Irsko po řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody, a firma by tak měla na daních doplatit rekordních až 13 miliard eur (351,3 miliardy Kč) plus úroky. Rozhodla o tom dnes Evropská komise v ostře sledovaném vyšetřování jedné z nejznámějších společností na světě. Dublin i výrobce mobilních telefonů iPhone dali okamžitě najevo, že se závěry exekutivy EU nesouhlasí a chystají odvolání k evropským soudům.
Také americké ministerstvo financí reagovalo prohlášením, že krok komise může poškodit zahraniční investice v Evropské unii, podnikatelské klima v Evropě i ducha hospodářské spolupráce mezi USA a EU.
Postup Evropské komise vůči americkým společnostem působícím v EU a zprávy o blížícím se rozhodnutí o Apple, tedy jedné z největších technologických firem na světě, vyvolaly ostrou reakci amerického ministerstva už před několika dny.
Podle jeho názoru se Evropská komise nepřiměřeně zaměřuje na firmy ze Spojených států a vytváří „nadnárodní daňový úřad“. Komise dosud rozhodla například o tom, že americká společnost Starbucks musí doplatit desítky milionů eur na daních v Nizozemsku. Po dnešním verdiktu v kauze Apple dál pokračuje šetření amerických firem Amazon nebo McDonald’s.
Společnost Apple platila díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně ve výši od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014, uvedla dnes komise.
„Členské státy nesmějí poskytovat nespravedlivé daňové výhody vybraným firmám bez ohledu na to, zda jsou evropské či zahraniční, velké či malé,“ řekla novinářům eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Oněch 13 miliard eur podle ní není pokuta, ale daňový nedoplatek.
Irsko, které by mělo peníze od Apple získat, s rozhodnutím komise hluboce nesouhlasí, uvedl jeho ministr financí Michael Noonan. Apple podle Dublinu na daních platila to, co platit měla a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostala.
Noonan navíc upozornil, že Evropská komise se skrz pravidla o státní pomoci snaží ovlivnit rozhodování o daních, které je v EU výlučně v pravomoci členských zemí. Na odvolání mají nyní Irsko i Apple o něco více než dva měsíce.
Ostře se ohradila i samotná firma. Její šéf Tim Cook v prohlášení varoval před ohrožením pracovních míst v Evropě. Uvedl, že firma žádné speciální dohody s Irskem neuzavřela a že se téměř 36 let od chvíle, kdy v irském Corku otevřela svou továrnu, řídila místními zákony. „Případ není o tom, kolik Apple platí na daních, ale o tom, která vláda vybírá peníze,“ napsal šéf firmy. Cook dodal, že očekává úspěch odvolání.
Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Ten ale neodpovídal ekonomické realitě, plyne ze šetření Evropské komise.
Skoro všechny zisky z prodeje, které tyto firmy zaznamenaly, byly interně přiřazeny jejich „ústředím“, existujícím pouze na papíře a „mimo Irsko“. Podle zvláštních ustanovení irských daňových předpisů, která už v současnosti neplatí, proto nepodléhaly zisky těchto „ústředí“ zdanění v žádné zemi. Jen malá část zisku obou firem byla přiřazena jejich irské pobočce a zdaněna.
Částka 13 miliard eur, kterou má Apple vrátit Irsku, je rekordní. Loni komise vyzvala Francii, aby elektrárenská společnost EDF v podobném případě selektivní daňové výjimky vrátila 1,37 miliardy eur (37 miliard Kč).
