Tuzemské firmy jsou pozadu v činnostech souvisejících se vzděláním členů podnikového TOP managementu. Slabinou firem v Česku je nekoncepční přístup a podcenění potřeby dlouhodobého charakteru vzdělávání. K takovým zjištěním dospěla poradenská společnost Deloitte v průzkumu realizovaném ve spolupráci s Institutem členů správních orgánů (CIoD).
Realizované šetření bylo zacíleno na správu a řízení společností. Průzkum pojmenoval tři základní složky corporate governance v České republice. jedná se o funkce představenstva, dozorčí rady a dále interního auditu. Tyto funkce se vyskytují v podstatě u všech oslovených společností.
Firmy neinvestují do vzdělání managementu
Podcenění vzdělání firemních špiček
Studie definovala podstatné zjištění o tom, že firmy v tuzemsku neinvestují do uceleného a dlouhodobého vzdělávání zástupců nejvyšších podnikových složek. Problém je podle Deloitte patrný především u členů představenstva a dozorčí rady. Podle komentáře Martina Smekala, partnera společnosti Deloitte, nemůže forma jednorázového nekoncepčního školení přinést ten správný výsledek. Společnosti, které pravidelně vzdělávají své členy řídících orgánů jsou z odvětví telekomunikací a bankovnictví.
„Zkušenosti, které máme z kurzů pořádaných The Czech Institute of Directors (CIoD) nám potvrzují, že členové správních orgánů jsou velmi často překvapeni tím, co by měli znát a za co jsou právně odpovědní“, podotýká Monika Zahálková, výkonná ředitelka CIoD.
Martin Smekal označil za překvapující odhalení průzkumu fakt, že 45 % společností, na které se od letošního roku vztahuje požadavek zákona o auditorech na zřízení výboru pro audit, vůbec nemá výbor pro audit zřízen. Dalším zajímavým zjištěním je, že náplň činnosti výborů pro audit se mezi respondenty relativně významně liší. To prý může být znakem toho, že výbory pro audit jsou v prostředí České republiky, na rozdíl od jiných zemí v EU, stále ještě víceméně neznámým nástrojem správy a řízení společností.
V průzkumu Deloitte se také ukázalo, že některé společnosti nahrazují výbor pro audit jiným orgánem – nejčastěji dozorčí radou, představenstvem nebo interním auditem mateřské společnosti. Což ve světle stávající legislativy není dostatečné.
Smekal ještě ve zprávě dodal, že důraz by měl být v dnešní ekonomicky nestabilní době kladen zejména na nastavení interních kontrolních mechanismů. Tento nástroj je mimo jiné klíčový předpoklad pro minimalizaci dopadů ekonomické krize.
