Principy, na kterých fungují kryptoměny, by mohly přispět k lepšímu fungování samospráv a měst.
Technologie blockchain, tedy decentralizované databáze, se třeba může v budoucnu stát významným nástrojem v komunikaci obyvatel s úřady i institucí mezi sebou, protože umožňuje přesně stopovat jednotlivé kroky smluvních transakcí či úředních rozhodnutí. Automatizovat, a tím výrazně urychlit, se dá také část úkonů například při získání stavebního povolení. V rozhovoru s ČTK to řekl architekt a urbanista Michal Postránecký, který v Praze zakládá Centrum města budoucnosti.
Moderní technologie, jimž se v kontextu urbanismu a měst říká smart cities, mohou pomoci pochopit, jak města fungují, což je podstatné, uvedl Postránecký. Problematiku využití moderních technologií při správě města podle něj nelze zužovat jen například na městský mobiliář. Mnohem důležitější je z urbanistického pohledu širší perspektiva, zahrnující celé město i jeho okolí.
Nové technologie umožňují lepší možnost sběru dat, jejich zpracování a užití v různých aplikacích. Úkolem urbanistů – městských plánovačů a týmu odborníků je na základě těchto informací zpracovat vizi, kterou předloží politikům. Jejich zodpovědností je pak vizi zprostředkovat a vysvětlit lidem.
„Digitalizace prostředí kolem nás nám dává tu možnost, že můžeme získat data ze všeho možného. A úplně nejdůležitější jsou data z lidského chování,“ uvedl Postránecký. S využitím počítačových modelů je podle něj možné chování lidí mapovat, analyzovat a následně předvídat.
Právě to má být jednou z náplní práce Centra města budoucnosti, které pod vedením Postráneckého začíná fungovat v rámci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) při ČVUT. V centru bude umístěn virtuální model Prahy, který připravuje městská firma Operátor ICT. Nepůjde jen o virtuální realitu, která by zachycovala nynější situaci, ale bude umožňovat modelování změn. Cílem je dosáhnout toho, aby se daly simulovat a vizualizovat důsledky, které způsobí jednotlivé kroky při správě a rozvoji města. Může jít například o změny v dopravě nebo novou výstavbu.
Podobné modely na pracovišti vzniknou v různých měřítkách. Jeden by měl zahrnovat okolí Vítězného náměstí a areál ČVUT, ale v plánu jsou i podrobnější na úrovni ulice i budov. V budoucnosti by se podle Postráneckého mělo dosáhnout stavu, kdy by digitální dvojče budovy či celého města umožňovalo přímou kontrolu vybraných procesů. Zjednodušeně řečeno, když by uživatel modelu vypnul virtuální lampu v Karlíně, zhasla by i v reálném světě.
Architekt Michal Postránecký žije od roku 2001 v USA, v posledních letech se střídavě zdržuje na Floridě a v Praze. Kromě architektury se věnuje také urbanismu, designu a konceptu chytrých měst a budov. Navrhl mimo jiné hotelový komplex Planet Hollywood Towers Westgate v Las Vegas.
