Aktuálně o startupech: vyplatí se jít cestou invence nebo imitace?

Prakticky před každým podnikatelem stojí na začátku jeho podnikatelské kariéry velmi důležitá otázka: „kterým směrem se vydat.“ Na mysli teď nemáme ani tak to, na kterou disciplínu by se podnikatel měl zaměřit, jako spíš jak danou oblast uchopit. V zásadě existují dva hlavní přístupy, imitace a invence. Na jejich charakteristiku a hlavní výhody a nevýhody se zaměříme v dnešním díle seriálu Aktuálně o startupech.

V minulých dílech tohoto seriálu jsme se zabývali spíš praktickými otázkami spojenými se založením vlastního startupu, do budoucna perspektivními oblastmi, či případně přehledem toho nejdůležitějšího, co se ve světě startupů dnes děje. Tentokrát se vrátíme o několik kroků zpět, prakticky přímo na začátek, tedy do doby, kdy se o založení a budoucím směřování vlastního byznysu teprve rozhodujeme.

Imitace neznamená (pouze) kopírování

Jeden možný způsob, kterým lze vlastní byznys směřovat, se označit jako imitace. Tento přístup v zásadě znamená, že místo vývoje něčeho nového (a zcela převratného) se zaměříme napodobení služby, nebo produktu, který už existuje a je úspěšný. Hned na začátek si ale dovoluji předeslat jednu veledůležitou informaci – mluvíme o „napodobení,“ ne o „kopírování“ něčeho již existujícího, jinými slovy cizí produkt nebo služba by měl posloužit spíš jako inspirace, která bude doplněna vlastní originální myšlenkou, nebo nápadem. V realitě se samozřejmě setkáváme s projekty, které se svému vzoru podobají jako vejce vejci, tyto dokonalé kopie ale nemají žádnou větší šanci na úspěch.

Vezměme si jako příklad nejrozšířenější sociální síť Facebook. V době, kdy se tento fenomén posledních let začal šířit po celém světě jako lavina, začaly vznikat jeho (většinou nevydařené) kopie typu Badoo, nebo hi5. V jejich případě se ovšem skutečně nejedná o nic jiného, než o doslovné kopírování stejného nápadu. Lepším případem inspirace by v případě Facebooku mohl být portál Classmates.com, nadnárodní obdoba tuzemského portálu Spolužáci.cz. Ten je sice postaven na podobné myšlence, ve finále ale nabízí něco jiného. I když konkrétně v případě Classmates.com můžeme, vzhledem k mnohem dřívějšímu datu vzniku, mluvit spíš o inspiraci pro Marka Zuckerberga a jeho Facebook.

Lepším případem imitace je oblast internetového vyhledávání. Jedním z těch, kdo se inspiroval úspěchem internetových vyhledávačů Altavista, Google a Yahoo!, byla služba Ask.com. Ta, na rozdíl od zmíněných vyhledávačů, nepoužívá výhradně systém klíčových slov, ale je schopna reagovat na přímo položenou otázku. Tedy položí-li uživatel otázku v podobě „Jak vysoká je Mt. Everest?“, dostane se mu na to konkrétní odpovědi. Tedy opět stejná myšlenka, ale trochu jinak uchopená a tím pádem i částečně inovativní. Konkrétně případ portálu Ask.com je, troufám si říct, tím směrem, jak by správný přístup z hlediska imitace měl vypadat.

Imitace je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Je-li na trhu více podobně zaměřených služeb, můžeme očekávat, že mezi nimi bude probíhat silná konkurence a „boj“ o zákazníka. Jak říkají snad všechny klasické ekonomické publikace, „konkurence je motorem inovace.“ Jinými slovy právě nutnost „bojovat“ o každého uživatele nutí firmy neustále vylepšovat své služby a produkty. To může ve finále vést i k tomu, že služba založená na imitaci jiného projektu se nakonec stane populárnější, než její „vzor.“

Invence…lepší, ale?

Protipólem k službám a produktům založeným na imitaci je vývoj něčeho zcela nového, tedy přístup námi označený jako invence. Bezesporu se jedná o lepší přístup, který nestaví na modifikování něčeho již existujícího, ale přináší něco zcela nového. Z celospolečenského hlediska je tak invence rozhodně lepší, z hlediska podnikatele má ale několik zásadních problémů. Zatímco v případě imitace stačí „jen“ vybrat už fungující projekt, inspirovat se jím a vytvořit jen jeho lepší, či horší mutaci, vymyslet něco vlastního bývá nejen náročnější a delší, ale především také dražší a nejistější.

Hlavním problémem v případě invence je především zmíněná nejistota. I papírově skvělý a zajímavý projekt, který navíc má v době vzniku reálnou šanci zaujmout široké spektrum uživatelů, může nakonec skončit jako naprostý propadák. Preference uživatelů a zákazníků se v čase mění velmi rychle, a to obzvlášť v oblasti informačních technologií.

Proč tedy o invenci jako o směru vůbec uvažovat, když se na první pohled jeví jako ta komplikovanější a riskantnější varianta? Odpověď je velmi jednoduchá – přicházíte-li na trh jako první, máte jedinečnou šanci z něj „urvat“ co největší část, než se objeví konkurence. Jakákoliv kopie, respektive tedy projekt inspirovaný vaším nápadem, už nevstupuje na prázdný trh, ale na trh, který je už alespoň částečně rozdělen. Jinými slovy invence je zajímavější a v jistém slova smyslu i lepší proto, že dává větší naději na úspěch. Je ovšem náročnější na realizaci.

Imitace, nebo invence?

Podíváme-li se kolem sebe, zjistíme, že z hlediska (nejen) technologických startupů v naprosté většině převažují ty imitující. Není se ostatně moc čemu divit. Jak už bylo zmíněno, přijít s invenčním projektem je daleko náročnější, než se jen „inspirovat“ u něčeho již existujícího. Na druhou stranu nebýt invence, nebylo by vůbec kde se inspirovat.

Zjišťujeme tak, že mezi invencí a imitací je přímo úměrný vztah a každý úspěšný inovativní nápad dřív nebo později poslouží jako inspirace pro někoho jiného. Stojíme-li tak před rozhodnutím, jestli se vydat cestou invence, nebo imitace, musíme si být vědomi především vlastních schopností a zdrojů. Jak bylo zmíněno výše, dobrý nápad není sám o sobě zárukou úspěchu, na druhou stranu představuje lepší výchozí pozici pro úspěch. Oproti tomu imitace je v zásadě jednodušší, dovoluje poučit se z chyb jiných, ale šance na úspěch jsou dramaticky nižší. Každému bude ale vyhovovat víc něco jiného.