Boj proti globálnímu oteplování, který lze spíše volně přeložit, jako boj za snižování spotřeby energií a tím i emisí CO2 se dnes odehrává naprosto v každém odvětví. Ekologie a ekonomie jdou totiž ruku v ruce, zejména v IT, kde každý uspořený Watt u serveru se vrátí i v úsporách za chlazení. Nejvíc však neušetříte s moderními zdroji s vysokou účinností, ale s cloudem.
Úspory z rozsahu fungují i v ekologii
Ve světě serverů jde ekologie a ekonomie ruku v ruce a platí to i v opačném gardu. Provozní náklady IT infrastruktury totiž ve skutečnosti převyšují samotné pořizovací náklady. Zajištění zálohy napájení, chlazení, ostrahy a elektřiny pro napájení této infrastruktury ve skutečnosti v pětiletém horizontu stojí víc, než samotný nákup provozovaného serveru. Běžná firma s těmito vedlejšími náklady přitom dokáže udělat jen máloco. Nedosáhne totiž potřebných úspor z rozsahu. V případě obrovského datacentra pro cloudové aplikace je ale vše jinak – optimalizují se jak samotné pořizovací náklady, tak i všechny zbylé složky – spotřeba energie, provozní náklady datového centra a ve stovkách tisíc provozovaných serverů se rozpustí i pořizovací náklady na samotné datové centrum. Podtrženo a sečteno – v pětiletém horizontu přijde provozovatele datacentra poskytnutí stejného výpočetního výkonu podstatně levněji, než libovolně velkou firmu v ČR.
Datacentra snižují ekologickou zátěž všude
Provozovatelé velkých datacenter, jako je třeba to, které má Microsoft v Dublinu, si tak mohou dovolit investovat obrovské prostředky do inteligentní ekologičtějších a ekonomičtějších řešení takřka čehokoliv, včetně samotné infrastruktury. Microsoft tak kupříkladu zjistil, že je pro servery nejlepší využívat 2,33 GHz procesory, protože nabízejí nejlepší poměr mezi výkonem a spotřebou (a tím i emisemi CO2). Už chytrou volbou konfigurace svých serverů, které navíc byly oproštěny o jakékoliv nadbytečné komponenty (tj. jsou speciálně navrženy právě pro datacentra Microsoftu) firma ušetřila peníze, spotřebu i objem generovaného odpadního tepla. Tyto speciálně navržené servery totiž postrádají optické mechaniky, expanzní sloty pro paměti a zásuvné karty i další nadbytečné komponenty. Mají zkrátka jen to, co bude skutečně potřeba.
Dalších výrazných úspor energie a emisí CO2 je dosaženo samotným umístěním datových center. Ty v Evropě jsou v Dublinu a Amsterodamu, kde panuje celoročně mírné klima s relativně nízkou vlhkostí ovzduší. Toho třeba dublinské datacentrum využilo k nasazení důmyslného systému chlazení venkovním vzduchem využívajícího adiabatického jevu. Klimatizace se tak spouští jen na několik málo nejteplejších dní v roce. Díky tomuto systému pak dublinské datacentrum dosahuje 38 % úspory za energii a také úspory 18 milionů litrů vody měsíčně. Kromě toho servery uvnitř datových center Microsoftu jsou navrženy pro provoz při vyšších teplotách, díky čemuž je možné snížit náklady i energii spotřebovanou na chlazení.
U datacenter je nejdůležitější PUE
PUE neboli Power Usage Effectivness je ukazatel, který sleduje podíl celkového příkonu datového centra (včetně osvětlení, chlazení, případného topení v kancelářských prostorách, napájení pro EZS/EPS a kamerové systémy a tepelných ztrát záložních zdrojů napájení) k souhrnnému příkonu samotné IT infrastruktury. Datové centrum v Dublinu v ukazateli PUE (Power usage effectiveness) dosáhlo hodnoty 1,25.
Průměrná hodnota, které obvykle datová centra dosahují, je přitom 2,0. Všechna datová centra Microsoftu pak dosahují průměrné hodnoty 1,55 s tím, že v roce 2012 chce Microsoft celosvětově dosáhnout hodnoty 1,125. Už dublinské datacentrum přitom díky všem výše uvedeným úpravám spotřebuje přibližně o 50 % méně energie než tradiční datová centra se stejným výpočetním výkonem a výrazně méně, než by spotřebovaly tisíce serveroven umístěných samostatně v nejrůznějších budovách po celé Evropě, včetně jižních států, kde je spotřeba energie na chlazení během letních měsíců výrazně vyšší než v Irsku nebo Nizozemsku.
Čím větší firma, tím přísnější dohled
Zatímco o ekologii a ekonomii provozu serverovny se zajímá málokterá firma, u velkých datových center pro cloud je to naopak téma číslo jedna. Ať už proto, že sám provozovatel chce minimalizovat provozní náklady, nebo proto, že výstavba takového datového centra prochází nejprve studií vlivů na životní prostředí EIA (v USA se nazývá US NEPA) a je i pod drobnohledem okolních obyvatel, ekologických organizací i samotných zákazníků. Právě z tohoto důvodu Microsoft svá dvě datacentra v Evropě budoval přesně v souladu s EU Code of Conduct for Green Data Centers, který mimo jiné obsahuje současné tzv. „best practices“ z oblasti ekologického provozu datových center.
Cloud computing tak aktivně přispívá k nasazování řešení co nejšetrnějších k přírodě a zároveň je obrovským stimulem pro výzkum a vývoj právě v této oblasti. Kupříkladu Microsoft má dokonce pro tuto oblast vyčleněn speciální tým v rámci Global Foundation Services, jehož jediným úkolem je starat se o minimalizaci dopadů provozu jeho datacenter na životní prostředí.
Více o problematice ekologie provozu datových center se také dozvíte na www.globalfoundationservices.com/environment.
