Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Vzhledem ke změnám v geopolitické situaci EK zvažuje rozšíření svých satelitních kapacit pro zlepšení podpory geoprostorové zpravodajské podpory bezpečnosti,“ řekl Kubilius.
Nový systém by měl podle komisaře umožnit rychlejší detekci hrozeb, například pohybu vojenských jednotek, a usnadnit koordinaci vojenských operací. Kubilius uvedl, že stávající program Copernicus, zaměřený na monitorování klimatu a přírodních katastrof, poskytuje aktualizace přibližně jednou za 24 hodin, což je pro vojenské účely nedostačující. Podle něj nejvyspělejší komerční systémy dokážou sledovat cíle s aktualizací každých 30 minut.
„Jsme si vědomi, že tento projekt bude nákladný a potrvá roky, než se vybuduje, a proto se ptáme členských států, zda chtějí dočasné komerční řešení,“ uvedl Kubilius. Cílem podle něj je vytvořit službu pro pozorování Země s pokročilými technologiemi a vysokou dostupností dat. Systém by měl operovat na nízké oběžné dráze a vyžadoval by rozmístění desítek satelitů.
Plán EK je součástí širšího úsilí o posílení obranné autonomie členských států. Komise letos dokončí program Govsatcom, který propojí systémy jednotlivých členských zemí, a současně zahájí provoz vlastního satelitního širokopásmového systému IRIS². Kubilius zdůraznil, že EU identifikovala klíčové oblasti závislosti na USA, mezi které patří například tankování za letu nebo systémy včasného varování.
EK již dříve představila plán na úvěry pro členské státy do výše až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat financování zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
Kubilius dodal, že EU bude prioritně nakupovat zbraně od evropských výrobců, přičemž do této kategorie chce zahrnout i Norsko a případně Spojené království. Zvažuje se také možnost nákupu zbraní přímo z Ukrajiny.
Raketa Ariane 6 v březnu vynesla do vesmíru francouzský vojenský satelit CSO-3. Podle agentury AFP státy EU disponují jen desítkou vojenských satelitů, což je výrazně méně než Spojené státy a Čína.
Poté, co Kyjev kývl na americký návrh 30denního příměří, obnovila Trumpova administrativa dodávky vojenské pomoci Ukrajině i sdílení zpravodajských informací, které předtím přerušila. Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“.
