Reálný dopad novely zákona o veřejných zakázkách: klesá počet i cena, je to ale dobře?
Počet vyhlášených IT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 procenta a hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 procenta, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 procenta. To jsou některé zajímavé závěry semináře „Fórum veřejné zakázky kvalitně“, který se včera uskutečnil na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu. Na jedné straně je zde patrná úspora, je to ale opravdu správně? Ministr průmyslu a obchodu a Obchodní komora ČR si myslí něco jiného.
„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ myslí si o současném stavu Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu (ODS).
Ze sledovaných sektorů – stavebního, projekčních prací a ICT – měla novela zákona o veřejných zakázkách nejvýraznější vliv na stavební zakázky. Za období duben až prosinec 2012 se počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 procenta, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 procenta. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard korun.
Jak si vede „černá díra na veřejné peníze“, aneb veřejné TELCO a IT zakázky
Přečtěte si také
Hospodářská komora i MPO jsou tentokrát za jedno
Přečtěte si také
Kraje jsou otráveny vzrůstající administrativou
Přečtěte si také
„Novela zákona o veřejných zakázkách bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,“ myslí si Michal Hašek, předseda Asociace krajů České republiky.
Na transparentnost zadávacích řízení novela podle hejtmanů zásadní vliv neměla. Naopak měla vliv na to, že kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.
Komentáře
#1
Jako správce sítě v jedné nemocnici připravuji podklady pro výběrová řízení. Zbytečné papírování a přebujelá administrativa je věc kterou rád nemám, ale zde se jí bohužel nevyhnu. Děsí mne však, že mám odpovědnost za chod počítačové sítě, bez níž se dnes už ani krev pacientovi na sál nedá objednat, ale nemohu si vybrat jaké technologie v síti budou. Většina firem se snaží mít síť postavenou na produktech několika málo výrobců (např. servery HP, Switche Cisco atd..)kvůli vzájemné kompatibilitě, jednoduchosti údržby, sjednocení správy. Jenže to jak je tento zákon postaven to dosti ztěžuje, ne-li znemožňuje. Představme si to na autech. Potřebuji koupit Auto velikosti oktávky, kombíka. Oktávka by byla ideální, protože vozový park máme postavený na škodovkách, tudíž máme nasmlouvaný levnější servis a jezdíme na jedno místo.
Ve výběrovce mohu zmínit, že chci osobní auto, ale již nesmím říci že chci oktávku, nesmím říci výkon motoru, mohu popsat výbavu ale nesmím zmínit nic co nemá konkurence, nemohu chtít ani volbu mezi benzin/diesel (výběrem jednoho prý diskriminuji všechny ostatní). No a pak dostanu to co mělo nejnižší cenu (TCO státnímu aparátu nic neříká), šlapohyb na čtyřech kolech, který má servis ve městě vzdáleném 200km. U aut by to možná ještě nebyl takový problém, ale IT technologie jaksi musí spolupracovat, což při koupi pár takovýchto bastlů začně brzy drhnout. Spoustu času spotřebuji na takovéto byrokratické srač.. a pak má být státní aparát výkonný že. Dám příklad. Když jsme kupovali značkové počítače (DELL, HP) stály sice o 20-30% více než ty levnější neznačkové, ale potřebovali jsme polovinu lidí na jejich údržbu, protože prostě držely a závady byly minimální. Teď se kupuje to nejlevnější, jenže na platech lidí se vydá nepoměrně více, protože jsou závady mnohem častější. Pokud jsou otěže příliš přitažené znemožňuje to jakýkoliv pohyb a škodí to. Na druhou stranu chápu, pokud se otěže povolí, objeví se spousta vyčůraných lidí, kteří toho hned zneužijí a nahrajou kámošovi kšeftík. Kde je tedy ta správná míra? Těžko řici.
