ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), česky Obchodní smlouva proti padělatelství, doslova pohnula veřejným míněním ve všech signatářských zemích, to znamená hlavně v Evropě a Americe. Po zveřejnění obsahu smlouvy ACTA vyšly v desítkách zemí do ulic davy mladých lidí, kteří pochopily, že nejde o „legraci“, ale o realitu. Politici nejprve uvedenou skutečnost bagatelizovali, postupně si ale uvědomili, že smlouva ACTA je doslova na hraně ústavnosti a mohla by skončit i pády vlád.

Shrňme ale pro začátek fakta, co přesně smlouva ACTA předsavuje?
Stručně řečeno jde o vícestrannou mezinárodní smlouvu s trestněprávními prvky, jejímž hlavním účelem je vytvořit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví spojených s autorskými právy, patentů, ochranných známek apod.

Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA

V roce 2006 započala předběžná jednání zemí USA, Kanada, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení dalších zemí Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru.

Účastnit se odmítly jak Čína, tak Indie s tím, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými firmami IT Industries (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance (Mezinárodní aliance intelektuálního vlastnictví). Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu ACTA podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur).

Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky. V platnost ale vstoupí smlouva ACTA až ratifikací parlamentem každou ze signatářských zemí. Dohoda je otevřená k podpisu i dalším zemím do května 2013.

Co je obsahem smlouvy, které se většina občanů děsí jako čert kříže?

Předmětem smlouvy je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena svobodným médiem Internetem.

Co je předmětem kontraverze smlouvy ACTA?

V podstatě nikdo není proti ochraně duševního vlastnictví hmotného, ale prakticky každý uživatel Internetu je proti zákazu šíření audio-vizuálnícho duševního vlastnictví prostřednictvím onoho svobodného média.

Jaké důsledky by vznikly s prosazováním smlouvy ACTA pro občany ? (Dle kanadského profesora Geista experta na autorská práva):

1. Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k
   nelegálnímu obsahu.
2. I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“
3. Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky
   s nelegálním obsahem.
4. Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu
   odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).

Čím by byla naopak ACTA přínosem

• Je zřejmé, že samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, ale i Indii a další rychle se rozvíjející asijské, ale i latinskoamerické či africké země. Všeobecně se ví, že ilegální výroba v oněch zemích přestavuje někde i 10% HDP a je přímo či nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.

• Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení apod.). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni včetně nutných represí z toho vyplývajících.

• Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro státy se rozvíjející a to včetně dynamické Číny a Indie.

Čím by byla smlouva ACTA kontroverzní

• z právního hlediska – z kapitol smlouvy ACTA o regulaci přístupu na internet – by došlo k masivním žalobám z hlediska ústavnosti, především z pohledu základní listiny práv a svobod. Představa, že bude zavedena cenzura z hlediska zákona, je v demokratickém zřízení pro mnohé nepochopitelná a nepřijatelná.

• Je zapotřebí si dále uvědomit, že u oné „computer generation“ tj. převážně mladých lidí se stalo stahování filmů a hudby naprosto běžnou činností i s využitím „úložišť“, tj. určitou součástí jejich „kultury“. Její porušení či zlikvidování povede k masivním protestům, jejich důsledek jen těžko předvídatelný. Další otázkou zůstává, zda li boudou národní státy ochotné rušit organizace, které dosavadní stav dosud legitimizovaly (u nás například OSA a Intergram) a které jsou pro sebe i pro stát zdrojem zajímavých zisků.

• Stát by musel vytvořit orgány pro internetovou cenzuru a represivní aparát, který bude doslova otravovat lidem život!

• A co na to „hackeří“? Jejich aktivita, resp. útoky zvl. na státní správu bude jistě masivní, čímž mohou paralyzovat částečně i ekonomiku.

• A je otázka, jestli se uvedenému jevu, tj. stahování hudby a filmu zabrání! Jak nás historie učí, vždy se najdou nová řešení !

• Bylo vyčísleno, že „ztráty“ implementováním smlouvy ACTA daleko převýší „zisky“.

Není sporu o tom, že anarchie, která dnes vládne na poli duševního vlastnictví, je obřích rozměrů a je nezpochybnitelné, že je zapotřebí zavést tolik potřebný pořádek především pokud jde o duševní vlastnictví k hmotným věcem. Mělo by však jít o citlivý proces a spolupráci na úrovni vlád. Rozvíjející země by tímto procesem neměly být poškozeny příliš; mohla by být stanovena jistá daň ve spolupráci obou dotčených států resp. subjektů a uvedená výroba by byla i příslušně regulována. Tímto opatřením by např. léky z Indie (generika) v Evropě či USA nezdražily o mnoho. Je zapotřebí zdůraznit, že opatření vyplývající ze smlouvy ACTA by musela být řešena i s WTO (Světovou obchodní organizací).

Na druhou stranu, by měla být smlouva ACTA přepracována v kapitolách ohledně volnému přístupu a stahování informací prostřednictvím internetu. Je zapotřebí hledat určité smírné řešení všech dotčených stran. Nelze porušovat základní pravidlo dnešní internetové kultury – svobodné „surfování“ internetovým světem. Z vývoje v signatářských zemí ACTA je zřejmé, že si uvedenou problematiku uvědomuje většina vlád a schválení smlouvy ACTA buď pozastavilo nebo přímo odmítko ratifikovat!