Počet vyhlášených IT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 procenta a hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 procenta, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 procenta. To jsou některé zajímavé závěry semináře „Fórum veřejné zakázky kvalitně“, který se včera uskutečnil na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu. Na jedné straně je zde patrná úspora, je to ale opravdu správně? Ministr průmyslu a obchodu a Obchodní komora ČR si myslí něco jiného.
Hodnota všech (tedy nejen IT) vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 zaznamenala meziročně pokles o 9,2 procenta. Při srovnání období od dubna do prosince 2012 a 2011, tedy poté co novela zákona o veřejných zakázkách vstoupila v platnost, se stejným obdobím roku 2011, celková hodnota vyhlášených zakázek poklesla téměř o polovinu (pokles o 47,4 %). Počet vyhlášených zakázek srovnáním období duben až prosinec spadl o 27,8 procenta. Všechny výše uvedené údaje vyplývají ze závěrů Studie dopadů novely zákona na ekonomiku ČR 2013, která byla včera na semináři prezentována.
„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ myslí si o současném stavu Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu (ODS).
Ze sledovaných sektorů – stavebního, projekčních prací a ICT – měla novela zákona o veřejných zakázkách nejvýraznější vliv na stavební zakázky. Za období duben až prosinec 2012 se počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 procenta, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 procenta. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard korun.
Jak si vede „černá díra na veřejné peníze“, aneb veřejné TELCO a IT zakázky
Počet vyhlášených ICT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 procenta, hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 procenta, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 procenta. „Vize zákona se bohužel nenaplnila. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků. V mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné,“ vypočítává nedostatky novely zákona Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
Hospodářská komora i MPO jsou tentokrát za jedno
Po změně některých pasáží zákona o veřejných zakázkách volá dlouhodobě i Hospodářská komora České republiky (HK ČR). „Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky,” tvrdí Petr Kužel, prezident HK ČR.
Kraje jsou otráveny vzrůstající administrativou
Podle hejtmanů je hlavním dopadem novely zákona zvýšená administrativa a časová náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což samozřejmě znamená vyšší náklady. Podle většiny oslovených hejtmanů tak novela spíše brzdí ekonomický rozvoj kraje.
„Novela zákona o veřejných zakázkách bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,“ myslí si Michal Hašek, předseda Asociace krajů České republiky.
Na transparentnost zadávacích řízení novela podle hejtmanů zásadní vliv neměla. Naopak měla vliv na to, že kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.