Česká republika se v březnu 2025 stala svědkem bezprecedentního případu, který výrazně otřásl důvěrou ve schopnost státních institucí efektivně se vypořádat s digitálními aktivy a s trestnou činností v kyberprostoru. Ministerstvo spravedlnosti ČR tehdy obdrželo dar 468 bitcoinů v hodnotě přesahující 1 miliardu korun. Dárce, Tomáš Jiřikovský, byl v minulosti odsouzen za drogovou trestnou činnost a jeho jméno je spojováno s provozováním darknetových tržišť Sheep Market a Nucleus Market.
Událost okamžitě vyvolala vlnu kontroverzí, které vedly k rezignaci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a k zahájení vyšetřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Předmětem šetření je podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby.
Tomáš Jiřikovský a Sheep Marketplace
Tomáš Jiřikovský byl v roce 2017 pravomocně odsouzen k devíti letům vězení za zpronevěru bitcoinů v hodnotě přes 16 milionů korun. Jeho trestná činnost spočívala v provozování darknetového tržiště Sheep Marketplace. To fungovalo v síti Tor již v roce 2013 a sloužilo primárně k obchodování s drogami, ale také s falešnými doklady a zbraněmi, přičemž platby probíhaly výhradně v bitcoinech. Jiřikovský si z každé transakce účtoval provize a podle obžaloby nakonec odcizil zbylé bitcoiny z uživatelských adres poté, co tržiště čelilo krádeži ze strany amerických hackerů. Do případu byla zapletena i jeho manželka Eva, která byla odsouzena k podmíněnému trestu za napomáhání s legalizací výnosů z trestné činnosti. Klíčovým důkazem proti Jiřikovskému byl soubor s nastavením tržiště nalezený v jeho mobilním telefonu, který podle soudního znalce prokazoval, že byl skutečným provozovatelem.
Po propuštění na podmínku v roce 2021 začal Jiřikovský usilovat o vrácení zabavené elektroniky, která, jak se ukázalo, obsahovala přístupové údaje k bitcoinovým peněženkám. V lednu 2025 rozhodovala soudkyně Krajského soudu v Brně Dagmar Bordovská o osudu těchto zařízení. Jak uvedl iRozhlas.cz, experti zjistili, že tři notebooky a jeden externí disk skutečně obsahovaly data umožňující přístup do virtuálních peněženek, včetně záznamů o návštěvách bitcoinových směnáren. Soudkyně proto nařídila tato konkrétní zařízení nevratně vymazat.
Situace se však zkomplikovala u další části elektroniky – dvou počítačů, tří telefonů a tří tabletů – které byly zašifrované a znalci do nich nemohli proniknout. Jiřikovský tvrdil, že si hesla již nepamatuje. Soudkyně Bordovská, s ohledem na předchozí kritiku Nejvyššího soudu, který upozornil na příliš formální postup nižších soudů při plošném mazání dat, rozhodla o vrácení těchto zašifrovaných zařízení v původním stavu, pokud nelze prokázat, že obsahují přístupové údaje k bitcoinům. Soudní znalec sice upozornil, že indicie k otevření virtuální peněženky mohou být skryty v různých typech souborů, avšak bez znalosti hesel nebylo možné data ověřit.
Aféra Miliardového Daru
Po zásahu Nejvyššího soudu v roce 2023 se případ Tomáše Jiřikovského znovu otevřel, jak popisuje další článek na iRozhlas.cz. Jiřikovský a jeho advokát Kárim Titz zahájili jednání s Ministerstvem spravedlnosti o vrácení zabavené elektroniky. Výsledkem byla dohoda, podle níž měl stát získat 30 % z obsahu bitcoinových peněženek, pokud k nim Jiřikovský získá přístup.
Krajský soud následně rozhodl o vrácení elektroniky. Dne 7. března 2025 byla za účasti notáře (který byl zároveň dlouholetým známým Pavla Blažka) peněženka otevřena a státu bylo převedeno 30 % nalezené sumy, což představovalo více než miliardu korun v bitcoinech (konkrétně 468 BTC). První platba státu byla testovací (0,468 bitcoinu), následovaná hlavní transakcí (468 bitcoinů), přičemž obě částky byly rozděleny do více plateb.
Zásadní zvrat a zdroj největších kontroverzí však přinesla blockchainová analýza. Ta odhalila, že peněženka byla aktivována už o den dříve, tedy 6. března 2025, a část prostředků (přibližně miliarda korun) mezitím zmizela neznámo kam. Původně peněženka obsahovala přes 12 miliard korun, po převodu státu a zmizení části prostředků v ní zůstalo asi 9 miliard, jejichž další osud zůstává nejasný.
Jak mimo jiné bylo řečeno na iRozhlas.cz v rozhovoru s Petrem Lukáčem z podcastu KryptoSpace, experti navíc zjistili, že peněženka, ze které bitcoiny pocházely, je propojena s darknetovým tržištěm Nucleus Market, které fungovalo v letech 2014–2016 a sloužilo k obchodování s drogami, zbraněmi a falešnými doklady.
Nicméně, Ministerstvo financí ČR i Finanční analytický úřad (FAÚ) uvedly, že o daru měly pouze kusé informace a nebyly včas informovány o detailech ani o dárci. FAÚ se o transakci dozvěděl až zpětně, když byla část bitcoinů směňována ve směnárnách, které kvůli podezřelému původu platby případ nahlásily. Policie se údajně snaží prodej těchto bitcoinů zmrazit kvůli podezření na praní špinavých peněz. Část bitcoinů skončila na regulované burze Kraken, která upozornila české úřady na podezřelé transakce, zatímco další prostředky měly směřovat do neregulovaných směnáren v Číně a na Seychelách.
Časová osa klíčových událostí a aktérů v bitcoinové kauze
| Datum/Rok | Událost | Klíčoví aktéři |
| 2013 | Provoz darknetového tržiště Sheep Marketplace | Tomáš Jiřikovský |
| 2014–2016 | Provoz darknetového tržiště Nucleus Market | Tomáš Jiřikovský (propojení peněženky) |
| 2017 | Tomáš Jiřikovský pravomocně odsouzen k 9 letům vězení za zpronevěru BTC | Tomáš Jiřikovský |
| 2021 | Jiřikovský propuštěn na podmínku, začíná usilovat o vrácení zabavené elektroniky | Tomáš Jiřikovský |
| 2023 | Zásah Nejvyššího soudu, případ Jiřikovského se znovu otevírá; začínají jednání s MS | Nejvyšší soud, Tomáš Jiřikovský, Kárim Titz, Ministerstvo spravedlnosti |
| Leden 2025 | Krajský soud v Brně rozhoduje o osudu zabavené elektroniky; nařízeno smazání dat z některých zařízení, zašifrovaná vrácena | Krajský soud v Brně (soudkyně Dagmar Bordovská), Tomáš Jiřikovský |
| 6. březen 2025 | Peněženka spojená s Nucleus Market aktivována, část prostředků (cca 1 miliarda CZK) zmizí | Tomáš Jiřikovský (pravděpodobný majitel) |
| 7. březen 2025 | Ministerstvo spravedlnosti ČR obdrželo dar 468 BTC (přes 1 miliardu CZK) | Ministerstvo spravedlnosti ČR, Tomáš Jiřikovský, notář |
| Březen 2025 | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignuje | Pavel Blažek |
| Březen 2025 | Zahájeno vyšetřování NCOZ pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci | NCOZ, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci |
| Březen 2025 | FAÚ se o transakci dozvídá zpětně od směnáren (např. Kraken) | FAÚ, Ministerstvo financí, směnárny (Kraken) |
Skutečnost, že ministerstvo uzavřelo dohodu a přijalo bitcoiny, aniž by plně prověřilo celý obsah peněženky a jeho původ před samotným převodem, ukazuje na kritické selhání v procesu due diligence. Tato situace nejenže umožnila odklon miliardových částek, ale také potenciálně legalizovala část výnosů z trestné činnosti pod záštitou státu.
Dohledávání zmizelých miliard se ukazuje jako mimořádně složité. Reportérka Deníku N Zdislava Pokorná pro iRozhlas.cz shrnula: „Myslím si, že bude extrémně složité dohledat, komu platby šly, když neznáme majitele bitcoinových peněženek. Bude to složité i pro policii, která se případem teď zabývá“. Petr Lukáč se domnívá, že policie by měla mít experty schopné provést základní blockchainovou analýzu a zjistit původ prostředků. I přes transparentnost blockchainu, kde lze většinu transakcí dohledat, anonymita bitcoinových peněženek a složité transakční vzory (jako je rozdělování plateb) činí dohledávání obtížným. Lukáč vysvětluje složitost legalizace kryptoměn srovnáním s pokusy severokorejské skupiny Lazarus Group, která za čtyři roky dokázala proprat jen jednotky procent z miliardových úlovků.
