Cybersquatting, tedy registrování domén s názvy cizích obchodních značek, je na vzestupu a společnosti nebo slavné osobnosti s tímto problémem musí bojovat stále častěji. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) v loňském roce řešila 2 329 případů, což je osmiprocentní nárůst oproti roku 2007. Na situaci v Česku jsme se zeptali sdružení CZ.NIC, které spravuje registr doménových jmen .CZ.

Cybersquatteři registrují a následně výhodně obchodují s doménami obsahující názvy již existujících obchodních značek. Uživatelé internetu, kteří hledají web nějaké společnosti, známé osobnosti či produktu a neznají jeho přesnou adresu, se pak mohou dostat na stránky, které s nimi nemají nic společného. Nezřídka se pak také stává, že jde o nebezpečné stránky obsahující škodlivé kódy.

Nejčastěji si na cybersquatting stěžují farmaceutické společnosti, kvůli internetovým stránkám nabízejícím prodej léků s ochrannými známkami. Terčem častých útoků jsou však také oblasti bankovnictví a financí, telekomunikací nebo maloobchodní prodejci či restaurace.

V roce 2008 zaznamenala Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) 2 329 stížností, což představuje meziroční nárůst o 8 procent. Ve sporu se ocitly například doména odkazující na olympijské hry v Madridu konané v roce 2016, společnost BBC, Yaleovu univerzitu či přístroje Blackberry. Z celebrit se rozhodla o doménu se svým jménem bojovat herečka Scarlett Johanson.

Situace v Česku není příliš hrozivá

Spory o doménová jména se objevují i v České republice, i když v mnohem menší míře. „Od roku 2000 evidujeme něco přes sto soudních sporů,“ řekla ITBiz.cz Zuzana Durajová ze sdružení CZ.NIC, spravující domény nejvyšší úrovně .CZ. Podle ní jde většinou o spory, ve kterých je sdružení jednou ze stran nebo o nich bylo informováno.

Obrana proti cybersquattingu přitom není jednoduchá. „Kromě včasné registrace je to pozornost při zadávání samotného požadavku na registraci a spolehlivý výběr obchodního partnera, jehož prostřednictvím je registrace prováděna,“ říká Zuzana Durajová. V neposlední řadě je to také aktualizace údajů, na které je doména zaregistrována. Situace, kdy je doména, která nebyla svým držitelem prodloužena, zaregistrována jiným subjektem, totiž nejsou ojedinělé. „A to ani přes několik typů upozornění, která CZ.NIC rozesílá,“ dodává Durajová.

Významnou úlohu při řešení již existujících problémů sehrálo v roce 2004 zařazení veřejné rozhodčí nabídky do pravidel registrace doménových jmen. Díky tomu je spory o domény možné řešit nejen u obecných soudů, což je časově velmi náročné, ale také u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky. „Spory mohou být od roku 2007 vedeny i on-line, na podobném principu jako spory o doménová jména s koncovkou .eu,“ uzavírá problematiku obrany Durajová.