Čeští pracovníci mění svého zaměstnavatele méně často, než například v USA či na západ od našich hranic. Pokud mohou, raději zůstávají v jedné firmě dlouhé roky. Přitom jejich kariéře by prospělo, pokud by jednou za čtyři roky práci změnili. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.
I když nedávný průzkum agentury Grafton Recruitment na téma pracovních preferencí Čechů ukázal, že čeští zaměstnanci považují jako nejrozumnější období pro změnu práce 6 let, odborníci z oblasti lidských zdrojů se shodují na období kratším. Z pohledu budování kariéry, příležitosti něco se naučit a získat optimální finanční ohodnocení, je nejlepší zůstat na jednom pracovním místě po dobu 4 let. „Na rozdíl od zemí na západ od České republiky, převládá u nás stále jakási pomyslná averze vůči častějším změnám, neboť v dřívějších letech byli lidé, kteří častěji měnili práci, označováni jako fluktuanti,“ uvedla Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment s tím, že dnes naopak personalisté oceňují bohatší profesní praxi a tyto pocity přetrvávají spíš u zaměstnanců střední a starší generace.
„S častější změnou zaměstnání nemá problém především nejmladší generace pracujících, tedy těch, kteří se narodili po roce 1982,“ říká Jitka Součková. Ukazuje se, že jim nevadí nejenom změna zaměstnavatele, ale ani pracovní pozice a celého směru kariéry. „Moderní kariéra“ je v současnosti definovaná právě vysokou mobilitou ve všech významech tohoto slova. Tento přístup, respektive ochota měnit práci, je klíčová pro další růst celé ekonomiky. „Pokud lidé nebudou lpět na svých jistých, i když třeba ne tak výhodných pozicích, může se pracovní trh rozpumpovat a vytvořit tlak na zaměstnavatele, aby pracovní místa dostatečně ocenili,“ komentuje Jitka Součková. „Stále platí, že pokud chce zaměstnanec zvýšit mzdu nebo postoupit v kariéře, má mnohem vyšší šanci toho dosáhnout u nového zaměstnavatele, než u stávajícího.“
S nejmenší frekvencí střídají lidé práci v oborech, které se zabývají penězmi, tedy především finanční a účetní sféře, dále pak ve strojírenství, farmacii a zdravotnictví. Naopak nejčastěji mění místa lidé z marketingu a obchodu, informačních technologií, gastronomie a cestovního ruchu.
