Ze srovnávacího přehledu vyplývají několik zajímavých věcí. Většina evropanů disponuje základními digitálními sítěmi přístupem k digitální službám, Achillovou patou se ovšem ukazuje stav evropského telekomunikačního a širšího digitálního trhu, díky které Evropané za okolním světem zaostávají. Česká republika si nevede úplně nejhůře, co se týče například ceny a kvality broadbandového připojení, dosahuje cenového i kvalitativního srovnání se zbytkem EU, ještě počátkem roku ale si ale uživatelé v Česku připláceli, důvodem byl hlavně předražený mobilní telekomunikační trh.

Vývoj ceny za připojení k vysokorychlostnímu Internetu v ČR a zbytku EU.

Výše uvedené závěry můžeme nalézt v každoročním srovnávacím přehledu Digitální agendy (Digital Agenda Scoreboard), který dnes Komise zveřejnila.

Stav evropského broadbandu není úplně nejhorší

Stav evropského broadbandu se postupně zlepšuje, alespoň nějaký přístup k rychlému Internetu má dnes většina evropské populace, k dokonalému stavu je ale zatím daleko, chybí zejména masová dostupnost linek s konektivitou nad 100Mbps, limity má také Internet na venkově.

„Jsem ráda, že základní přístup k internetu je k dispozici nyní prakticky všude v EU, avšak nemůžeme se spokojit se včerejším stavem věcí. Z údajů vyplývá, že v tomto roce představovaly největší problém chybějící investice do velmi rychlých sítí a přetrvávající absence skutečného jednotného telekomunikačního trhu. Nastalý problém je zjevný a budeme na něj reagovat balíčkem o jednotném telekomunikačním trhu,“ prohlásila Neelie Kroesová.

Hlavní závěry Digitální agendy

Základní širokopásmové připojeníje nyní prakticky všude v Evropě — lepší výkonnost družicových aplikací zajišťuje pokrytí 4,5 % obyvatelstva, která nemají pevné širokopásmové připojení. Komise se v současnosti zaměřuje na lepší využití širokopásmového připojení pomocí družicových aplikací v případech, kde právě toto řešení dokáže překlenout zbývající mezery.
V současnosti má k rychlému širokopásmovému připojení přístup polovina obyvatelstva — 54 % občanů EU disponuje širokopásmovým připojením o rychlostech větších než 30 Mbps.
K internetu se bude čím dál více přistupovat prostřednictvím mobilních zařízení — 36 % občanů EU se k internetu připojuje prostřednictvím přenosného počítače nebo jiného mobilního zařízení (přístup prostřednictvím mobilního telefonu vzrostl ze 7 % v roce 2008 na 27 % v roce 2012). Pokrytí čtvrtou generací mobilních telefonů (LTE) se za jeden rok ztrojnásobilo na 26 %.

Zakopaný pes

Současný stav a další cíle agendy

Jako problémový se ukazuje přístup Evropanů (faktický i cenový) k připojení rychlostí vyšší než 100 Mbps, tím nyní disponuje pouze 2 % domácností. Na štíru jsou Evropané také s počítačovými znalostmi, 50 % občanů EU má nulové či chabé počítačové vědomosti a schopnosti.

Podobně jako v uplynulém roce se nezlepšil ani objem či úroveň uživatelských znalostí informačních a komunikačních technologií (IKT). S potížemi při najímání odborníků na informační technologie nebo při úsilí o tento nábor se potýká 40 % společností a stávající počet volných pracovních míst pro specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií má dle předpokladů do roku 2015 vzrůst na 900 000. Na vyplnění této mezery na trhu se zaměří opatření nedávno zahájené Velké koalice pro digitální pracovní místa.

Další zajímavé závěry

Internet si vyzkoušel rostoucí počet lidí — podíl občanů EU, kteří nikdy nepoužili internet, i nadále setrvale klesá (o dva procentní body na 22 %). K internetu se nicméně nikdy nepřipojilo zhruba 100 milionů občanů EU, kteří jako hlavní překážky uvedli příliš vysoké náklady, nezájem či chybějící dovednosti.
Internet nyní pravidelně využívá nejméně jednou týdně 70 % obyvatelstva, což je nárůst oproti 67 % v loňském roce; internet pravidelně využívá 54 % znevýhodněných osob, přičemž v loňském roce to bylo 51 %.
Ceny za roaming v roce 2012 klesly takřka o 5 eurocentů, a to zejména po 1. červenci 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o roamingu.
Trvale roste elektronický obchod (eCommerce), ovšem nikoli na přeshraniční úrovni — k nákupu zboží a služeb využívá internet 45 % lidí, což znamená oproti předchozímu roku (43 %) mírný nárůst; přeshraničně nakupuje velmi málo obyvatel.
S elektronickou veřejnou správou (eGovernment) přichází do styku většina podniků a občanů — elektronickou veřejnou správu využívá 87 % podniků a v průběhu loňského roku vzrostl i podíl občanů využívajících služeb eGovernment na 44 % (v obou případech šlo o nárůst o tři procentní body).
Výdaje na výzkum navzdory rozpočtovým omezením mírně vzrostly. Veřejné investice do výzkumu a vývoje v oblasti IKT se zvýšily o 1,8 %, neboli o 122 milionů na 6,9 miliardy EUR; podíl soukromého sektoru na investicích do výzkumu a vývoje též vzrostl, ovšem zvýšení na úrovni 2,7 % nedokázalo kompenzovat pokles z loňského roku.

Plány unie jak učinit ovečky více digitální a další souvislosti

Nejbližším pánem Evropské komise je, jak jinak, vytvořit regulační rámec. Finálním cílem pak vytvoření podnikatelského prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v rámci celé sjednocené Evropy.

Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2013 hodnotil pokrok, jehož bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto cíle, měřeno na základě 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států. Zpráva vychází z údajů za rok 2012.

K dosažení cílů Digitální agendy udělala Komise v loňském a letošním roce zatím následující kroky:

Devatenáctého prosince 2012 přijala Evropská komise revidované pokyny pro uplatňování pravidel EU pro státní podporu v odvětví širokopásmových sítí, které obsahují zejména posílení povinností otevřeného přístupu a lepší pravidla pro transparentnost.
Sedmého února 2013 přijala Komise strategii počítačové bezpečnosti pod názvem „„Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor“, která představuje ucelenou vizi EU o tom, jak co nejlépe předcházet počítačovým narušením a útokům a jak na ně reagovat a současně přijala návrh směrnice o bezpečnosti sítí a informací, jednu z hlavních složek celkové strategie, která po členských státech, hlavních poskytovatelích služeb na Internetu a provozovatelích kritických infrastruktur požaduje, aby zajistili bezpečné a důvěryhodné digitální prostředí.
Čtvrtého března 2013 odstartovala Komise Velkou koalici pro digitální pracovní místa, partnerství mnoha zúčastněných subjektů, jehož cílem je řešit přetrvávající problém vysokého počtu neobsazených míst pro specialisty v oblasti IKT.
Dvacátého šestého března 2013 přijala Komise nařízení ke snížení nákladů na inženýrské práce, které tvoří až 80 % nákladů na instalace širokopásmových sítí. Tím, že se výkopové práce omezí na nezbytně nutný objem, by se dle návrhu nařízení Komise mohlo ušetřit 40 až 60 miliard EUR nebo až 30 % celkových investičních nákladů.
Komise doposud dokončila v rámci Digitální agendy 55 opatření, zatímco 10 opatření se zpozdilo nebo u nich zpoždění hrozí. Dokončení zbývajících 36 opatření v pravomoci Komise nebo členských států je plánováno dle stanovených termínů.

V reakci na žádost Evropské rady o vytvoření jednotného telekomunikačního trhu by měla Komise během tohoto roku přijmout návrhy konkrétních opatření, která by měla řešit problémy potvrzené v údajích z dnešního dne.

Rubriky: Internet Technologie Veřejná správa