Při samozřejmosti jejich dnešního používání se ani nechce věřit, že esemesky jsou s lidmi na světě „pouhých“ 30 let. Úplně první z nich obsahovala přání „Merry Christmas“ (Veselé Vánoce), a odeslal ji 3. prosince 1992 programátor Neil Papworth, zaměstnanec IT společnosti Sema Group, svému kolegovi Richardu Jarvisovi, který se právě účastnil firemního předvánočního večírku. Přenos zprostředkoval britský mobilní operátor Vodafone a Jarvis si vzkaz přečetl na dvoukilovém mobilním telefonu Orbitel 901. Od té doby esemesky zlepšují komunikaci mezi lidmi a byť jim dnes konkurují jiné formy komunikace na sociálních sítích či pomocí aplikací WhatsApp či Viber, zůstávají stále populární.
“V té chvíli jsme necítil nic převratného,“ uvedl Papwoth k události později. “Byla to jen součást mé práce a chtěl jsem se ujistit, že software, který jsme vyvíjeli víc jak rok, funguje dobře.“ Krátce nato mu z večírku zavolali, že zpráva došla v pořádku, neboť samotné mobilní telefony ještě nedokázaly na zprávy odpovídat.
Rok nato uvedla společnost Nokia na trh první mobilní telefon s možností psaní SMS (short message service, služba krátkých vzkazů), a s typickým pípnutím, které ohlašovalo příchod zpráv. Jejich velikost byla omezena na 160 znaků a daly se posílat pouze v rámci jedné mobilní sítě. Přenos mezi všemi sítěmi navzájem byl uživatelům dovolen až v roce 1999. Velikost 160 znaků za jednu SMS zůstala dodnes a pokud ji člověk překročí, platí za dvě zprávy. Dříve byly tyto zprávy posílány zvlášť, dnes se díky vyvinutým technologiím objevují jako jedna zpráva, ale zpoplatněny jsou stále jako více zpráv.
Textování jako prostředek běžné komunikace se rozšířilo se zavedením prediktivního slovníku T9 společnosti Tegic, který napomáhal rychlejšímu psaní, a také s předplacenými kartami, které původně umožňovaly posílat SMS zprávy zdarma a líbily se mladým lidem. Kvůli omezenému prostoru a obtížnosti psaní na numerické klávesnici byl vyvinut celý „slovník“ zkratek a slangových slov, který se rozšířil na veškeré textování pomocí internetu. K takovým zkratkám patří například LOL (laughing out loud, směju se nahlas) a znaky, vyjadřující nejrůznější emoce. Z těch se později vyvinuly i smajlíky – grafické obrázky jednotlivých emocí, které jsou dnes v této komunikaci hojně používány.
Někteří výrobci mobilů přišli s vylepšenou verzí esemesek, označovanou jako EMS. Jejich prostřednictvím bylo možné přenášet i jednoduché obrázky či krátké melodie. Ne každý mobil si však s těmito zprávami dokázal poradit a EMS se proto nikdy příliš nerozšířily. Dalším pokusem operátorů a výrobců telefonů o alternativu ke klasickým textovkám jsou multimediální zprávy MMS. Ty umožňují posílat obrázky či hudbu podobně jako e-mailem.
Služba SMS byla tedy v mobilních sítích GSM spuštěna v roce 1993 a o dvanáct let později už bylo na celém světě za jediný rok odesláno více než bilion esemesek. V roce 2010 proletělo éterem kolem pěti bilionů zpráv a v roce 2015 to bylo 8,3 bilionu textovek. Dnes pošlou lidé podle magazínu Forbes asi 23 bilionu SMS zpráv denně.
Zdatné konkurenty mají dnes esemesky v podobě sociálních sítí jako Facebook, Snapchat nebo Instagram, ale také aplikací pro komunikaci prostřednictvím datových přenosů jako WhatsApp, Messenger, Viber či Telegram. Jejich výhodou je hlavně cena – kromě poplatku za data jsou totiž zdarma a v zahraničí se u nich neplatí roaming. Například ve věkové skupině od 16 do 24 let vzrostlo podle studie Organizace evropských regulátorů elektronické komunikace v roce 2021 textování po internetu o 52,7 procenta, zatímco používání esemesek kleslo o 29 procent.
Esemesky však stále zůstávají ve hře a mají i další využití. Takzvanými prémiovými SMS je možné platit za služby či zboží. Takto lze v řadě českých měst koupit například lístek na MHD, hradit regulační poplatky ve zdravotnictví nebo posílat drobné částky na charitu. Systém esemesek někdy využívají i úřady, kde se díky odběru rychlých zpráv občané dozvědí o náhlých haváriích i plánovaných odstávkách vody, elektřiny či jiných službách. Esemesky se využívají i k reklamě a slouží jako nástroj k ověřování identity, například u bankovních účtů.
Tři desítky let psaní SMS zpráv se však podepisují i na zdraví uživatelů, kteří ve stále větší míře trpí takzvaným esemeskovým syndromem nebo též syndromem esemeskového krku. Tento syndrom je nebezpečný prakticky pro všechny uživatele chytrých telefonů, kteří jejich používáním tráví denně i několik hodin. A ze statistik vyplývá, že nejčastěji jsou to mladí lidé, především studenti středních škol.
Kromě krku jsou psaním esemesek, ale také hraním her či surfováním na internetu, přetěžovány palce uživatelů a někdy může docházet k bolestem jejich kloubů. Lékaři proto doporučují omezit užívání těchto telefonů a pro vyvážení přetížení pohybového aparátu zařadit přiměřenou a pravidelnou pohybovou aktivitu.
Zprávy s textem Veselé Vánoce si dnes posílají miliony lidí po celém světě a používají k tomu text, videa i smajlíky. „V roce 1992 jsem neměl tušení, jak populárním se textování stane a že to povede k vývoji smajlíků a nejrůznějších masově rozšířených aplikací. Při pohledu zpátky mi dochází, že moje první SMS zpráva byla opravdu historickým momentem ve vývoji mobilních telefonů,“ uvedl před časem strůjce první esemesky Nail Papworth.
Jeho premiérovou SMS vydražila před rokem, v prosinci 2021, společnost Vodafone v aukci za 107 tisíc eur (2,6 mil. korun). Stalo se tak v aukční síni Maximilien Aguttes v Neuilly-sur-Seine u Paříže a nový majitel tzv. NFT tokenu dostal unikátní repliku původního komunikačního protokolu. Prodávala ho britská telekomunikační společnost Vodafone, která výtěžek věnovala Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
