Spuštění tohoto chatbota vzápětí vyvolalo doslova překotný závod mezi technologickými giganty ve vývoji podobných nástrojů. Alternativy ChatGPT tak uvedla řada dalších firem…
Výběr informací o vývoji umělé inteligence (AI) v souvislosti s nástrojem AI, chatovacím robotem ChatGPT, který zpřístupnila široké veřejnosti před půl rokem (30. listopadu 2022) americká organizace pro výzkum umělé inteligence OpenAI:
– Složité systémy algoritmů označované výrazem umělá inteligence v současnosti pronikají do mnohých oblastí lidské činnosti a stávají se běžnou součástí internetových či finančních služeb. Do centra veřejného zájmu se v poslední době dostává takzvaná generativní umělá inteligence, neboli technologie schopná vytvářet text, obrázky a další média na základě zadání, která dokáže podle jednoduchých pokynů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Díky obrovskému množství dat se podobně jako člověk učí jak odpovídat na podněty uživatelů.
– Nejpoužívanějším chatovacím robotem (chatbotem) na světě založeným na umělé inteligenci je koncem loňského roku zpřístupněný systém ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná společností Microsoft. Na vývoj ChatGPT firma přispěla miliardami dolarů. Podle dat analytiků je ChatGPT i nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací v historii, když dva měsíce od svého spuštění dosáhl hranice 100 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Letos na jaře pak firma představila pokročilejší model GPT-4, který odpovídá dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější. GPT-4 podle OpenAI mimo jiné dokáže vést lidskou konverzaci, skládat písničky a shrnovat dlouhé dokumenty. Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi.
– Spuštění tohoto chatbota vzápětí vyvolalo doslova překotný závod mezi technologickými giganty ve vývoji podobných nástrojů. Alternativy ChatGPT tak uvedla řada dalších firem, mimo jiné Google, který koncem března představil vlastního chatovacího robota Bard či čínské technologické firmy Baidu a Alibaba a Microsoft zapojil umělou inteligenci i do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge. Na vývoji umělé inteligence v současnosti pracuje i Apple. Odborníky je ceněný také vyhledávací chatbot Perplexity, který v reálném čase prohledává internet, zobrazuje použité zdroje a umožňuje zdarma přístup k GPT-4. Jiné programy fungující na stejném principu mohou generovat obrázky jako například Midjourney, který umožňuje uživatelům vytvářet obrázky na základě krátkých pokynů, nástroje jako Whisper nebo Trint zase přepisují mluvené slovo. Nástroje AI umějí ale i generovat a analyzovat programovací kód.
– V souvislosti s vyhledáváním v chatbotech se používá termín prompt, tedy přesné vstupní zadání. Správně formulovaný prompt umožňuje vygenerovat ucelenou odpověď na rozdíl od klasických vyhledávačů, které po zadání dotazu generují relevantní odkazy. Stále více žádanými se v oblasti informačních technologií stávají tzv. prompt inženýři, tedy specialisté na tato přesná zadání a lidé, kteří chtějí efektivně komunikovat s AI podstupují školení a učí se prompty psát.
– Popularita ChatGPT rozvířila veřejnou debatu o přínosech a etických a společenských následcích umělé inteligence. Zatímco část širší veřejnosti i vědců hodnotí umělou inteligenci pozitivně a považuje ji za užitečný nástroj pro zrychlení a zefektivnění mnoha pracovních činností, řada laiků i odborníků poukazuje na nutnost kontroly systémů AI, neboť se vyvíjí rychleji než se očekávalo. Více než tisícovka akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence včetně miliardáře a majitele Twitteru Elona Muska v prohlášení, který v březnu zveřejnila nezisková organizace Future of Life, volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.
– Mezi problémy, o kterých se v souvislosti s umělou inteligencí hovoří, patří zejména ochrana osobních údajů a v této souvislosti se stále více zkoumá, jak ChatGPT a další programy, které inspiroval, spravují stovky milionů dat uživatelů. Ta se běžně používají ke zlepšení nebo „trénování“ AI. Problémem také může být vliv AI na šíření dezinformací a k tomu se vztahující potíže s rozpoznáváním vygenerovaného obsahu. Například šéf Twitteru Musk v dubnu uvedl, že spustí platformu AI, kterou nazývá „TruthGPT“ (pravdivý GPT), aby se odlišil od umělé inteligence, kterou nabízí Microsoft a Google. Společnost OpenAI podporovanou Microsoftem šéf Twitteru kritizoval za „trénování umělé inteligence ve lhaní“. Podle Evropské policejní organizace Europol by zločinci mohli využít ChatGPT a další chatovací roboty k podvodům a dalším kriminálním aktivitám.
– Samostatnou kapitolou je otázka autorských práv při využívání AI. Umělci ve Spojených státech již podali první žaloby proti AI generující obsah s využitím jejich děl. Žalují skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“. Experti se domnívají, že AI není vlastníkem obsahu, ani jeho autorem, ani odpovědným subjektem. Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem – pokud jsou veřejně přístupná. Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže. Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“. Díla vygenerované AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.
– Systémy umělé inteligence mohou být podle odborníků srovnatelné s lidmi ve vykonávání určitých úkonů, proto panují obavy také z toho, že by AI mohla nahradit člověka na řadě pracovních míst, především tam, kde je možné většinu pracovních úkonů zautomatizovat. Jedná se zejména o administrativní profese a například podle zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by AI mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle této zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by však rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity. Šíření umělé inteligence totiž již nyní zvyšuje poptávku po pracovních místech včetně datových analytiků a vědců, kteří s touto technologií pracují a vytvářejí osvědčené postupy na pracovišti.
– Vlády a regulatorní orgány po celém světě nezvládají s vývojem umělé inteligence držet krok, což přispívá k varováním ohledně potenciálních úskalí nové technologie. Řada států volá po nutnosti regulace umělé inteligence na národní i mezinárodní úrovni. Rovněž šéf společnosti OpenAI Sam Altman řekl při nedávném slyšení v americkém Kongresu, že vládní opatření budou „klíčová“ při snaze omezit rizika spojená s využíváním umělé inteligence. Altman mimo jiné podpořil myšlenku mezinárodní organizace, která by v dané sféře vytvářela standardy, přičemž nabídl přirovnání k regulaci jaderných zbraní.
– První západní zemí, která zakázala používání ChatGPT, se na začátku dubna stala Itálie, která tak učinila kvůli obavám z porušování ochrany osobních údajů. Italský úřad pro ochranu osobních údajů následně představil podmínky pro obnovení provozu systému. Požadoval například, aby firma na svých internetových stránkách zobrazovala upozornění, v němž vysvětlí metody a logiku zpracování údajů, a předložila plán na zavedení systému ověřování věku, který bude muset umět vyloučit, aby měli ke službě přístup lidé mladší 13 let či nezletilí bez souhlasu rodičů. Po vyřešení těchto problémů Itálie znovu umožnila používat ChatGPT od konce dubna.
– Británie uvedla, že se místní úřad pro tržní hospodářskou soutěž začíná zabývat příležitostmi a riziky AI a prozkoumává pravidla soutěže a opatření na ochranu spotřebitelů. Francouzský parlament v březnu schválil kontroverzní novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu v souvislosti s pořádáním letních olympijských her v příštím roce v Paříži. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL zároveň v dubnu uvedl, že vyšetřuje několik stížností na ChatGPT z důvodu porušení ochrany soukromí. Vyšetřování ChatGPT z důvody možného porušení ochrany osobních údajů zahájilo i Španělsko a na nutnost hledání regulačních opatření v souvislosti s AI poukazuje také Irsko, Austrálie či Japonsko.
– Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena žádá veřejnost o připomínky k možným opatřením týkajícím se odpovědnosti za systémy umělé inteligence a podle viceprezidentky Kamaly Harrisové mají ředitelé technologických gigantů „právní odpovědnost“ zajistit bezpečnost svých produktů založených na umělé inteligenci. V americkém Kongresu však podle agentury AP zatím nic nenasvědčuje tomu, že by zákonodárci na federální úrovni měli připravit soubor pravidel pro využívání AI. Čínský úřad pro správu kyberprostoru (CAC) představil návrh opatření pro systémy umělé inteligence s tím, že chce, aby firmy předkládaly úřadům posouzení bezpečnosti předtím, než svou nabídku spustí pro veřejnost.
– Evropská unie (EU) by chtěla mít jako první na světě komplexní právní rámec, který umožní regulaci umělé inteligence. Evropská komise již před téměř dvěma lety navrhla pravidla pro zákon o umělé inteligenci, podle něhož mají být nástroje tohoto typu klasifikovány podle vnímané míry rizika, od nízké po nepřijatelnou. Nyní se EU přibližuje k přijetí „aktu o umělé inteligenci“. Europoslanci chtějí výslovně zakázat rozpoznávání emocí, profilování s pomocí AI k policejním účelům nebo zneužívání biologických údajů ze sociálních sítí. Členové příslušných výborů navrhli také zahrnout povinnosti pro poskytovatele služeb AI zajistit bezpečnost, zdraví lidí a respektování zákonů. Povinná by podle nich měla být i registrace v databázi EU. Výbor pro vnitřní trh a Výbor pro občanské svobody EU v květnu odsouhlasily návrh legislativy, na zasedání v červnu přijme svůj postoj plénum Evropského parlamentu. Dalším krokem pak bude jednání s členskými země o finálním znění pravidel.
