Před několika měsíci dobře známá organizace Greenpeace rozvířila vody internetového podnikání kritizováním operátorů datových center (a samozřejmě i dalších přidružených cloudcomputingových technologií), že se nebývalou měrou podílí na příspěvku ke globálnímu oteplování.
Privátní cloudy přináší výhody v oblasti bezpečnosti a stability
Terčem se stal kupříkladu i známý sociální moloch Facebook, jež v žádném případě Greenpeace nepochválila za využívání energií z uhelných elektráren a trvala na přechodu Facebooku na ekologičtější variantu. Zcela kontrastně s tímto tvrzením se objevila studie (pro změnu od známého propagátora cloudových technologií), kterým nemyslíme nikoho menšího, nežli společnost Microsoft, jež zcela naopak tvrdí, že cloudcomputing ekologický je. Kdo je tedy pravdě blíže?
Cloud Computing a udržitelnost
Nejprve nahlédněme do studie s názvem „Cloud Computing a udržitelnost: environmentální výhody přechodu do cloudu.“ Studie má celkem šestnáct stránek a Microsoft se ji rozhodl zpracovat s firmami Accenture a WSP Environment & Energy. Klíčové informace se řeší hned na prvních
stránkách, takže k věci: studie byla sledována hned na třech místech zároveň – šlo o mainstreamové aplikace Microsoft Exchange, Microsoft SharePoint a Microsoft Dynamics CRM (každé existuje pochopitelně jak v cloudové verzi, tak i v běžné, kterou si firmy provozují na vlastních
infrastrukturách). Ve studii byly uvažovány podniky hned tří velikostí: malé (100 uživatel), střední (1 000 uživatel) a velké (10 000 uživatel). Vždy se srovnával provoz aplikací klasickým způsobem na vlastním „železe“ a distribučně/uživatelský přístup cloudový.
A co tým po srovnání environmentálního dopadu zjistil? Že u skutečně velkých skupin uživatel lze zredukovat energetickou spotřebu a ve finále emise CO2 až o 30 % oproti případům, kdy se aplikace instalují na počítače v provozovnách podniků. U podniků malých je výsledek ještě impozantnější a blíží se 90 %.
Za sníženou spotřebou i emisemi jsou dle zkoumajících firem 4 základní faktory
• Dynamické poskytování – snižuje vyplýtvané počítačové prostředky tak, že lépe přiděluje serverovou kapacitu aktuální poptávce.
• Multi-uživatelskost (u skutečně obřích serverů i multi-firemnost) – jediný server je schopen utáhnout klidně i provoz několika firem, to vše díky sdílení infrastruktury, pokud jde o tradiční cestu, tak zřejmě jen málokdo může očekávat, že mu na dveře zaklepe firma odvedle
a řekne: „Ahoj sousede, můžeme si na naše e-maily půjčit vaše PC v rámci šetření světové hladiny CO2?“ A vy na to pro změnu: „Ale jistě! Do 3 hodin ať jsou zpátky ale, budeme pak fakturovat!“.
• Vytíženost serverů – dle Microsoftu a dalších firem je přínos i v maximálním využití serverů (je absurdní nechávat si rezervu 10 % výkonu, když je poptávka po 100 %).
• Zvýšení efektivnosti datových center – dle zprávy je velký prostor ke snižování emisí a energetické náročnosti i ve zvyšování efektivity datových center. To jsou všechny ty energetické ztráty, neefektivní chlazení, zbytečně jedoucí disková pole atd. atd.
Microsoft a zpráva dále argumentuje tak, že jedině velké firmy nabízející cloudcomputingové služby mají dostatek peněz, znalostí, pozemků, speciálních sekcí věnovaných zkoumání této oblasti a
podobných věcí, takže jsou mnohem efektivnější v redukci vydaných energií a emisí (zní to poměrně logicky a dokonce pro to existuje i ekonomický zákon známý jako „economies of scale“, jež by dal ve
stručnosti popsat „čím větší produkce, tím levnější výroba“, zde je ale samozřejmě myšleno, „čím větší podnik, tím výhodnější poměr pro snížení emisí CO2“ – jsou to většinou opravdu spíše velké firmy, které si mohou dovolit postavit solární pole nebo jež přesunou datové centrum někam k přehradě a začnou využívat vodního chlazení i energie. Pro místní miniaturní firmu by podobný krok byl téměř likvidační).
Emise CO2 a globákní oteplování?
Celá studie operuje s globálním oteplováním, emisemi CO2 a podobnými výrazy, takže je před jejím čtením určitě vhodné zaujmout k této problematice přísně neutrální postoj a to i přesto, co si o ní již myslíte. Jestli se totiž už předem přidáte ke skupině jednoznačných nepřátel globalizace nebo naopak budete fanaticky proklamovat firemní přístup, mohlo by se úplně klidně stát, že vám unikne nějaká zajímavá informace a „druhý pohled na věc“, jež může být časem klíčový pro váš podnik. Je nicméně faktem, že za pomoci outsourcingu IT služeb do cloudu lze za určitých podmínek skutečně dosáhnout efektivnějšího provozu. Tvrzení o dokonalosti cloudu, stejně jako o korporacích schválně zvyšujících emise CO2 kvůli ušetřené desetikoruně ročně je zkrátka často spíše než založené na skutečných a hmatatelných faktech výsledkem jakéhosi druhu emocí obou zúčastněných stran.
Nechte se přesvědčit jen jasnými a podloženými daty, nikoliv pocity. Na cloudcomputing pochopitelně nelze nahlížet ani jako na spasitele přírody a lidstva, jelikož se svojí filozofií nehodí na úplně všechny pozice, nicméně je to určitě volba, která si zasluhuje důkladné prozkoumání jak vaším IT, tak i ekonomickým střediskem – nakonec jistě budete souhlasit, že jen blázen by nechtěl maximálně ušetřit na firemních nákladech. Spousta lidí dnes již také cloudové služby využívá soukromě, takže o tom ani často neví: v podobě e-mailu, sociálních sítí, online her a u řady aplikací mobilního rázu. K cloudu je zkrátka třeba přistupovat přísně neutrálně a s vědomím, že jde jen o další možnou cestu, jak zkvalitnit/zefektivnit provoz vašeho podniku. Emoce určitě nemají mít ve světě businessu a realistických kalkulací místo.
Na závěr si ještě pro zajímavost (a onen druhý pohled na věc) uveďme že počet datových center roste jako houby po dešti a stejně tak i jejich energetické nároky: dle jiné studie od Environmental Protection Agency datová centra jen v USA spotřebují 1,5 % z veškeré energie v USA produkované. Jestli to prý půjde podobně dál, tak v roce 2020 emise CO2 dosáhnout 680 milionů tun ročně, což bude více, než kolik chrlí celý letecký průmysl. Jelikož nelze očekávat, že lidé najednou začnou produkovat a konzumovat méně informací, nabízí se řešení toho problému hned v celé řadě možností, z nichž se zdaleka nejpravděpodobnější jeví být větší efektivita hardware obecně a priorita při používání ekologických zdrojů: voda, slunce, vítr, gejzíry, …
Zdroj:
Accenture
