Estonsko se vzhledem k pokročilé digitalizaci tamní státní správy a s tím související minimalizaci byrokracie dává za vzor již několik let. Místní dopisovatelé nyní pro ZDNet připravili i přehled estonského trhu start-upů.
Místní firma Veriff v létě získala 7,7 milionu dolarů od fondu Mosaic Ventures. Na zdejší poměry to není nijak vysoká částka, v médiích to skoro nevzbudilo ohlas. Krátce před tím ostatně místní dodavatel CRM Pipidrive získal 50 milionů dolarů v dalším kole financování od Insight Venture Partners a Bessemer Venture Partners. Start-up specializující se na autonomní roboty Starhisp Technologies obdržel 25 milionů dolarů, Taxify pak dostala dalších 175 milionů dolarů, především od Daimleru, čímž se hodnota firmy zvedla přes miliardu (tzv. jednorožci). Místní tech-hub Garage48 tvrdí, že letos by investice do místních start-upů mohly celkem dosáhnout 410 milionů dolarů. Estonsko má přitom 1,3 milionu obyvatel…
Kalev Aasmae v této souvislosti uvažuje o tom, zda jsou investice důsledkem politiky. Od roku 2011 množství investic strmě roste s tím, jak se komplexnější stává místní ekosystém (co ale přesně to znamená?). Nicméně nakonec je možné, že vládní iniciativy nehrají zdaleka takovou roli jako jednorázová událost, totiž koupě Skypu Microsoftem v roce 2011. Těžko říct, co tehdy Microsoft získal za 8,5 miliardy dolarů (v této souvislosti: nedávno také uplynulo 5 let od krajně nevydařené transakce Microsoft-Nokia), a to byl tehdy trh z hlediska cen firem úplně jinde než dnes.
Mnoho dnešních estonských podnikatelů i odborníků nějak prošlo přes Skype, úspěch tohoto dobře viditelného softwaru (nejde jen o samotnou částku, v tomto ohledu se to nedá srovnat třeba s efektem prodeje firmy dodávající vývojové nástroje) zvýšil zájem místních lidí o vlastní podnikání a práci ve start-upech. Skype přitom vznikl už v roce 2003, takže na něm vyrostla celá generace dnešních manažerů.
Další věc je, že Estonsko má jazykově i kulturně blízko k Finsku, takže zde působil rovněž úspěch Nokie. Sousední Lotyško a snad i Litva mají možná stejně kvalitní školy a třeba nejsou pozadu ani v e-governmentu. Třeba tedy vliv těchto faktorů nelze přeceňovat, velkou roli hraje efekt sněhové koule, tedy vlastně náhoda?
Je to opravdu tak? Itálie je cca 8. největší ekonomikou světa, ale za prosperující ekonomiku bychom ji asi neoznačili, a to z mnoha důvodů. Kupodivu (tentokrát dle italských dopisovatelů ZDNet) má země ale rovněž ambiciózní plány i již úspěšně realizované projekty v oblasti e-governmentu, například spustila speciální mobilní aplikaci (zatím v beta verzi) pro placení daní i dalších poplatků. K práci pro státní správu v oblasti digitalizace se podařilo přemluvit např. viceprezidenta Amazonu. V zemi vznikl jednotný registr, který zahrnuje dosud izolovaná data o občanech z různých vládních i dalších agend. Všichni občané by v této souvislosti měli získat digitální identitu.
Otázkou samozřejmě je, jak bude digitalizace probíhat dál třeba vzhledem k relativní politické nestabilitě země. Ale výše uvedený názor na Estonsko/Skype ukazuje, že efekt digitalizace státní správy na vývoj ekonomiky možná přeceňujeme. Znáte nějaký italský start-up, který by dosáhl celosvětového významu? To samozřejmě neznamená, že omezení byrokracie není příjemné samo o sobě, i když by nefungovalo jako další motor.
A nakonec, kdybychom se v tomto ohledu měli srovnávat? Úspěšné v ČR založené IT firmy, dnes působící celosvětově nebo prodané, by se jistě našly, ale o efektu sněhové koule přece jen mluvit nejde?
