Změna v myšlení lidí i firem směrem k využití pružnějších pracovních úvazků v Česku nastala až vlivem dopadu ekonomické krize na trh práce. Ta znejistila zaměstnavatele, jiným způsobem se začalo pohlížet na roli klasických kmenových zaměstnanců. Zvýšila se potřeba využít pracovní sílu podle aktuální potřeby firem v daném čase.
V Evropě zaostáváme
Pozitivní zkušenosti zahraničních subjektů pohybujících se na trhu práce ukázaly možnost, jak trh učinit pružnější. Tuto alternativu představují flexibilní formy zaměstnávání.
Segment informačních technologií patří svým charakterem k těm, kde by se mohly flexi formy pracovních úvazků uchytit nejvíce. V IT firmách v tuzemsku fungují hlavně možnosti práce na home office, nicméně zvyklost pronajímání specialistů projektovým a kontraktovým způsobem u nás dosud není zakořeněna.
V zahraničí vyhledáte stále více možností projektového zaměstnávání, uzavírání kontraktů na dobu určitou podle potřeb firem jako investora. Existují zde možnosti vyhledat krátkodobou pracovní příležitost pomocí rezervačních systémů Click and work a další nástroje, jak účinně vyhledat práci na dobu určitou, např. využití profesionálů – interim managerů.
Ovšem v našich podmínkách je mnoho zakořeněných stereotypů, zejména nedůvěra k alternativním pracovním úvazkům na obou stranách, tedy zaměstnavatelů i uchazečů o práci. Panují doposud obavy z jejich zneužití, je patrná nezkušenost s jejich zakotvením ve společnosti a je znatelná ochota tyto úvazky nabízet pouze aktuálním zaměstnancům a zaměstnankyním, nikoli je vytvářet v návaznosti na nabízené pozice.
Velkou bariérou je obrovská poptávka po těchto úvazcích – převážně z řad žen vracejících se z rodičovské dovolené na trh práce a z řad osob se zdravotním postižením – a neodpovídající nabídka ze strany zaměstnavatelů.
Pracujících na částečný úvazek nejvíce registruje Nizozemsko, kde má téměř polovina pracujících nějakým způsobem zkrácený pracovní úvazek. Konkrétně se v roce 2009 jednalo o 47,3 procenta pracující populace. S velkým odstupem za Holanďany je na druhém místě Švédsko (26,6 procenta) a na třetím Německo (25,9 procenta).
V celé Unii představoval průměr hodnoty 18,8 procenta a průměr eurozóny, tedy unijních států platících eurem, je 20 procent. V Česku v roce 2008 tvořil podíl zaměstnanců se sníženou pracovní dobou na celkové zaměstnanosti jen 4,3 procenta. V minulém roce se situace o něco zlepšila, v Česku byl podíl pracujících na flexi úvazek už 5,5 %.
Úpravy možností výkonu flexi úvazků
Přitom zákoník práce poskytuje možnosti širší adaptace forem flexibilních pracovních úvazků v Česku.
Přehled příkladů smluvní úpravy alternativních pracovních úvazků v ČR
Zde uvádíme přehled možností smluvní úpravy jednotlivých výše zmíněných typů alternativních úvazků:
- Kratší pracovní doba – (pozor na záměnu se zkrácenou pracovní dobou)
- Kratší pracovní doba s pružným rozvržením (pružné rozvržení lze využít i u klasické týdenní pracovní doby)
- Kratší pracovní doba ve formě tzv. sdílení pracovního místa
- Práce mimo pracoviště zaměstnavatele – tzv. práce z domova – homeoffice
- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
- Konto pracovní doby
- Jiná úprava pracovní doby
- Dohody o pracích konané mimo pracovní poměr
Jiná smluvní úprava:
Bude-li vyhodnoceno, že se v případě činnosti dané osoby nebude jednat o závislou práci ve shora uvedeném smyslu, ale o její podnikatelskou činnost, může společnost s touto osobou spolupracovat například na základě:
- smlouvy mandátní (§ 566 a násl. obchodního zákoníku)
- smlouvy o dílo (§ 536 a násl. obchodního zákoníku) apod.
Výběr konkrétního smluvního typu bude záležet na charakteru činnosti dotyčné osoby pro společnost. Bude-li výsledkem činnosti dané osoby dílo ve smyslu zhotovení určité věci či půjde o jiný hmotně zachycený výsledek činnosti, bude přicházet v úvahu smlouva o dílo.
V případě mandátní smlouvy se bude jednat o zařízení určité obchodní záležitosti pro společnost na její účet. Samozřejmě je možné, aby byla uzavřena smlouva, která není jako typ smlouvy vůbec upravena (§ 269 odst. 2 obchodního zákoníku, tzv. smlouva nepojmenovaná). V takové smlouvě je však třeba, aby její účastníci dostatečně určili předmět svých závazků.
Téměř 40 % lidí přemýšlí o alternativních úvazcích
O možné změně v myšlení Čechů a jejich preferencích referoval i letošní průzkum společnosti LMC. Ta na pracovních portálech Jobs.cz a Prace.cz uskutečnila průzkum, který ukázal, že se v současné době mění názor pracujících lidí ve vztahu k formě preferovaného pracovního úvazku. Češi nejsou úplně spokojeni s prací na hlavní poměr. Téměř 40 % lidí přemýšlí o změně k jiné alternativě pracovního poměru.
Průzkum pracovního portálu Jobs.cz odhalil změnu v postoji českých občanů k tradiční práci na hlavní pracovní úvazek. Čtvrtina odpovídajících v průzkumu hovořila o tom, že nejsou s tradičním úvazkem na hlavní poměr příliš spokojeni. Tito respondenti potvrdili, že přemýšlejí nad ukončením hlavního poměru a chtějí zkusit něco jiného.
