CDoS: prý nás čekají útoky virtuálních asistentů

Citizen Denial of Service, virtuální kanceláře, AI a spotřeba energie, konsolidace cloudových ekosystémů, decentralizace identity. Společnost Gartner představila hlavní předpovědi pro IT organizace a uživatele pro rok 2023 a další roky.

Do roku 2027 budou plně virtuální pracovní pro­story představovat 30 % nárůstu investic podniků do technologií metaverza, a promění tak současnou podobu kanceláře a kancelářské práce.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci budou i nadále toužit po flexibilnějších pracovních scénářích, budou vznikat virtuální pracovní prostory v metaverzech, jež umožní nové, pohlcující pojetí práce. Plně virtuální pracovní prostory – metaverza – jsou počítačem generovaná prostředí, kde se mohou setkávat skupiny zaměstnanců pomocí osobních avatarů nebo hologramů
„Současní dodavatelé konferenčních řešení budou muset nabídnout technologie metaverza a virtuálních pracovních prostor, jinak riskují, že přestanou být konkurenceschopní,“ uvádí Daryl Plummer, analytik a viceprezident společnosti Gartner. „Virtuální pracovní prostory přinášejí stejnou úsporu nákladů a času jako videokonference, navíc s výho­dami lepší interakce, spolupráce a propojení.“

Do roku 2025 by bez udržitelných postupů v ob­lasti umělé inteligence spotřebovala AI více energie než lidská pracovní síla, což by mělo nepříznivý dopad na životní prostředí.
S tím, jak se AI stává stále rozšířenější a vyžaduje složitější modely strojového učení (ML), spotřebovává více dat, vý­početních zdrojů a energie. Pokud se současné postupy při nasazování AI nezmění, může energie potřebná pro trénink modelů a související ukládání a zpracování dat do roku 2030 představovat až 3,5 % celosvětové spotřeby elektřiny.
S tím, jak si odborníci na umělou inteligenci stále více uvě­domují rostoucí energetickou stopu, objevují se nové udrži­telné postupy v oblasti umělé inteligence, jako je používání specializovaného hardwaru ke snížení spotřeby energie, transferové učení, techniky malých dat, sdružené (federované) učení a další.
„AI nabízí obrovský potenciál z hlediska zvýšení provozní efektivity a udržitelnosti, který daleko převyšuje její vlastní energetickou stopu,“ říká D. Plummer.

Do roku 2026 se nejrychleji rostoucí formou protestu stanou útoky typu CDoS (Citizen Denial of Service – občanské odepření služby), při nichž lidé využijí pro zastavení provozu služeb své vir­tuální asistenty.
Formy protestů jsou dnes ve stále větší míře digitální – ať už míří proti podnikům, nebo vládám. Útoky typu CDoS (Citizen-led Denial-of-Service) (po)vedou spíše obyčejní lidé než ha­ckeři – dít se pak budou prostřednictvím virtuálních asistentů. Gartner předpovídá, že do roku 2025 se 37 % zákazníků pokusí využít virtuálního asistenta, aby za ně komunikoval se zákaznickým servisem; například tak, že za ně vyčká na lince. Tyto legitimní interakce s využitím virtuálních asistentů připraví půdu pro rozsáhlejší protesty. Do roku 2024 občané poprvé vyřadí z provozu kontaktní centrum společnosti z žebříčku Fortune 500 prostřednictvím útoků typu denial-of-service, které zahájí virtuální asistenti.

Do roku 2025 dojde ke konsolidaci cloudových ekosystémů o 30 %, takže zákazníci budou mít menší výběr a menší kontrolu nad svým osudem v oblasti softwaru.
Největší poskytovatelé cloudových služeb (CSP) vytvářejí ekosystémy, v nichž společně s preferovanými nezávislými dodavateli softwaru (ISV) nabízejí řadu předem integrova­ných a komponovatelných služeb. Ekosystémy CSP skýtají potenciál významného zvýšení produktivity díky zjednodu­šenému sourcingu, integraci a složitelnosti softwarových komponent. S tím, jak budou ekosystémy CSP postupně do­spívat, klesne potřeba nástrojů třetích stran – ISV, protože CSP mohou rychle uvolňovat nové funkce a stát se rychlými šiřiteli inovací díky rychlosti a agilitě cloudového vývoje.

Do roku 2024 se díky partnerstvím se sdílenou, spoluvlastněnou suverenitou, jež budou podporo­vána regulátory, zvýší důvěra organizací v globál­ní cloudové značky, a usnadní se tak pokračování globalizace IT.
S tím, jak se společnost stává stále více globálně propo­jenou a závislou na digitálních informacích, vzniká více regulací a právních předpisů vyplývajících z touhy ovládat a chránit občany a zajistit trvalou dostupnost kritických služeb. Zejména vlády a jejich regulační orgány zpřísňují pravidla týkající se využívání neregionálních poskytovatelů cloudových služeb pro kritické nebo citlivé úlohy.
„Vzhledem k nedávným geopolitickým událostem a vidině pří­mého dopadu, který mohou mít sankce na bázi deplatformin­gu, se vyvíjí poptávka po suverénních (národních, regionál­ních) cloudových řešeních,“ říká Plummer. „Vlády a regulátoři, již podpoří konkrétní společně vlastněné aktivity a služby poskytovatelů cloudových služeb s lokálními či regionálními partnery, mohou snáze splnit vyšší požadavky na suverenitu a zároveň umožnit pokračující technickou globalizaci.“

Do roku 2027 se obchodní modely platforem sociálních sítí a médií posunou od „zákazníka jako produktu“ k „platformě jako zákazníkovi“ decen­tralizované identity prodávané prostřednictvím datových tržišť.
Současné paradigma, kdy uživatelé musejí opakovaně prokazovat svou identitu v rámci on-line služeb, není efektivní, škálovatelné ani bezpečné. Web3 umožňuje nové standardy decentralizované identity, které přinášejí něko­lik převratných výhod včetně toho, že uživatelé mají větší kontrolu nad tím, které údaje sdílejí, že odpadá nutnost opakovaného prokazování identity napříč službami a jsou podporovány společné autentizační služby.