Průzkum EdgeView 2022 společnosti IDC zjistil, že tři čtvrtiny organizací plánují v příštích dvou letech zvýšit své výdaje na edge computing, a to v průměru o 37 %. Edge systémy se nasazují zejména kvůli snaze o vyšší provozní efektivitu, eventuálně v souvislosti s novými technologiemi (postup digitální transformace apod.).
Ke zvýšení výdajů na edge computing podniky dále nutí požadavky na vyšší výkon, protože úlohy na okraji infrastrukturu se provozují ve stále větším rozsahu. Vedle toho nasazování zcela nových systémů, které využívají umělou inteligenci a strojové učení, vyžadují větší výpočetní kapacitu na okraji podnikového IT. Rychle roste množství dat ukládaných v edge lokalitách a organizace plánují tato data uchovávat déle. V důsledku toho se zvyšuje i počet fyzických serverů nasazovaných v edge prostředí. Většina firem pro těchto investicích přitom upřednostňuje modernizaci stávající infrastruktury v okrajových lokalitách před budováním infrastruktury nové.
Součástí těchto trendů je i změna role IT oddělení. „Nasazení infrastruktury v edge prostředí posouvá IT zpět do strategičtější a vlivnější role v rámci organizace,“ uvedla v souvislosti se Jennifer Cooke, ředitelka výzkumu Edge Strategies v IDC.
Mezi další klíčová zjištění průzkumu IDC EdgeView 2022 patří:
Organizace považují to, nakolik a jak snadno půjde integrovat řešení edge se starší infrastrukturou, za klíčové kritérium výběru dodavatele, stejně důležité jako cena. Strategie správy prostředí edge však mnohdy nejsou úzce integrovány s cloudem a jádrovou on-premise infrastrukturou, což naznačuje, že podniky možná budou muset přehodnotit svou strategii správy – alespoň budou-li chtít využívat jádro, cloud a edge systémy jako ucelenou sadu flexibilních zdrojů.
Organizace budou na okraji sítě i nadále nasazovat a podporovat mnoho různých výpočetních, úložných a síťových architektur. Schopnost nasazení ve více prostředích je také klíčovým kritériem výběru dodavatele.
Pokud jde o vlastnictví zařízení nasazených v edge prostředích, většina respondentů průzkumu uvedla, že jejich organizace si raději ponechají vlastnictví infrastruktury. Vlastnictví a větší kontrola infrastruktury ovšem neznamená, že by firmy současně nechtěly platit v režimech spotřeby a s využitím provozních (OPEX) namísto investičních nákladů. Rozšíří se tedy i různě kombinované cenové modely? (Poznámka: I když „platba za železo/licenci“ i „platba za spotřebu“ jsou oproti kombinovaným modelům rozhodně jednodušší.)
Zdroj: IDC
