Česko si v globálním hodnocení pohoršilo o jednu příčku a blíží se tak nevalnému světovému průměru. Konkurenceschopnost Česka nejvíce brzdí nedostatečný výzkum a vývoj, prohlašuje studie Indexu konkurenceschopnosti v oblasti informačních technologií společnosti Economist Intelligence Unit vytvořená na objednávku BSA.
Nejkonkurenceschopnější jsou prý Spojené státy, Finsko, Singapur a Švédsko. Progresivní země si navíc svoje pozice dlouhodobě udržují. V porovnání s ostatními zeměmi světa Česká republika ztrácí svoji konkurenceschopnost v oblasti informačních technologií.
„V globálním hodnocení 66 zemí se Česko umístilo na 27. příčce a dosáhlo skóre 46,1. První místo obsadily Spojené státy se skóre 80,5. Česko ve svém hodnocení mírně převyšuje mezinárodní průměr (45),“ prohlašuje ke studii Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA. Slovensko obsadilo ještě nižší 33. příčku se skóre 42,1: „Naši východní sousedé si nicméně od minulého měření alespoň o jednu příčku polepšili,“ tvrdí Hlaváč.
Uvedené závěry vyplývají z analýzy organizace Business Software Alliance (BSA), kterou vyhotovila analytická společnost Economist Intelligence Unit v rámci pravidelné studie hodnotící konkurenceschopnost 66 zemí světa: jde o takzvaný Index konkurenceschopnosti v oblasti informačních technologií 2011. Index je od roku 2007 aktualizován již počtvrté a zahrnuje 66 zemí. Ty jsou hodnoceny podle řady kritérií podporujících konkurenceschopnost IT odvětví: celkové prostředí pro podnikání, IT infrastruktura, lidský kapitál, výzkum a vývoj (R&D), právní prostředí a veřejná podpora pro rozvoj průmyslu.
V celosvětovém hodnocení si Česká republika pohoršila o jednu příčku (pokles z 26. na 27. pozici) kvůli podstatnému zhoršení indikátorů konkurenceschopnosti v oblasti výzkumu a vývoje (-5) a rozvoje IT infrastruktury (-1). „Tuzemský výzkum a vývoj je dlouhodobě špatně hodnocen, a protože má v celkovém hodnocení největší váhu, značně zhoršuje celkové umístění Česka v žebříčku,“ dodává Jan Hlaváč. Beze změny zůstávají lidský kapitál a právní prostředí.
Česko si naopak letos nejvíce polepšilo v hodnocení podnikatelského prostředí (+2) a podpory rozvoje IT odvětví (+2). „Tato zlepšení zabránila ještě většímu propadu Česka v hodnocení konkurenceschopnosti,“ říká Jan Hlaváč a dodává: „Čeští politici a lídři technologického sektoru by měli udělat maximum pro zlepšení v oblasti vývoje a výzkumu, který dlouhodobě propastně zaostává za ostatními měřenými indikátory. Lze pak očekávat značný skok vpřed, který zaznamenalo například Polsko a Německo, které si polepšily shodně o pět příček.“
Letošní index konkurenceschopnosti ukázal, že státy, které jsou v oblasti IT tradičně silné, si dokázaly vůdčí pozici udržet: „Zejména díky principu, že výhoda přináší další výhody. Tyto země si během uplynulých let díky významným investicím vybudovaly silné základy pro technologickou inovaci a teď sklízejí plody své předchozí práce,“ vysvětluje Jan Hlaváč. Globální konkurenční tlak nicméně neustále posiluje, neboť se objevují noví hráči zejména v rozvíjejících se ekonomikách. „Ty výrazně posilují svou pozici, aby dosáhly standardů vytyčených lídry,“ dodává Jan Hlaváč.
Nejvíce si oproti předchozímu hodnocení konkurenceschopnosti z roku 2009 polepšila Malajsie. Ta v celosvětovém hodnocení poskočila o jedenáct příček díky obrovskému nárůstu výzkumné a vývojové aktivity. Skokanem je také Indie, která poskočila o deset příček díky robustnímu výzkumu a vývoji a dynamickému prostředí v oblasti lidských zdrojů. Země jako Rakousko, Německo a Polsko se výrazně zlepšily ve všech základních oblastech IT.
