Návrat do kanceláří po koronaviru nemusí přinést změny jen kvůli přetrvávajícím medicínským omezením, respektive tomu, že někteří lidé budou alespoň částečně dál pracovat z domova. Kanceláře lze při této příležitosti i dále optimalizovat. Některé prvky kanceláří sice pro podnik znamenají úspory a mají podporovat spolupráci, na druhé straně ale lidi ruší a stresují. Skutečný dopad na efektivitu různých typů prostředí (např. open space) i metod práce (např. activity-based working) je pak velmi sporný.
Výzkumníci nyní zkusili vliv těchto faktorů změřit za pomoci umělé inteligence. Tým z RMIT University a firmy Arup sledoval účastníky pokusu v kancelářích po dobu dvou týdnů. Na různá místa byly rozmístěny senzory měřící úroveň hluku, teplotu, tlak a další parametry vzduchu, vedle toho i elektromagnetická pole. Dále byli zaměstnanci detailně sledováni a průběžně vyplňovali, jak jsou schopni se soustředit i svou celkovou spokojenost – a celou řadu dalších informací. Umělá inteligence pak měla v souboru poněkud nesourodých dat najít relevantní závislosti.
Jako významný faktor ze studie nepřekvapivě vyšla teplota, dále ale i místo. Lidé mají často oblíbené místo, kde se dokáží soustředit a pracuje se jim dobře: může to být třeba u okna nebo vedle kuchyňky, nebo nedaleko od šéfa, jinde se se cítí neklidní; může jít jak o konkrétní místo, tak částečně i o typ místa. Různé dynamické modely sdílených kanceláří, kdy lidé pokaždé dostanou přiděleno jiné pracoviště nebo se v průběhu dne stále stěhují, tedy z výzkumu vycházejí jako nevhodné. Mimo oblíbené místo jsou pak zaměstnanci zvlášť citliví na jakoukoliv další drobnosti, třeba už jen mírnou odchylku teploty. Většině lidí vadila teplota pod 22,5 °C, v soustředění rušila především odpoledne. Dopoledne se lidé dokázali soustředit hlavně v závislosti na tom, jak dobře se vyspali (k tomu lze přihlédnout při stanovení začátku pracovní doby, respektive času, do kdy musí dorazit všichni).
Soustředění rušily také různé schůze a mítinky, ať už šlo o jednání formální a předem připravená nebo neformální a ad-hoc. Pět takových setkání už je kritických, nicméně v tomto ohledu se od sebe lidé výrazně lišili, některým třeba neformální setkání nevadila nebo dokonce pomáhala. Elektromagnetická pole žádný pozorovatelný vliv neměla. Soustředění narušovaly vysoké koncentrace oxidu uhličitého (poznámka: zde ovšem je otázka, zda to nebylo spíše kvůli příliš velké koncentraci lidí, čehož je právě vydýchaný vzduch následkem). Každopádně se ukazuje, že pro kvalitu kanceláře je velmi důležitý systém vytápění, klimatizace a ventilace, možná i přítomnosti pokojových rostlin. A také se potvrzuje, že chytré systémy by mohly lidem pomáhat pracovat efektivněji i řadou dalších způsobů – třeba jim navrhovat, kdy si mají udělat přestávku, nebo i doporučit změnu rozmístění lidí v kanceláři apod.
Mohammad Saiedur Rahaman et al, An Ambient-Physical System to Infer Concentration in Open-plan Workplace, IEEE Internet of Things Journal (2020). DOI: 10.1109/JIOT.2020.2996219
Zdroj: RMIT University/TechXplore.com a další
