Po DevOps prý jako další způsob vývoje a nasazování softwaru přijde NoOps. Tento režim má znamenat, že od vývojářů přichází nový kód přímo do provozní infrastruktury, prakticky bez potřeby lidských zásahů.
Termín se používá v i souvislosti s bezserverovou architekturou – což je trochu matoucí, protože servery zde samozřejmě existují, jsou ale v cloudu poskytovány natolik automaticky, že se o ně při nasazování aplikace netřeba starat. NoOps tedy zhruba znamená takovou úroveň abstrakce, kdy lze samotnou infrastrukturu již ignorovat. Což pro podnik např. znamená teoreticky nulové požadavky na údržbu/správu svého IT.
O NoOps viz také studie Deloitte: AI, prožitkový marketing a chytré IoT.
Joe McKendrick na ZDNet uvádí, že NoOps ale není proti DevOps takovou změnou, protože už DevOps bourá striktní oddělení vývojového procesu a produkčního prostředí/správy a přináší sebou možnost rychle uvádět nové služby. Hlavní přínosy získaly přísluší firmy už tím, že opustily starší metodiku „vodopádu“. Otázkou ale zůstává, co mají dělat firmy, které zatím mají pro oblast DevOps slabé iniciativy nebo je dokonce ani neodstartovaly. Mají pak vůbec zkoušet přecházet na NoOps a DevOps prakticky přeskočit? Je to jedno z možných řešení, záleží ale hlavně na tom, jakou odbornost mohou zaměstnanci firemního IT nabídnout.
NoOps není všelék a automatizované systémy pro provoz a nasazování softwaru bude stejně třeba nějak kontrolovat/monitorovat, alespoň v příštích 5 letech. Navíc DevOps v ideálním případě vede k tomu, že se podařilo získat maximálně rychlé, efektivně pracující a psychicky odolné vývojáře, vedoucí projektů i manažery, kteří dokáže rychle vyvíjet a dodávat služby, pracovat společně. DevOps má jako jeden z hlavních přínosů právě lidi, nejde přitom jen a automatizaci poskytování operačních systémů nebo databází. Firmy by tedy měly dát pozor, aby se při přechodu na NoOps nebo jiných změnách o některé z těchto hodnot zbytečně nepřipravily.
Stejně tak je ale pravda, že v DevOps se stále vývoj a provoz do určité míry překrývá a zpomaluje inovace; týmy pro NoOps už mohou být složeny prakticky jen z vývojářů. Firmy by proto měli zvážit, jak využít svých vysoce kvalifikovaných správců i pro režim NoOps, ať už jde o testování a zpracování výjimek, monitoring (i ten je ovšem v cloudu prakticky automatizován) nebo uvažování o koncepčních záležitostech („jak zařídit, aby aplikace obsloužila zákazníka ještě pohodlněji“ – prostě to, čemu se s oblibou říká práce s vyšší přidanou hodnotou, jakkoliv jde často o pojem trochu prázdný; proč by do takové kolonky neměla spadat i správa firemního serveru).