Cloud computing je stále ještě v takové fázi, kdy není jisté, jakým směrem se tato zajímavá technologie bude ubírat. Bude se jednat o čistě komerční službu, nebo se prosadí model jejího poskytování zdarma? Stejně tak se mnozí zamýšlí nad tím, jak bude trh s cloudovými službami vypadat, zdali bude „okupován“ jedním poskytovatelem, nebo naopak roztříštěn mezi desítky menších. Tento článek se snaží přinést netradiční pohled na problematiku cloud computingu, a zmínit otátky, které nejsou běžně rozebírány.
Tomu, co to cloud computing je, jak jej dělíme a v jaké fázi se jeho vývoj momentálně nachází, jsme se podrobně věnovali v prvním díle série článků, zaměřených na tuto problematiku, které pro vás v průběhu dubna chystáme. Minulý týden jsme se přesunuli do firemního prostředí, zmínili hlavní výhody a nevýhody přechodu ke cloud computingu, a vyvrátili některé mýty, které jsou s jeho použitím spojeny. Tentokrát se budeme pohybovat ve filosofičtější rovině a pokusíme se nadhodit a zodpovědět některé otázky, které jsou s cloud computingem jako takovým, respektive jeho rozšířením a využitím chtě nechtě spojeny.
Cloud computing, fenomén dnešní doby.
Vznikne v oblasti cloudu dominantní hráč?
Prakticky v každé oblasti informačních technologií, můžeme najít jednu, nebo několik málo firem, které trhu dominují a určují vše od jeho směřování až po cenovou politiku. S trochou nadsázky se dá říct, že Microsoft dominuje trhu desktopových operačních systémů a kancelářských aplikací, chceme-li něco najít na internetu, obrátíme se většinou na Google a v oblasti síťové infrastruktury na nás čeká Cisco. Tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Samozřejmě jsou i trhy, na kterých je trh rozdroben mezi více hráčů, jako je například oblast operačních systémů pro smartphony, kde rozhodnuto není a ještě dlouhou dobu nebude. Microsoft se svými Windows Mobile sice okupuje významnou část trhu, konkurenci v podobě Google Android, a v budoucnu dost dobře možná také mobilní verze Linuxu, ale není radno podceňovat.
Otázkou tak zůstává, do které kategorie „spadne“ cloud computing. Stane se odvětvím, ve kterém se prosadí velké množství firem, nebo bude tempo a směr trhu určovat jedna firma? Mnohé nasvědčuje tomu, že v cloud computingu se významně prosadí jen jeden výrobce. Možností, jak by se tak mohlo stát, je ale několik.
První na trhu
Nejlepší pozici na trhu cloud computingu má dnes bezesporu společnost Amazon. Firma, která se na internetovém trhu etablovala především jako provozovatel stejnojmenného prodejního serveru, je dnes díky vlastním produktům Amazon Web Services pravděpodobně nejvýznamnějším poskytovatelem cloudových služeb. Amazon je dnes tak, zcela bez nadsázky, tím, kdo určuje jak směřování cloud computingu, tak i cenovou politiku. Dominantní pozice dává firmě nesporně velkou konkurenční výhodu, a to především díky šanci získat cenné zkušenosti z provozu cloudových služeb a možnosti reinvestovat získané prostředky do svého dalšího rozvoje.
Dominantní výchozí pozice je velkou výhodou, kterou budou současní i budoucí konkurenti jen velmi těžko dohánět. Na druhou stranu potencionální zákaznická základna Amazonu je poměrně malá. Na rozdíl od konkurentů jako je Google, nebo Microsoft, kteří si miliony uživatelů po celém světě už v minulosti získali pomocí jiných produktů a služeb, které nabízí.
Synergie
Ideálním prostředím pro vznik dominantního hráče je taková situace, kdy váš produkt není nutně ten nejlepší, ale ve spolupráci s něčím jiným je jednoduše nejpraktičtější, nejrychlejší, nebo jen uživatelsky nejpohodlnější. Je v zásadě jedno, co bude oním „něčím jiným,“ co jeden produkt zvýhodní oproti ostatním. Může tím být návazná služba, systém, nebo hardwarové zařízení. Pravděpodobně nejdále v tomto segmentu je dnes výrobce síťových komponent Cisco. Prakticky od chvíle, kdy se o cloud computingu začalo uvažovat jako o možném trendu budoucnosti, zaměřilo se Cisco na co největší optimalizaci svých produktů pro zajištění provozu těchto služeb. Lze se tak domnívat, že firmy, spokojené s produkty Cisco, se spíše rozhodnou pro řešení, které je pro tyto síťové prky optimalizované, respektive takové, které Cisco doporučí jako nejvhodnější. A nezáleží ani tak na tom, jestli jeho poskytovatelem bude Cisco samotné, nebo někdo jiný.
Dominantní poskytovatel by de facto byl v pozici velkého bratra.
Na druhou stranu proti ovládnutí trhu cloudových služeb jedním poskytovatelem taktéž mluví několik faktorů. Ekonomové měří otevřenost trhu velikostí fixních nákladů, které jsou ke vstupu na trh potřeba. Fixní náklady na trhu internetu a internetových služeb jsou obecně poměrně malé, tedy alespoň daleko nižší, než v jiných oblastech lidské činnosti. Cloud computing je, vzhledem ke značné hardwarové náročnosti, sice trochu výjimkou, velikost investice, která bude potřeba k zajištění funkčního řešení, ovšem rozhodně není astronomicky vysoká. Právě nízké náklady nutné pro proniknutí na trh jej otevírají širokému množství větších či menších společností.
Velmi pádným argumentem proti „vládě jedné firmy“ je i fakt, že pod pojmem cloud computing se skrývá několik od sebe poměrně zásadně odlišných služeb. Bezesporu se ovšem můžeme dočkat situace, kdy v rámci jednotlivých složek cloud computingu, ať už to bude Iaas, Paas, nebo Saas, bude skutečně jeden hlavní poskytovatel, doplněný několika menšími hráči. Ovšem představa, že by jediný poskytovatel byl schopen poskytnout všechny služby v takové kvalitě a za takové ceny, které by neutralizovaly možnosti vstupu konkurence na trh, je ale až příliš optimistická a nejspíš i nerealizovatelná.
Globální a národní hráči?
Právě vzhledem k poměrně nízkým nákladům je možné, že v budoucnu budeme moci pozorovat takovou situaci, která je dnes v oblasti internetového hostingu. Na trhu působí několik velkých nadnárodních hráčů, kteří svou šířkou působnosti, kapitálovou základnou a bezesporu také kvalitou poskytovaných služeb přitahují klienty z celého světa. Na druhou stranu i přesto existují lokální (národní) hostingové společnosti, které se na relativně malém trhu dokáží poměrně dobře prosadit především díky dobré znalosti místního prostředí. Na mezinárodní úroveň ale pronikají jen ve velmi malém měřítku. Není důvod, proč by stejná situace nemohla nastat i v oblasti cloud computingu.
Navíc můžeme uvažovat také o možném rozdělení poskytovatelů cloudových služeb na základě různých druhů klientely. Je dost dobře možné, že většina služeb se bude orientovat na perspektivní korporátní klientelu, která se ke cloudu pravděpodobně přikloní mezi prvními, a která slibuje největší zisky. Někteří poskytovatelé mohou ale svou obchodní politiku namísto toho zacílit na domácí uživatele, podnikatele, obchodníky, nebo malé podniky.
Jednoho dominantního poskytovatele cloudových služeb se tak s největší pravděpodobností nedočkáme, i když důvodu pro to jsou poměrně přesvědčivé. Pravděpodobnějším vyústěním je trh, na kterém bude vedle několika velkých hráčů, z nichž každý bude specialiovaný na jednu oblast cloud computingu, doplněný o lokální (národní) poskytovatele.
Bude cloud computing zadarmo?
I přesto, že už dnes existují některé služby na bázi cloud computingu, které jsou poskytovány zdarma, jejich rozšíření v masovém měřítku očekávat nejspíš nelze. A slovo „nejspíš“ je v tomto případě použito pouze proto, že nic nelze tvrdit s absolutním přesvědčením. Faktem bohužel zůstává, že vybudování cloudové architektury, ať už se jedná o IaaS, PaaS, nebo SaaS, není levnou a jednoduchou záležitostí, o jejím provozu a neustálé údržbě a inovací ani nemluvě.
Samozřejmě, některé cloudové služby poskytované zdarma se bezesporu objeví, a určitě budou poskytovány dlouhodobě a navíc i v dostatečné kvalitě. Každá podobná služba má ovšem své „ale“ a cloud computing nebude výjimkou. Zdarma poskytované IM messengery nás trápí všudypřítomnou reklamou, registrace v některých internetových službách vede k zasílání pravidelné dávky „zajímavých“ nabídek na váš email a i minuty a sms zprávy zdarma jsou vykoupeny nutností poslouchat a číst reklamní zprávy. Bezplatný cloud může být například navázán na nějakou jinou službu, tentokrát už zpoplatněnou. Vše je o inovacích a dobrém nápadu, a tak jakmile přijde někdo s takovým nápadem, který umožní z bezplatných cloudových služeb udělat výdělečnou záležitost, určitě jej realizuje. Otázkou je jen forma, tedy jestli bude ziskovost založena na tradičním zobrazování reklamy, nebo na něčem jiném.
Jak už to s bezplatnými službami ale bývá, často jim něco chybí. Tím něčím bývá obvykle garance provozu a spolehlivosti, tedy něco, co je u komerčních aplikací nezbytnou nutností. Problémem tak je, že asi jen velmi málo korporátních zákazníků by bylo ochotno část svých firemních procesů přemigrovat na bezplatnou cloudovou službu. To ale stále nechává prostor otevřený pro využití domácími zákazníky, podnikately a drobnými podniky. S tím ovšem souvisí otázka, jak velký výkon například v oblasti IaaS by bezplatné cloudy byly schopny nabídnout. Zajímavé využití bezplatných cloudů by bezesporu bylo v silovém testování aplikací, pře vykreslování 3D modelů, nebo jiných složitých výpočtech, které jsou závislé na vysokém výkonu. Toho by mohli využívat jak programátoři a grafici, tak i studenti, nebo vědci.
Problémem ale zůstává ziskovost celého systému, respektive jeho schopnost přežít. Jak už bylo zmíněno dříve, náklady na hardwarové a softwarové zajištění cloudových služeb nebude tak velké, aby byl trh uzavřen pro nové firmy, které by na něj chtěly vstoupit. Rozhodně ale budou více než nepředstavitelné pro to, aby takový projekt bylo možné ufinancovat ze sponzorských darů, nebo příležitostného grantu. To je velký problém pro existenci takového projektu. Na druhou stranu musím zopakovat – vše je o nápadu. Jakmile někdo přijde s myšlenkou jak bezplatný cloud „uživit,“ (a že s takovou myšlenkou dříve, nebo později někdo přijde), není důvod, proč by bezplatný cloud nemohl existovat a prosperovat. I Wikipedia žije prakticky jen z příspěvků.
O trh cloud computingu je ze strany poskytovatelů zájem.
Co je dobré, to je otevřené?
S otázkou placeného versus bezplatného modelu cloud computingu poměrně úzce souvisí i otázka (ne)otevřenosti celého systému. Open-source aplikace v různých podobách existují od minimalistických aplikací, až po systémy, které pohání celé serverové farmy. Proč by tak nemohl existovat i open-source cloud computing. Odpověď je jednoduchá – určitě mohl.
Otevřené systémy těží z jedné hlavní devizy, a to síly internetové komunity. Právě u open-source aplikací a systémů se potvrzuje heslo „víc hlav víc ví a víc očí víc vidí,“ což je při programování aplikací naprosto nedocenitelné. Nehledě na to, že komunita je schopna přijít s takovými myšlenkami, které analytiky a stratégy v komerčních společnostech ani nenapadnou.
Na otázku otevřené, nebo neotevřené, tak existuje jednoduchá odpověď – rozhodně otevřené. Rozhodně je ale potřeba rozlišit mezi tím, co je bezplatné, a tím, co je otevřené. Oba termíny jdou sice velmi často ruku v ruce, ne nutně ale vždy. O bezplatných modelech a jejich fungování již bylo napsáno dost, open-source projekt cloudu ovšem může mít komerční podobu.
Jak konkrétně hodlají velcí softwaroví hráči uchopit své vlastní systémy cloud computingu zatím není známo. Logicky lze usoudit, že například Microsoft si bude vše vyvíjet vlastními silami a o nějakém open-source nebude v Redmondu ani řeč. Stejně postup pravděpodobně zvolí i současný leader trhu, společnost Amazon. Jisté naděje skýtá Google, který formou open-source už v minulosti na některých svých aplikacích pracoval, pravidlem to ale nebývá. Faktem ovšem zůstává, že pro open-source v cloud computingu místo rozhodně je, a pokud ne přímo při vytváření samotného systému, tak při tvorbě uživatelských aplikací rozhodně ano.
