Jazyky budoucnosti mají být Python a Go
Průzkum mezi zhruba 7 000 vývojáři (většina zaměstnanci, ale i studenti a samostatní podnikatelé) ukázal, že nevíce programátorů užívá JavaSript, nejvíce z nich se učí Python a největší očekávání jsou spojena s jazykem Go.
Podle průzkumu společnosti JetBrains použilo JavaScript v posledním roce 69 % respondentů. Následovaly SQL (56 %) a Java (59 %), Python na dalším místě má největší potenciál růstu – použilo ho 49 % vývojářů, ale dalších 9 % na něj hodlá přejít. Python studuje 27 % vývojářů z průzkumu, za hlavní způsoby jeho využití považují analýzu dat, strojové učení a vývoj webových aplikací.
40 % respondentů vytváří skripty v příkazových řádcích, 29 % používá PHP, 25 % TypeScript, 24 % C#, 20 % C++, 17 % C, 16 % Kotlin (vlastní jazyk JetBrains, dále o něm uvažuje 10 % respondentů), 11 % Swift a 11 % Ruby. Ze starších a relativně známějších jazyků/prostředí ještě stojí snad za zmínku tato čísla: 6 % R, 6 % Objective C, 6 % Scala, 5 % VisualBasic, 3 % Perl, 3 % Matlab, 1 % Delphi.
Go využívá aktuálně 18 % respondentů, před rokem to však bylo jen 8 %, nyní dalších 13 % soudí, že časem na tento jazyk asi přejdou, respektive že by se mohlo jednat o nejvýznamnější jazyk budoucnosti. K dominanci JavaScriptu lze dodat, že ale téměř nikdo jej nepoužívá jako jediný jazyk a minimum jako hlavní jazyk (17 %), totéž platí pro SQL (primární jazyk pro 19 % vývojářů, i když využívá 56 %) nebo programování v příkazových řádcích. Naopak u Javy je situace přesně opačná – méně vývojářů, ale relativně značná část z nich neprogramuje v ničem jiném. Java, Python a C# jsou mezi těmi, kdo je používají, nejoblíbenější – v tom smyslu, že vývojáři jsou spokojeni s vlastnostmi jazyka, respektive příslušných prostředí.
V rámci OS vývojáři pracují na Windows (57 %), MacOS (49 %) a Linuxu/Unixu (48 %) – z pohledu situace v ČR je samozřejmě překvapující obrovský podíl MacOS.
Na back-endu webových aplikací pracuje 60 % vývojářů, na front-endu 46 %, 23 % vyvíjí mobilní aplikace (z toho 83 % pro Android, 59 % pro iOS) a 12 % desktopové, 14 % knihovny/frameworky, 13 % pracuje v oblasti analýzy dat, 7 % se strojovým učením, stejný podíl vyvíjí pro vestavěná zařízení/internet věcí, 6 % nástroje business intelligence a 4 % hry.
Z dalších čísel: 80 % vývojářů používá nástroje pro spolupráci na zdrojovém kódu, 75 % standardní vývojové prostředí typu IDE, 71 % jednoduché desktopové editory kódu, (cloudové podoby prostředí IDE apod. editory zatím pouze 9 %), 83 % preferuje tmavé pozadí (dark theme; zajímavé je, že obliba tmavé vzrostla meziročně o 6 %), 45 % pracuje s nástroji pro nástroje Continuous Integration/Continuous Delivery. Z toho vyplývá, že DevOps apod. metody se tedy již využívají běžně. 57 % respondentů očekává, že práci vývojářů v budoucnu ze značné části nahradí umělá inteligence; ti, kdo pracují se strojovým učením, jsou nicméně k budoucímu přínosu umělé inteligence podstatně skeptičtější. A nakonec – i když zrovna programování vypadá jako činnost v pohodě realizovatelná z domova, tímto způsobem ve větší míře pracuje pouze 21 % respondentů průzkumu, naprostá většina zcela normálně dochází do zaměstnání.
