obavám z porušování soukromí nachází dlouhodobě v popředí zájmu a je předmětem řady žalob. Před několika měsíci například Google musel vyvracet námitky německé vlády a ostře proti ní vystupuje také celá Evropská unie. Začátkem tohoto týdne představitelé 30 evropských zemí přijali usnesení, v rámci něhož definují postupy pro zajištění ochrany soukromí. Například z něj vyplývá, že pokud Google nezdokonalí svou technologii pro rozmazávání obličejů na zachycených snímcích v rámci Street View, mohl by se dostat do rozporu s evropskými zákony.

„Tento produkt jako takový je přímo neporušuje, ale musí být přijata jistá opatření, která zajistí lepší získávání a využívání fotografií,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Gerard Lommel, jeden z členů uskupení Article 29 Data Protection Working Party. To sdružuje 27 členských států Evropské unie, Island, Lichtenštejnsko a Norsko a v jednom z dopisů například společnost Google pobízelo, že není potřeba uchovávat nerozmazané kopie pořízených snímků.

Akcie společnosti Google jsou v posledních dnech jako na houpačce, za posledních deset dnů jejich hodnota klesla o více než 5 procent na zhruba 505 dolarů. Není ovšem možné v tomto spatřovat přímou souvislost s obavami o ochranu soukromí. Akcie totiž klesají dlouhodobě, jen za letošní rok o více než 20 procent.