Kontroverzní a u nás de facto legálně neexistující protipirátská organizace o sobě opět dává vědět. Podle její poslední studie téměř čtyřicet sedm procent uživatelů osobních počítačů na světě si pořizuje software nelegálním způsobem. Nejčastějším způsobem šíření pirátského softwaru má být zakoupení pouze jedné softwarové licence, přičemž program je pak instalován na více počítačích.
Průzkum analyzuje chování uživatelů osobních počítačů: jejich postoj k softwarovému pirátství a ochraně duševního vlastnictví. Studii provedla agentura Ipsos Public Affairs, která oslovila zhruba 15 000 uživatelů osobních počítačů ve 32 zemích světa. V každé ze zemí bylo osloveno 400 až 500 respondentů. V Česku má být situace podobná jako ve světě. „Software si pirátsky obstarává 47 procent tuzemských uživatelů, z toho 10 procent vždy nelegálně a 37 procent většinou nelegálně,“ shrnuje závěry globální studie Jan Hlaváč, tiskový mluvčí organizace.
V Česku by mělo být v počítačích instalováno nelegálně 36 procent softwaru. Jeho hodnota představuje 3,7 miliardy korun. Česko se v mezinárodním žebříčku 32. sledovaných zemí umístilo ve stahování pirátského softwaru na 17. příčce.
Studie tvrdí, že podstatná část uživatelů počítačů pravidelně získává software pirátskou cestou – například si zakoupí jednu licenci určitého programu a ten pak nainstalují na více počítačů, anebo si přímo stahují programy z internetu. „Paradoxem je, že stejní lidé na straně druhé vyjadřují podporu principům ochrany duševního vlastnictví,“ konstatuje Jan Hlaváč.
Češi si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní.
Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 % respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 % dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 %. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozorňuje Jan Hlaváč.
