Dnes již není překvapující konstatování, že stát Izrael patří k předním zemím světa ve všech sférách IT průmyslu. Nebylo tomu tak ale vždy, jak k tomu vlastně došlo? Byl k tomu vlastně doslova přinucen ze dvou základních „tlaků“ z důvodů obrany a z nedostatku surovin a to včetně paliv. Více již ovšem v následujícím článku.
Malé srovnání
Hrubý domácí produkt (HDP) Izraele dosáhl v roce 2012 úrovně 242 mld. USD, což bylo 40. místo ze všech států světa. Na jednoho obyvatele činila hodnota 33 878 USD a tímto se Izrael umístil dokonce na 25. místě. Pro zajímavost Česká republika, která má o 2,4 mil. obyvatel více, je z hlediska celkového HDP za Izraelem (cca o 250 mld. USD méně).
Pár dalších čísel
O vyspělosti izraelské ekonomiky hovoří zejména její struktura a postavení vědy a techniky na tvorbě HDP. Přední místa nebo dokonce první místa mezi zeměmi světa má Izrael v těchto ukazatelích:
-
Z celkových 3,227 mil. ekonomicky aktivních je plných 260 tisíc, tj. 8 %, zaměstnáno v hight-tech oborech.
-
bezkonkurenčně první místo mezi státy světa zaujímá Izrael v procentuálních výdajích na vědu a techniku; celkové výdaje činily v roce 2012 cca 10 mld. USD, což činilo 4,2 % z celkových výdajů.
-
První místo Izrael zaujímá v poměrné zaměstnanosti vědců, techniků a inženýrů na 10 000 obyvatel tento ukazatel činí 140 a je daleko vyšší např. než v USA, kde dosahuje úrovně 85.
Historie
ITC Industries v Izraeli má mimořádné postavení. Území, kde je ITC koncentrován, se nazývá po vzoru v USA – Californie „Silicon Wadi“. Rozkládá se na území cca 6.000 km2 (cca 1/3 státu) a zahrnuje nejvíce obydlená města, resp. aglomerace s centrem v Tel-Avivu. Historie „Silicon Wadi“ (Wadi je v arabštině vyschlé říční údolí) sahá až k počátkům státu Izrael (14.5.1948) a následné první arabsko-izraelské válce.
Válka sice skončila vítězně, ale pro další rozvoj země byla nutná silná obrana opírající se o silný a výkonný průmysl. Mladá pracovní síla přicházející prakticky z celého světa přinášela nové myšlenky a nově vznikající university pak stimulovaly vývoj. Nejprve vznikal zbrojní průmysl (firmy Israel Aerospace a Elbit) a na něj pak postupně navazovaly civilní aplikace. Velký rozmach nastal v osmdesátých letech a po roce 1993 (Podepsání mírove dohody s Palestinci v Oslu), kdy došlo k celkovému zvýšení renomé Izraele. Impulzem byl taktéž nástup Internetu a prohloubený zájem o Izrael ze strany amerických ITC gigantů.
Největší izraelské ITC firmy s obratem nad 150 mil. USD (zahrnuty i joint-ventures s USA firmami)
Rank |
Název firmy |
Obrat (revenue) v mld. 2012 |
1. |
Amdocs (IT pro telekom.) |
3,5 |
2. |
Elbit (ITC pro aerospace ) |
2,8 |
3. |
Bezeg (telekom.) |
2,7 |
4. |
Comverse |
1,6 |
5. |
Check Point |
1,3 |
6. |
NICE Systems |
0,9 |
7. |
Orbotech (IT |
0,55 |
8. |
Melanox |
0,5 |
9. |
Ceragon |
0,45 |
10. |
Gilat |
0,25 |
11. |
Alvarion |
0,21 |
12. |
Radware (IT |
0,19 |
13. |
RAD Data |
0,16 |
14. |
Audio Codes |
0,16 |
Po vzoru zvl. „Silicon Valley“ vznikaly tzv. „start-up“ firmy podporované jak z vládních fondů, tak ze zdrojů „venture capital“. Následný exponenciální růst vedl k tomu, že v roce 2012 – 2013 působilo v „Silicon Wadi“ cca 4.000 start-up firem, z toho cca 3.000 z oborů ITC Industries.
Největší akvizice (nákupy) izraelských ITC firem firmami USA nad 0,2 mld.USD
Rank |
Název |
Název |
Velikost akvizice v mld. USD |
1. |
H.P. |
Mercury Interactive |
4,5 |
2. |
SanDisc |
M-Systems |
1,5 |
3. |
Google |
Waze |
0,97 |
4. |
Kodak |
Creo |
0,96 |
5. |
IBM |
Trusteer |
0,8 |
6. |
VeriFone |
Lipman |
0,79 |
7. |
BMC |
NewDimensions |
0,67 |
8. |
NCR |
Retalix |
0,65 |
9. |
eBay |
Shopping.com |
0,62 |
10. |
Cisco |
Intucell |
0,48 |
11. |
H.P. |
NUR Microprinters |
0,46 |
12. |
Apple |
Anobit |
0,39 |
13. |
H.P. |
Scitex Vision |
0,23 |
14. |
Cisco |
C-Cube |
0,2 |
V současné době je „Silicon Wadi“ světově uznávaným druhým ITC „Silicons“ po „Silicon Valley“. Ještě je zapotřebí doplnit, že zde působí přímo 70 tisíc vysoce kvalifikovaných odborníků (cca 1/3 počtu v Sillicon Valley), kteří se opírají o výzkumně vzdělávací university Weizman Institute of Science a Technion (Israel Institute of Technology). Statistiky hovoří o tom, že z výdajů na vědu a výzkum je cca 35 % určeno na ITC Industries.
Stoupající význam ITC Industries se projevuje i z hlediska ekonomického a to především ve vzrůstající hodnotě exportu, potažmo tvorbě HDP. Izraelské společnosti ITC se podílejí 20 % na celkovém exportu, nepřímo pak na dalších cca 20 %.
ITC v Izraeli v současné době procházejí následným vývojem:
- Firmy zůstávají stále izraelskými, ale jejich vývoj je omezen velikostí státu Izrael. Neznamená to však, že by zaostávaly.
- Dochází k akvizicím izraelských firem, zatím zejména ze strany technologických gigantů z USA, což se projevuje ve dvou rovinách. Izraelské ITC firmy se stávají globálními světovými hráči (i když jako filiálky USA ITC firem), ale zůstávají stále více či méně přítomny v Izraeli. Řada z globálních firem pak zakládá v Izraeli další filiálky a využívá zdejší vědeckou infrastrukturu.
- Izraelské ITC firmy se stávají „hnacím motorem“ celé ekonomiky Izraele.
Přehled nadnárodních korporací, které působí v Izraeli a jejich počet zaměstnanců v Izraeli nad 500
Rank |
Název korporace |
Počet zaměstnanců v Izraeli |
1. |
Intel |
7.200 |
2. |
H.P. |
6.000 |
3. |
IBM |
2.000 |
4. |
Marvell Technology |
1.600 |
5. |
Motorola |
1.500 |
6. |
Cisco Systems |
1.500 |
7. |
Micron Technology |
1.300 |
8. |
Applied Material |
1.200 |
9. |
EMC Corporation |
1.000 |
10. |
Siemens (SRN) |
900 |
11. |
SAP |
800 |
12. |
Microsoft |
750 |
13. |
Philips Electronic |
700 |
14. |
SanDisk |
650 |
15. |
Broad.com |
500 |
Malý rozlohou, velký potenciálem
Z dat je zřejmé, že se z Izraele stává technologická velmoc. Izrael jakoby kopíroval progres v „Silicom Valley“ a taktéž přirozeně s tímto centrem úzce spolupracuje a kapitálově a technologicky se propojuje. Dnes můžeme směle říci, že obě „Silicons“ již postupují prakticky společně a využívají výhody obou. Do tohoto procesu ale zasahují i jiná „Silicons“ z USA.
Z uvedeného je překvapivé, že prakticky malá země (rozloha 20 tis. km2, 8 mil. obyvatel) se stává v praktické rovině mocností. Je zajímavé, že Evropa potažmo EU za tímto trendem zaostávají, i když postupně nastává určitý obrat například u Velké Británie.
Ale podobně je tomu například také v Japonsku, Jižní Koreji a Číně, kde jsou výzkumné aktivity ITC řízeny převážně vládami s daným účelem, zajímavá situace je pak v Rusku. Je zde užší propojení ITC Industries s armádními aktivitami a výsledky výzkumů se v praxi aplikují jen v málo případech. ITC koncerny (Samsung, Sony) si dělají výzkumy samy a udržují si více méně své podnikatelské portfolio. V uvedených státech taktéž vzniká jen málo „starup“ firem, což je spojeno s mentalitou uvedených národů a s jejich společenskou organizovaností.
Dá se předpokládat, že uvedený trend v Izraeli bude nejen pokračovat, ale bude se prohlubovat. Z geopolitického postavení Izraele se dá předpokládat, že vedle spolupráce s USA poroste spolupráce s EU, potažmo i s ČR. Máme zde v Izraeli příklad, jak postupovat v rozvoji vpřed i jako relativně malá země.