Logica: Evropa přežije i bez eura, soudí banky i ajťáci

Průzkum proběhl mezi zaměstnanci bankovního sektoru, konzultanty a poskytovateli technologických služeb. Vcelku odhalil, že 70 % respondentů nevěří, že by společná evropská měna euro mohla kvůli krizi spojené se státními dluhy přežít v současné podobě. Postoje k budoucnosti SEPA (Single Euro Payments Area, jednotná platební oblast eurozóny) jsou naproti tomu ale mnohem pozitivnější. Zajímavé je, že méně jednoznačné se v rámci průzkumu ukazují dopady současné situace na budoucnost směrnice PSD (Payment Services Directive, směrnice o platebních službách).

Již čtvrtý podobný průzkum v řadě

Čtvrtý průzkum State of the European Payments Marketplace (Situace na evropském platebním trhu) mezi více než 350 respondenty z 53 zemí ukázal rostoucí očekávání úspěchu SEPA. Jednalo se o největší analýzu svého druhu. Studii provedla organizace Financial Services Club a sponzorovala asociace Euro Banking Association a společnost Logica. Výsledky ukázaly, že respondenti kladou velký důraz na růst přeshraničních plateb v reálném čase.

„Trhy v Evropě byly v roce 2011 samozřejmě pod vlivem problémů v eurozóně, ale postup při zavádění SEPA a PSD byl překvapivě vnímán jako pozitivní,“ uvádí Chris Skinner, výkonný ředitel Financial Services Club. „Letos jsme v analýze vztahů mezi bankami a jejich firemní klientelou pokračovali a výsledkem bylo zjištění několika zajímavých rozdílů.“

„SEPA přináší pro klienty významné výhody, avšak pro banky znamená větší konkurenci, protože významně snižuje jejich příjmy z realizace plateb. Logicky tak vzniká potřeba na minimalizaci nákladů souvisejících se zpracováním SEPA transakcí na straně bank. Vedle nutnosti splnit legislativní požadavky je na straně bank v poslední době zřejmá i snaha hledat a poskytovat svým zákazníkům nové služby související se SEPA,” komentuje výsledky průzkumu Ladislav Vedral, Payments Practise Manager ve společnosti Logica CEE.

Chybí tlak na banky

Průzkum také zkoumal názory na rizika problémů s likviditou. 86 % dotazovaných zaměstnanců bank se shodlo na tom, že řešením by mohly být nové regulace i tlak na způsob, jak banky a další společnosti sestavují své účetní bilance. Výsledkem by mohlo být lepší řízení likvidity novým způsobem, které by mj. fungovalo prakticky v reálném čase.